Ve škole mě začali šikanovat, domu jsem chodila pomlácená a ubrečená. Kolikrát mi dali něco do pití, nebo do jídla. Od té doby, sem se už nikdy upřímně neusmála. Pamatuješ si na jak jsem přišla ze školy a měla jsem roztrhlé tričko? Určitě ano, začala si na mě křičet a dokonce ti i vyletěla ruka k mému obličeji. Ani jsem ti neřekla, že mě šikanují, správný rodič to pozná sám. Hodněkrát jsem si přála aby mě zmlátili a já umřela. Přece jenom, kdo mě tady drží? Kamarády už žádný nemám, ty už se nechováš jako dřív a on mě znásilnil, a ne jednou. Přemýšlela jsem o tom, že přestanu jíst a bude ze mě anorektička, ale hned jsem to zavrhla. Ještě by si mě zmlátila, že jsem zhubla pár kil.

Ahojteee :) <3

PRvně Vám chci poděkovat za vaše ohlasy. Je neskutečný, že za pár dní má tahle story přes 500 přečtení! <3 miluju Vás <3

Splnili ste mi můj sen <3 pokaždé jsem chtěla psát takovýhle děkovný "slohovky". 

Dneska je věnování pro Blurry_Girl <3
Kdo by chtěl věnování napište komentář <3 děkuju moc za všechno