Meeka se držela o kámen a odrazila. Dole shlížela tmavě modrou kočku v podobě žraloka. Kočka jí probodávala natěšením pohledem. Lezla za ní na kámen a ona své sestře uhnula z cesty, aby mohla mít volné místo. Konečně se dostala do výšky kamenů. ,,Výborně," gratulovala sestra a pohladila jí žraločím ocasem po zádech. ,,Musíš ale ještě trénovat."

Mekka zavrněla svým tyrkysovým kožíškem. Její sestra otočila hlavu do větších výšek nad oběma. ,,Chceš nakouknout?" Nabídla jí. Meeka se zamyšleně dívala na vodu, která nahoře končí. Otočila se na ní. Ta jen sebou cukla. ,,No, já nevím," namítla rychle. Kočka se k Meece přilepila kožíškem. ,,Neboj, půjdu s tebou," přesvědčovala jí kočka dál a mrskala ocasem ze strany na stranu.

,,Zkusím to, Ejmi," rozhodla Meeka a postavila se na tlapky. Obě dvě se odrazili od kamenů a plavili nahoru. Hlavu vystrčila, za ní potom i Ejmi. Pět kapřích délek se před nimi nacházel velký ostrov. Zírala hlavně na ten mlýn a domy. To například nikdy neviděla. Ejmi do ní dloubla čumáčkem aby svojí sestřičku z myšlení dostala.

,, Pojď, máme za sebou ještě hodně věcí," namítla Ejmi. Meeka zavrtěla hlavou a zrakem se dívala do jejich očí. Sestra skočila zpátky do moře a ona jí sledovala. ,,Kupředu!" ozývala se na ní přes rameno. Zastavila se u chaluh. ,,Matka mi říkávala, že chaluhy jsou hodně důležité," vysvětlila Ejmi. ,,A proto, že je moře vždycky posílá na pobřeží, musíme jich pobrat co nejvíc."

Meeka přikývla a vytrhla dva kusy chaluh. Její sourozenec rovnou vytrhl tři kusy. ,,To odneseme k jeskyni?" vyzvídala se Meeka. Ejmi kývla hlavou a odplavala blízko k jeskyni. Meeka rovnou za ní. Učila jí především jak plavat po proudu své matky. Byli obě v jeskyni a Ejmi dala na jedem kámen chaluhu. Ona samozřejmě dala chaluhu na ostatní. ,,Ejmi, můžeme ještě na pobřeží?" Vyzvídala se když její sestra se otočila a byla připravena jíti. Najednou, ale zastavila: ,,Jasně, ale naposled." Znovu vykukovali na ostrov. V tu si všimli, že po pobřeží chodí nějaký dvě kočky, popravdě spíš vypadali jako kocouři. Vykoukala na ně potom jenom očima.

Nemohla odtrhnout zrak však od toho malého, hnědobílého. Červenala se jak v dálce s tím druhým brali mušle.