Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

29. část




Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Ten večer, Ethan a jeho vyznání, to všechno mi přišlo jen jako krásný sen. Bála jsem se, že se z něho brzo probudím a nic z toho nebude pravda. Jenže ona to skutečnost byla. Nádherná a sladká realita, ve které mi Ethan přichystal to nejkrásnější rande, a pak mi řekl, že mě miluje. Ještě nějakou chvíli jsme spolu strávili na starém letišti, kde jsme spolu tančili, smáli se a dováděli. Pak jsme se společně přesunuli do Ethanova bytu, kde mě okamžitě zatáhl do své ložnice, ze které mě do rána nepustil. Připadala jsem si jako v pohádce. Nikdy jsem neřešila to, jestli někdy ve svém životě budu mít přítele nebo jestli poznám lásku. Soustředila jsem se vždy jen na svého tátu a studium. A zrovna ve chvíli, kdy jsem si připadala úplně na dně mi do života vstoupila práce v klubu, holky a Ethan. Dostala jsem od života šanci mít přátele, kteří mi vždy pomohou a kluka, který mě miluje a dokáže odnést mé starosti do pozadí.

***

Ráno mě probudila vůně lívanců a čerstvé kávy. Místo vedle mě bylo prázdné, takže už Ethan musel být dávno vzhůru. Rozespale jsem se vyhrabala z postele a hodila na sebe spodní prádlo spolu s Ethanovým trikem. Zprvu jsem měla nutkání obléknout si zpátky to v čem jsem včera přišla, ale nakonec jsem neodolala tomu vyzkoušet si jaké to je, když na sobě nosí holky oblečení svého přítele. Nasála jsem jeho vůni a s úsměvem na tváři se vydala do kuchyně.

"Dobré ráno ospalko," věnovala mi zářivý úsměv Ethanova sestra, která zrovna obracela další lívanec na pánvi. Zůstala jsem stát ve dveřích, jako zařezaná.

Myslela jsem, že to Ethan v kuchyni připravuje snídani pro nás dva. Vůbec by mě nenapadlo, že tam narazím na jeho sestru. Najednou jsem si připadala až příliš nahá. Cítila jsem, jak rudnu a pomalými kroky jsem začala couvat zpátky.

"No tak, snad se přede mnou nestydíš? Já nekoušu, vážně," rozesmála se Ell.

"To bych ji moc nevěřil," ozval se vedle mě Ethan a věnoval mi rychlý polibek. "Promiň mi to překvapení, ale Ell se rozhodla, že zrovna dnes musí navštívit svého bratra," usmál se na mě a pokrčil rameny.

"Kdyby mi můj úžasný bratr zvedal telefon, tak by tahle návštěva nebyla překvapením pro nikoho," namířila na něj obracečku a věnovala mu úšklebek.

"Měl jsem lepší věci na práci," zamumlal s pusou plnou borůvek, které si do ni zrovna nacpal.

"To je mi jasné," ušklíbla se a zaměřila svůj pohled na mě.

Připadala jsem si nesvá, jak jsem tam tak stála jen v Ethanově tričku, které mi sotva zakrývalo zadek a ti dva se mezitím pošťuchovali, přičemž naráželi na naši společně strávenou noc. Nervózně jsem si objala paže. To už si mého postoje všiml Ethan a dvěma kroky byl u mě.

"Je všechno v pořádku?" Zeptal se starostlivě.

"Já jen... asi se půjdu obléknout," zahuhlala jsem a jakoby si teprve tehdy Ethan uvědomil, co mám vlastně na sobě. Několikrát mě sjel pohledem od shora dolů a v očích mu pohrávali uličnické jiskřičky.

"Já jsem spokojený s tím, co máš na sobě," věnoval mi zářivý úsměv a Ell otráveně protočila očima.

"Ty možná, ale pokud není tvoje sestra na holky, nejspíš s tebou nesdílí tvé nadšení," odpověděla jsem, aniž bych si pořádně uvědomila, co jsem řekla.

V tu chvíli jsem vypukla smíchy a Ethan se ke mě o sekundu později přidal. Tahle situace mi přišla naprosto absurdní. Trapněji už tohle ráno začít nemohlo.

"Konečně se začíná projevovat tvůj smysl pro humor," pronesla Ell pobaveně a položila před nás talíře s úžasně vypadající snídaní.

Společně jsme se najedli a celou dobu si povídali o všem možném. Dozvěděla jsem se o tom, že je Ell těhotná a ona nám nadšeně ukazovala ultrazvuk, přičemž se mi zdálo, že Ethan je z jejího těhotenství víc dojatý než ona. Ti dva spolu měli úžasný vztah a Ell na mě byla po celou dobu její návštěvy neuvěřitelně milá. Když jsem tam tak seděla v kuchyni s těmi dvěma blázny a společně s nimi probírala novinky i úplné nesmysly, ládujíc se sladkou snídaní, napadlo mě, že takhle bych dokázala žít. Takové rána by se mi vlastně hrozně moc líbila, i když tohle začalo poněkud trapně. Dívala jsem se na Ethana a věděla, že toho kluka miluju celým svým srdcem. Pomohl mi víc než si uměl představit, a ať už byl jakýkoliv, pro mě byl dokonalý přesně takový, jaký byl. Neměnila bych na něm jedinou věc. Rozhodla jsem se pro něj risknout své zlomené srdce, a přesto, že mi ho už jednou zlomil, udělal všechno proto, aby jej znovu poskládal dohromady a rozhodl se ho opatrovat, jako by bylo jeho. V jedné své nahrávce máma tvrdila, že až potkám toho pravého, nebudu se muset ptát jestli je to opravdu on. Prostě se na něj podívám a budu to vědět. S pohledem upřeným na Ethana, který se zrovna něčemu s Ell smál, jsem se ptát nemusela, já to věděla.








Uteklo to strašně rychle a my jsme u konce. Už nám zbývá jen Epilog a příběh Ethana a Rebeccy končí.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro