Zmijozelka
V Bradavické škole Čar a Kouzel panoval celoškolní zmatek. Většina bradavických studentů odjížděla na vánoční svátky domů ke své rodině. Málokterý student zůstával na hradě místo toho, aby strávil prázdniny v teple domova.
Mrzimorská kolej byla opuštěná. Žádný ze studentů této koleje se necítil na prázdniny pod dozorem profesorů z hradu, a raději se vydali na cestu domů.
Oproti Mrzimorské koleji bylo v té Havraspárské živo. Pár studentů chtělo strávit čas v Bradavicích a moc se neradovali při myšlence na strávený čas se svou rodinou a příbuznými. Raději se budou učit do dalšího pololetí.
Nebelvírská kolej zela prázdnotou. Každý student z této koleje chtěl strávit Vánoce mimo hrad, kde zůstávalo pár z profesorů. I mladý Harry Potter s přáteli opustili hrad, aby mohli být v Doupěti u Weasleyových.
Zmijozelská společenská místnost byla zaplněna několika studenty čtvrtého a pátého ročníku, kteří teď seděli v kruhu a hráli kouzelnické hry, příkladem byl Řachavý Petr. Mezi studenty seděl i poměrně znuděný chlapec, který vyčníval díky své barvě vlasů, blonďaté skoro až sněhově bílé. Známý také jako Draco, Draco Malfoy.
Mezitím, co studenti, kteří odjížděli na svátky domů, pospíchali na spěšný vlak do Prasinek, který odjíždí v devět hodin, kráčela bradavickými chodbami neznámá dívka. Neustále si přehazovala své modré vlasy z jedné strany na druhou. Jediné, co se dalo s jistotou říci bylo, že byla studentkou Zmijozelu, jehož znak byl na černém hábitu, do kterého byla oděná.
Proplétala se mezi opozdilci, kteří jen tak-tak stíhali. Občasný kolemjdoucí si jí nedůvěřivě prohlížel, ještě jí zde neviděli, to by si pamatovali. Její barva vlasů byla velmi specifická, nikdo jiný ze studentů nemá takové. Dívka si však intenzivních pohledů nevšímala a dále pokračovala chodbami k ředitelně, kterou obýval čaroděj Albus Percival Wulfric Brian Brumbál, spíše známý jako Albus Brumbál a ředitel školy Čar a kouzel Bradavice.
Zahnula do poslední chodby a zastavila přímo před chrličem. ,,Citronový bonbon." po chvíli se před modrovlasou dívkou objevilo schodiště, po kterém začala stoupat. Když vyšla schody a zastavila před obrovskými dřevěnými dveřmi, zaklepala a po vyzváni vešla.
,,Zdravím, pane profesore." dívky příjemný hlas protl ticho, které v pracovně ředitele panovalo. Za stolem seděl starý muž s dlouhými vousy, které měl seplé v culíku a s jemným úsměvem.
,,Oh, zdravím tě, Aro. Posaď se." pokynul dívce, která sebejistě přikročila k pracovnímu stolu a posadila se do koženého křesla naproti řediteli.
V ředitelně probíhal rozhovor, a mezitím se skupinka zmijozelských studentů rozhodla jít na pozdní snídani do Velké síně. Pozadu se za nimi loudal blonďák, který byl zase ztracen ve svých škodolibých myšlenkách.
,,Jsi v pohodě, Draco?" mladík zvedl pohled, aby čelil postavě své kamarádky Pansy, která si ho starostlivě prohlížela.
,,Jo, jen jsem se zamyslel." zašklebil se znechuceně a usadil se vedle svého spolužáka Theodora Notta. S opovržením se rozhlížel po Velké síni a zaznamenal intenzivní pohled kolejního ředitele Zmijozelu, Severuse Snapea. Po chvíli si však uvědomil, že profesor nesleduje jeho, ale upírá pohled ke vchodu do Síně.
Spatřil dívku. Dívku s modrými vlasy, která sebevědomě kráčela po boku profesorky McGonagallové. Společně mířily k učitelskému stolu, blíže ke Snapeovi, který se tvářil jako vytesaný z kamene.
Profesorka něco říkala černovlasému muži, který se chtěl v klidu nasnídat bez toho, aby řešil něco se studenty.
Snape po chvíli přikývl.
Profesorka se podívala na dívku a vyslala jí ke stolu Zmijozelu, kde je pozoroval blonďatý chlapec se zaujatým výrazem. Dívka se rozešla ke stolu a sedla si kousek od Pansy Parkinsonové, která je od teď ročník pod ní.
,,Ehm, ty jsi? Ještě jsem tě zde neviděla."
,,Ara. Ara Raddle."
..
Příběh psaný pro 'školu' na instagramu s tematikou Harry Pottera!
Zdravím, kouzelníci!
Není pro mě zvykem, že bych na svém wattpadu sdílela jen jednodílné příběhy, ale někdy je i prostor na výjimky :)
Doufám, že se bude líbit!
Úžasný cover od úžasného človíčka ShiroLaufeyson, které mocinky moc děkuji! ✨
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro