Neuvěřitelně mě bodá za očima, ale není to nic v porovnání s tím, co nám provede Jeremy.

Najednou se místností ozve ostrý a hodně hlasitý zvuk píšťalky. Mám dojem, že můj mozek naráží do lebky, jak je to příšerné.

„Já vás včera varoval," ozve se Jeremyho hlas, ale zní hodně hlasitě.

„Vy vypadáte," zaslechnu i Megan. „Coline, broučku, zavři očka. Nemusíš vidět tatínka s kocovinou, jak chrápe na koberci."

Povede se mi rozlepit oči a nechápu, jak se nám povedlo dojít ke mně domů. Zvednu se na lokti a hned na to uklouznu.

„Kurva," zahuhlám a zkusím to znovu. „Proč spím na jídelním stole?" zamžourám na Jeremyho a Megan, kteří postávají v obýváku společně s Ginny a Michaelem.

„Co jste tady do sandále dělali?" vyštěkne Megan.

„Do sandále?" podiví se Sam, který leží zkroucený v křesle a objímá svou botu.

Alex leží na podlaze pod konferenčním stolkem a Joel s Austinem zaparkovali na gauči. Jako jediní se alespoň vyspali normálně.

„Žádná sprostá slova před mým synem," houkne Alex.

„Ještě pět minut," zamumlá Austin.

„Vždyť žádný koncert nemáme," zaskuhrá Joel.

„Dostala ses hluboko do jejich podvědomí," zasměje se Michael směrem k Megan.

„Její hlas nás budil sedm let," opáčí Sam.

„Pokaždé, když ji slyším jsem bdělý a připravený jít na stage," uchechtnu se a hned na to ušklíbnu. Děsně mi třeští hlava.

„Všichni jste idioti," poví nám na rovinu Ginny. „I ty synu."

„Máma!" vyhrkne Austin a na gauči se posadí. Shodí tak Joel na podlahu. „Jsem oblečený?"

„Sakra, zlato," vydechne Joel z podlahy.

Jeremy pomalu přejde ke mně, k jídelnímu stolu. Čekám nějakou lítost nad naším zuboženým stavem, ale on si dá píšťalku do pusy a znovu zapíská.

Okolo se ozve zaúpění, zasténání nad tou surovostí a smích.

„Ty seš sadista," vyhrkne Sam s dlaněmi na uších.

„Tento penzion sčítá sto patnáct hostů, kteří se zúčastní svatby," vyštěkne Jeremy na Sama, ale takovým tónem, že se všichni přikrčíme. „Dalších třicet hostů je v hotelu hodinu odtud. Nachystal jsem pohádkovou svatbu pro hvězdný pár Ameriky a to úplně sám a jen za čtyři měsíce! Za osm hodin se koná obřad, ale je mi u prdele, jestli při něm budete zvracet nebo vás bude bolet hlava. Celou dobu se budete všichni usmívat, povídat si s hosty a mávat do kamery, aby, až se dostanou fotky a videa na veřejnost nikdo neviděl, jak jste se den před svatbou ožrali jako hovada. Jsem podle tebe sadista? Jsem zvědavý, co na mě budeš říkat, až jednu z těchto podmínek nedodržíš."

Samuel polkne a přikývne, na rozdíl ode mě, protože vyprsknu smíchy, i když to vysílá varovné signály do spánků.

Vím, že můj manžel dokáže být hustý, ale jak šokovaně na něj zírá Megan je ta nejvíc nejlepší věc, co se mi v mém životě stala.

„Austine, jdi se svou mámou," poručí mu Jeremy. „Dneska se od ní nehneš na krok," pohrozí mu prstem. „Pro mě za mě ji drž za ruku, když budeš mít dojem, že se chce ztratit. A vy ostatní," rozhlídne se po obýváku. „Dejte si pořádnou sprchu a pak se hlaste u mě. A hlavně pohyb. Máme dvě hodiny skluz."

„Diktátore," zamumlá Austin a pak vyděšeně vyběhne z domu, protože se Jeremymu rozšíří nozdry.

Nakonec odejdou i ostatní a zůstaneme tady jen my čtyři společně s Michaelem.

„Dostal jsi rozkaz dělat nám chůvu?" zasměju se.

„Jeremyho nechce nikdo naštvat," potřese hlavou.

„Měli jsme jen rozlučku se svobodou," zahuhlá Joel. „Dneska se žením a... já se dneska kurva žením!"

„Tomu říkám postřeh," přikývne Sam.

☺

Celý den byl neuvěřitelně náročný, že jsem na kocovinu zapomněl ihned po sprše, když na nás znovu naletěl Jeremy.

Zaměstnal nás snad víc než všechen personál penzionu. Nosili jsme květiny, stoly, židle. Připravili oltář, oblouk z květin a potom i ozvučení za penzionem, kde se bude konat hostina. Jeho slovy, jsme na to ti nejzkušenější.

Už úplně připravený, v obleku i bez mastné pleti po alkoholu a únavě, klepu na Austinovy dveře. Jakožto jeho svědek bych mu měl dodat morální podporu, ale celý den trávil se svou mámou, Hilary a Miou.

„Jak je na tom nevěsta?" zakřením se na Ginny, která mi otevře do jeho pokoje.

„Pošli ho do prdele!" zaslechnu Austina.

„Slyšel jsi," zasměje se Ginny a pustí mě dál. Austin sedí na židli a kolem něj pobíhá Hilary se štětečkem a pudrem.

„Vypadáš jako gay," uchechtnu se.

„Díky Bohu," uleví se Austinovi. „Už jsem si myslel, že si místo Joela budu muset vzít Hilary."

„Jsem vdaná," opáčí dotyčná.

„To není nemoc," odsekne nevrle Austin. „Bože! Jsem nervózní, jako prase," ušklíbne se a zatřepe rukama. „Kdyby se mi nedělalo zle při pohledu na šampaňské, vyklopím do sebe celou láhev."

„Fuj," ušklíbnu se a zvedne se mi žaludek. Taky mě ještě nepřešel ten otřes ze včerejší propité noci.

„Proč jsi přišel?" zajímá Austina. „Jestli tě poslal Jeremy, tak mu řekni, ať se ke mně nepřibližuje. Ta jeho diktatura mi leze na nervy."

„A víš, že ti připravil pohádkovou svatbu snů?" pozvednu obočí.

„Vím," zaskuhrá Austin. „Ale teď nejsem ve správné stabilitě, abych mu poděkoval nebo se mu omluvil. Vím, že to myslí dobře. Taky mu jsem neuvěřitelně vděčný. Je to super kluk. Jenže je diktátor."

„To ano," uchechtnu se.

„Diktuje ti takhle i v posteli?" zeptá se najednou.

„Kámo," vydechnu a dám ruce od sebe.

„Jsem nervózní," odsekne. „Za hodinu ze mě bude Austin Evans. Potřebuju zabavit, aby to se mnou neseklo."

„Bereš si jeho příjmení?"

„To je teď jedno!" vykřikne, div, že nedupne nohou.

„Ne, není diktátor v posteli," zakoulím očima.

„A seš nahoře?"

„Austine!" vyhrknu, když se Hilary s Miou rozesmějí. Taková Ginny úsměv skryje za dlaně.

„Joelovi jsi to řekl!"

„Když to víš, tak proč se ptáš?"

„Protože přede mnou stojíš a já přemýšlím nad tvou obrovskou předností v rozkroku!"

„Zabijte mě někdo," vydechnu a promnu si obličej.

„Fakt si nedělal srandu? Alespoň by to vysvětlovalo tu diskrétnost těch ženských, které jsi vystřídal..."

„Proč jsem vůbec tady?!" rozhodím rukama a chystám se k odchodu.

„Ne, počkej," zvolá Austin. „Promiň. Mám v hlavě hodně myšlenek a utahovat si z tebe pomáhá. Na mou obranu, ty jsi to dělal dva roky. Navíc, potřebuju pomoc."

Povzdechnu si a usadím se do křesla uprostřed místnosti.

„Jen proto, že jsi nevěsta a ty se poslouchají na slovo. Ne, jako ženichové," ušklíbnu se a ukážu na něj prstem. A Austin přimhouří oči. Pokud řekne, že není nevěsta, nemusím ho poslouchat. Potom to ale přizná a já budu mít spoustu munice na dalších padesát let.

„A pomůžeš mi?" zakecá to, tak se spokojeně usměju.

„Jsem jedno ucho."

„Nemám slib," řekne tiše a skousne si ret.

„Austine!" zděsí se Hilary.

„Já vím!" zasténá Austin. „Jsem příšerný, jenže jsem na nic nedokázal přijít. Všechno je moc klišé nebo nechutně romantické."

„Máš to říct od srdce," varuje ho Ginny.

Sáhnu do náprsní kapsy a podám mu rychle sepsaný svatební slib. Bylo mi jasné, že nic nemá, když se tak naštval na Joela v kuchyni před týdnem.

Zamávám tím papírem před jeho obličejem, než si ho zmateně převezme.

„Zeku, ty jsi... dokonalý!" vyjekne, když se začte.

„Hlavně si to uprav, prosím tě," zakoulím očima. „Jinak budu mít dojem, že si Joela beru já."

„Kdybych na sobě neměl tunu make-upu, políbím tě," odvětí a někde vyčaruje tužku s čistým papírem, aby si to přepsal.

„Tuhle noční můru máme za sebou v celonárodní televizi," ušklíbnu se.

„Chceš korekturu?" zakření se Hilary.

„Běž na chvíli otravovat Joela," odmávne ji Austin.

„Tomu říkám vděk," odfrkne.

„Ty víš, že jsi úžasná," trhne rameny. „Netřeba to opakovat."

Hilary ho obejme kolem krku a s Miou zajdou zkontrolovat Joela.

Další hodinu se u Austina utrhnou dveře. Všichni ho chodí kontrolovat a Alex ho dokonce vyděsí, že se ztratil Joel.

Pět minut paniky, protože byl v kuchyni s Ninem. Měl hlad.

S Ginny se snažíme Austina uklidnit a udržujeme ho při smyslech, jenže je to těžší, než se zdá.

„Pozvracím se," vydechne u dveří z penzionu, celý bledý v obličeji.

„Květiny?" zakřením se, že bych mu nějaké podal k tomu bílému obleku, aby je po cestě k oltáři držel.

„Jdi s tím do háje," odsekne.

„Ginny, nechávám to na tobě," vydechnu. „Hlavně ho tam dostaň."

Poplácám Austina po rameni a vyběhnu za roh kolem hostů až k oltáři, kde už stojí Joel s Alexem a Samem.

„Přestaň sebou šít," trhne s ním Alex. „Nemusíš být nervózní. Je to Austin. Ten ti ano řekne určitě."

„Nejsem nervózní," ohradí se Joel. „Jen se zkurveně těším."

„Jestli ti to pomůže, Austin se teď málem pozvracel," zachechtám se,

„To mě má uklidnit?" vyhrkne hlasitě, že přeruší veškerý šum v davu. „Nechce si mě vzít," přejde do šepotu. „Je to moc brzo. Měli bychom ještě počkat. Jsme spolu jen pět let. Austin si to může ještě rozmyslet. Najít si holku a..."

„Nejsem s Jeremym ani rok a stejně vím, že s ním budu do konce života," odvětím s úsměvem. „Tak jako to víš ty. I Austin," poplácám ho po rameni a postřehnu Jeremyho, jak pokyne Stuartovi, aby zapnul hudbu.

Všichni utichnou, když se zjeví Austin na konci uličky po boku Ginny a Joel ztuhne na místě. Pokud nebyl připravený, teď už určitě je.

Austin k němu zvládne dojít bez škobrtnutí. Postaví se naproti Joelovi a s Alexem na sebe potutelně mrkneme.

Samuel si odkašle. „Nevím, jak vy, ale jsem nervóznější, než před naším debutem," zakření se a rozesměje celé osazenstvo. „Sešli jsme se, abychom spojili dvě rozdílné duše v jednu. Joela a Austina znám už deset let a nikdy jsem nenarazil na pár, který by se k sobě tak málo hodil, jako oni. Joel, introvertní, klidný a velice přemýšlivý. Austin, extrovert, je ho plná místnost a do všeho skáče po hlavě. U žádosti o ruku řekl ano dřív, než se ho Joel stihl zeptat, jestli si ho chce vzít."

Zakřením se a potřesu hlavou.

„Povedlo se jim celému světu dokázat, že se protiklady přitahují. Stejně, jako dělají toho druhého ještě lepším člověkem. V přítomnosti Austina je Joel velice upovídaný a už jsem ho párkrát nachytal, jak pronesl nějakou nejapnou poznámku, aniž by nad tím přemýšlel. Naopak Austin, v přítomnosti Joela, dokáže mlčet déle jako pět minut. Což je výkon," pokývá Sam uznale hlavou a z přední řady zaslechnu Ginny se smát. Stejně tak si otírá slzy z očí dojetím.

