Bylo ráno a Jaroslav se probudil vedle Miriam, ještě spala a tak si jí jen tak potichu prohlížel.

Byla nádherná a nikdy takovou krásu jako má ona neviděl, opatrně jí hladil svými prsty po vlasech a přitom jí do nich věnoval i pár polibku.

Byla krásná a on jí nechtěl ublížit miloval ji ale nechtěl na ní spěchat, ale to co se stalo včera večer při jejich svatební noci ho úplně odrovnalo. Toužil po ní to ano ale klidně by byl i ochotný čekat kdyby Miriam se necítila ještě připravená.

Protože věděl že má strach a cítil to zní, ale po jeho slovech které jí včera večer řekl ten strach hodila za hlavu a ze své vlastní vůle se mu se vší svou láskou oddala.

Miloval se s ní snad skoro celou noc ale nijak na ní nespěchal, protože chtěl aby to chtěla sama a aby si na jeho přítomnost a na to že bude spát s ním zvykla.

Miloval jí tak strašně moc jí miloval stejně tak jako ona jeho ale přesto jí nechtěl zranit i když si přál mít se svou láskou dítě, protože to teď byla jeho povinnost ale hlavně to chtěl on sám protože věděl že z Miriam nebude jen skvělá královna ale také matka která mu dá z jejich vzájemné a velké lásky určitě spoustu dětí.   

Další myšlenky už nestihl protože se Miriam mírně probouzela a tak jí jen tak po očku sledoval a když se probudila tak jí potěšil nádherným polibkem.

,,Dobré ráno má ženo," řekl Jaroslav a přitom jí s úsměvem pohladil po tváří.

,,Dobré ráno můj muži," odpověděla Miriam a jeho polibek co jí dal před chvíli mu s úsměvem oplatila.

 ,,Jak se ti dnes spalo má lásko?," zeptal se Jaroslav a přitom jí jemně pohladil po rameni.

,,Výborně miláčku a včera večer to bylo nádherné, něco takového jsem ještě nezažila," odpověděla Miriam a přitom se na Jaroslava dlouze usmála až se jí trochu studem ale i touhou začervenaly její nádherné tváře.

,,Tak to jsem rád má lásko a klidně bychom si to teď mohli zopakovat," řekne po chvíli Jaroslav a začne Miriam dlouze líbat.

,,Teď ne Jaroslave, teď ne teď musíme vstávat," odpověděla Miriam a chtěla už vstát z postele jenže Jaroslav jí svou jednou rukou kterou jí chytl za boky zastavil.

,,Ještě neodcházej miláčku a co polibek," dodal Jaroslav a pevně se k Miriam která si tedy lehla za pomocí jeho ruky přitiskl.

,,Ale Jaroslave už bychom měli vstávat," řekne Miriam a trochu se na protest zamračí.

,,Ale no tak miláčku myslím že dnes máme ještě důležitější věci na práci a mě se ještě vstávat nechce, chci být ještě aspoň chvíli v posteli s tebou," pošeptal jí Jaroslav do ucha a trochu víc se k ní sklonil a políbil ji na krk.

,,A co budeme ještě teď dělat můj drahý vždyť už je ráno," dodá Miriam a Jaroslav se přisune k ní blíž pod její peřinu.

,,To uvidíš má lásko a nech to na mě," řekne ještě po chvíli Jaroslav a pak začne Miriam dlouze a nepřetržitě líbat a za chvíli zmizí pod její peřinou.

,,Ale Jaroslave co když někdo přijde," dodá Miriam po chvíli trochu vystrašeným hlasem.

,,Neboj se miláčku nikdo jsem nepřijde a já tě chci mít ještě teď aspoň chvíli pro sebe abychom si mohli oba spolu ještě užít tuhle chvíli," řekne Jaroslav a potom obdaří Miriam zase polibkem a začne se s ní ještě chvíli dokud mají ještě nějaký čas pro sebe milovat.