Bojím se smrti. Nevím co se stane až zemřu. Třeba se mi bude zdát nějaká noční můra a já se z ní už nikdy neprobudím. Nebo se to prostě nějak vypne a já nebudu vnímat vůbec nic. Jsem z toho zmatená, nevím co mám čekat. Ale brzy to zjistím. V každé knize se píše, že se člověk který zemře má líp. Osvobodí se ze svého utrpení. V Bibli se zas píše, že každý věřící má nárok na druhý život. Takhle mi to kdysi říkal táta. Je to vzrušující, napínavý a všechno ostatní. V hloubi srdce, ale věřím, že tam potkám tátu a budu mu tohle vyprávět.Bude z toho zmatený a naštvaný, ale neboj časem to pochopí.Aspoň už nebudu tak sama.

Ahojte lásky, po dlouhé době opět kapitolka! <3 líbí se vám? pokud ano tak házejte hlasy a komentáře <3 nezapomeňte se mi kouknout na profil na mé další storky <3

Jinak, taky vás šíleně "vzrušuje" být ve výšce a mít možnost spadnout (zemřít nebo si něco udělat) nebo normálně slézt (v pořádku). Chápete mě ? :D)