„Přejdi ke slibům," sykne tiše Austin, že se všichni uchechtneme. Kromě nás to naštěstí nikdo jiný neslyší.

„Pořád tak nedočkavý," uculí se Joel a potřese hlavou.

„Prosím ne," zasténá Alex.

„Co vynechat interní hlášky?" navrhnu.

„Nemáš tušení, co tím myslí," odvětí Austin.

„Ale mám," řeknu dohromady se Samem a Alexem.

Joel se na Austina nervózně usměje a trhne rameny.

„Mlčení Austina bohužel netrvalo ani pět minut," povzdechne si Sam. „Jen jsem chtěl říct, že vás mám oba moc rád. Jsem pyšný, že jsme bráchové, stejně jako jsem pyšný, že tady všichni stojíme a můžeme být součástí vašich životů."

Sam jim pokyne ke slibům a ustoupí trochu dozadu. Austin zazmatkuje, protože svůj slib nechal na pokoji. Vyděšeně se na mě ohlídne, když jeho přepsaný papír vytáhnu z náprsní kapsy.

„Pak ti dám pusu," vyhrkne a papír mi vyškubne z ruky. Otočí se směrem k Joelovi, tak na něj zakoulím očima. „Sam nás shrnul docela hezky, ale pět minut mlčet vážně nedám," přizná Austin a všechny rozesměje. „Což ty víš. Stejně tak i víš o mých návycích, jako jsou povídání si pro sebe, zpívání ve sprše nebo vychloubání své osoby na veřejnosti. Přesto tady stojíš, krásnější jak nikdy, připravený si mě vzít. A já ti slibuju, že si budu vážit každou vteřinu, kterou spolu strávíme a to až do konce života. Protože tě miluju."

Změnil to hodně oproti tomu, co jsem mu napsal, ale rozhodně mu to pomohlo k inspiraci.

Alex na mě mrkne a kývne hlavou na Joela. Všimnu si, jak se mu lesknou oči, proto se poškrábu v koutku oka a Alex se chytí za srdce.

„Nasadil jsi laťku vysoko," uchechtne se Joel. „Píšu písničky o lásce a většina jich je pro tebe. Píšu knihy s velkou dávkou pocitů a přesto, když jsem tě viděl jít tou uličkou, došli mi slova. Naposledy se mi to stalo, když jsem tě viděl poprvé. Vešel jsi do našeho domu v LA, stěžoval sis na obrovské vedlo a děkoval technologii zvaná klimatizace. Potom sis mě konečně všiml a... usmál ses. V té chvíli jsi mi ukradl srdce a já byl navždy tvůj. Pak, zničehonic se stalo, že i ty jsi můj. Pořád tomu nemůžu uvěřit, ale určitě ti můžu slíbit, že neuplyne den, abych ti na tváři nevyloudil úsměv."

Joel to zakončí a tentokrát já kývnu na Alexe. Ten sjede prstem od koutku oka po tváři, tak se zakřením.

„Dejte mi chvilku," ozve se Sam s nakřáplým hlasem a odkašle si.

„Prsteny," houknu tiše s pěstí před pusou a zakašlu.

„Ou," houkne Austin a hrábne do kapsy od kalhot, stejně tak Joel.

„Ehm... Austine, bereš si Joela za svého muže?" vyhrkne Sam rychle, že se musím kousnout do rtu, abych se nesmál.

„Ano," vydechne a nasadí Joelovi prsten.

„Joeli, bereš si Austina za svého muže?" ptá se dál Sam a tentokrát kouká nad sebe, aby nebrečel.

„Ano," řekne Joel, když se na Austinově levé ruce objeví prsten z bílého zlata.

„Z moci, mě svěřené internetovými stránkami nech se vysvětit přes internet, vás prohlašuji za manželé. Prosím, polib nevěstu."

To už se neudržím a vyprsknu smíchy. Austinovi je to naštěstí jedno, protože vyskočí Joelovi do náruče a políbí ho za hlasitého hulákání a potlesku.

Udělám krok k nim a obejmu je oba kolem ramen. Opřu se čelem o Austinovu hlavu a pořádně je stisknu.

Sam to nemohl říct lépe. Jsem neskutečně pyšný, že jsem toho mohl být součástí.

Ke mně se přidá i Alex a později i Sam, než ty dva uvolníme pro ostatní hosty.

Sice bydlíme každý v jiném koutu země, ale rozhodně budeme navždy rodina.