Ahojte, takže právě teď ležím v posteli a mám úsměv od ucha k uchu. Začnu pěkně od začátku. Tenhle příběh jsem začala psát z toho důvodu, že plno lidí, mladých dívek nebo chlapců stále žijí v pohádce, kde vám nic nehrozí. Ale o to jde, plno mladých holek si píše s kluky, které nikdy neviděla a pouze si posílají selfíčka. Napsala jsem to tedy proto aby ste věděli, že nebezpečí na vás číhá všude. Ne všechny věci co vypadají růžově, jimi taky můžou být. Nevěděla jsem že se příběh na této "scéně" uchytí. Můj sen byl to, abych se probudila a každé ráno dopovídala na komentáře, nebo se koukala jak přečtení roste vzhůru. Nevím jak moc vám mám poděkovat, mám slzy v očích a mé ruce se třesou. Nikdy jsem tuhle "slávu" nezažila. Pro mnohé je to jenom pár tisíců přečtení, ale pro mě to je hodně moc. Miluju vás všechny a chci vám všem moc poděkovat. Bez vás bych byla nula. Chci ještě říct pár slov těm co něco píšou. Nikdy nepiš to co po tobě lidi chtějí, vždycky piš to co cítíš. Jednou se usadíš, jenom musíš čekat a čekat. Přesně tak mi to říkala moje láska @illy-bla -- moc ti děkuju zlato, a ty víš co pro mě znamenáš <3


Chci vám moc poděkovat za přečtení, hlasy a komentáře a vůbec za tu trpělivost! <3

Ještě jedna a snad i poslední věc... mám v plánu udělat druhý díl této knížky, ale celá by byla z pohledu matky. <3
Než jsem tuhle storku psala měla jsem 13 sledujících, a ted? mám 73 a moc vám děkuju. Až jich budu mít 80 tak napíšu novou storku, prostě za každých deset bude nová <3 <3 takže určitě mě běžte sledovat (oplatím) <