Políbím Jeremyho na odhalený krk a dlaní zaputuju pod jeho vyhrnuté tričko na spaní. Zády si ho tisknu k hrudi a jemně se ho dotýkám na břiše.

„Dobré ráno," zavrním tiše, když se v mé náruči zavrtí. Otočí se na záda a věnuje mi svůj kouzelný úsměv.

„Ahoj," zamumlá a obejme mě kolem pasu. Tváří se mi zavrtá do hrudi a rukou zabloudí pod mé triko na záda. „Tohohle se nikdy nenabažím."

Dělám mu malé kroužky na břiše a jemně přejíždím po lemu tepláků. Má největší překážka.

Jeremy mi přehodí nohu přes bok a normálně by mě tím zastavil, ale přetočí mě na záda a vyhoupne se mi do klína.

Pevně ho chytím za boky, protože pohne pánví na mém klíně se skousnutým rtem. Dlaní se zapře o polštář vedle mé hlavy a pozoruje mě, jako svou kořist.

Zvedne druhou ruku a začne mě škádlit prstem. Nejdřív obkrouží mé rty, které nadšeně olíznu, ale mlaskne a zakroutí hlavou. Potom se přesune k mé čelisti.

Nedokážu z něj spustit pohled. Je mnou doslova uchvácený. Přes tričko se mě dotýká na hrudi a jemně obkrouží bradavku, že se celý napnu. Pokračuje po prsním svalu zpátky nahoru a tentokrát se zlehka dotýká mé tetované paže.

Mikrofon, noty, texty, které napsal Joel a které se mě hluboce dotýkají. Slunce, havajské palmy, jasmín, který jsem z něj tu první noc cítil.

Nakonec zůstane u slov, jež jsou mé vlastní. Jen jsem tu píseň nikdy nevydal. Jsou na vnitřní straně paže a jen co je zahlédne, mírně nakrčí čelo.

I'm fuckin' lonely.

„Tohle by sis mohl nechat upravit," zašeptá jemně a nakonec se pousměje. „Už nikdy to nebude pravda. Ne dokud máš mě."

Zakřením se a ruce přesunu na jeho záda. „Ta slova jsou vzpomínka na doby, kdy mi bylo nejhůř. Vždycky, když se na ně podívám, vzpomenu si, že mě to posílilo a že mám někoho, kdo nedovolí, aby byla pravdivá."

Jeremy vezme mou tvář do dlaní a hluboce mě políbí. Není to ani trochu jemné hlazení, ale rovnou si vychutnává mé rty. Vyhrnu mu triko a hladím jemnou kůži na jeho zádech.

Jeremy tiše zamručí, když se zadkem otře o můj rozkrok, ale hned na to se kousne do rtu a nervózně zalétne pohledem ke dveřím do ložnice.

Stejně se podívá i na mě. Vím, co to znamená. Žádný sex, dokud u nás bude Joel.

„Omlouvám se," vydechne stejně nadrženě, jako se já cítím, jenže mi tím moc nepomáhá.

Praštím hlavou do polštáře a zamračím se na strop. „Jaká je šance, že tě dneska odtrhnu uprostřed dne na jedno číslo?"

„Mám moc práce," posteskne si frustrovaně a hlavu mi položí na hruď.

„Joelovi by nevadilo, kdyby nás slyšel," povím mu skoro nadšeně. „No fakt? Poslouchal jsem to jejich sténání dva roky. Za ten týden bychom mu to mohli společně vrátit."

Jeremy nadzvedne hlavu s červenými tvářemi. Nejspíš tím není tak uchvácený, jako já. A já se tak moc chtěl pomstít.

„Jsi celkem netvor, víš o tom?" uchechtne se pobaveně.

„Snažím se," zavrtím se pod ním se smíchem, že Jeremy pevně semkne rty, jak ho tím provokuju.

Ruce pomalu spustím po jeho bocích a zaputuju k jeho klínu. Pohladím ho skrz tepláky, že Jeremy sykne a praští mě po hrudi. Jenže mě neodežene.

„Mám na tebe chuť," povím mu ochraptěle a Jeremy mi sám přirazí do ruky.

Zamyšleně mě pozoruje s červenými tvářemi. Vidím na něm ten vnitřní boj. Ještě jednou ho pohladím po penisu, schovaného v teplácích. Cítím, že každou chvíli povolí.

A skutečně ano.

„Fajn, kruci," vydechne a sám si svlékne triko na spaní, než se ke mně opět skloní. „Ale budeš mě krotit. Tyhle zdi jsou ze sádrokartónu a Joel..."

Umlčím ho polibkem a povalím pod sebe. Dotýkám se jeho obnažené hrudi. Rty postupně putuju po jeho krku až k bradavkám na kterých je neuvěřitelně citlivý.

„Předehru dneska vynech," vzdychne sladce, zato tiše. „Rychlovka, ano?"

Podívám se na něj a uraženě vyšpulím rty. Chci si ho vychutnat. Chci poslouchat jeho líbezný hlas, jak ho mé doteky rozpalují.

„Zeku!" okřikne mě nadrženě, tak zhoupnu boky přesně ve stejnou chvíli, kdy se domem roznese klepání na dveře.

„Nejsme doma!" zařvu hlasitě, ale ten, kdo stojí venku, to beztak nemůže slyšet.

Jeremy frustrovaně padne do postele a celý se uvolní. Oficiálně vzdává jakýkoli pokus o plnění manželských povinností.

Což mě naštve.

„Ať je za dveřmi kdokoli, zabiju ho," odseknu naštvaně, zatímco se hrabu z postele.

Prudce rozrazím dveře a projdu kolem udiveného Joela, který zrovna vylezl z pokoje.

Soptím vzteky, když otevřu hlavní dveře za kterými stojí velice vysmátý a spokojený Samuel.

Nechám vztek, aby mě opustil a čelem praštím několikrát do otevřených dveří.

„To mě tak rád vidíš?" zachechtá se a projde kolem mě do domu, když zahlídne Joela. „Sakra brácho. Mám pocit, že jsme se neviděli roky."

Zabouchnu dveře a sleduju, jak se ti dva objímají. Sice už nejsem tolik naštvaný, ale mračím se na všechny strany.

„Skoro to tak je," uchechtne se Joel.

„A sakra," zaslechnu Jeremyho, když uvidí Samuela v našem domě. Zbledne a nervózně se zatahá za lem trička.

„Nazdar, Jeremy," zakření se Sam s rukou kolem Joelových ramen. „Zeke říkal, že jste to mezi sebou urovnali."

„Jasně," poví Jeremy zaraženě a potřese hlavou. Celkem mu rozumím. Na setkání s Joelem a Austinem se připravoval celý den a beztak z toho byl na prášky, že jsou už v penzionu. Samuel sem vpadl bez ohlášení a navíc po ránu. Překvapivě.

„Same?" oslovím ho. „Seznam se s mým manželem. Jeremy Tremblay," povím mu klidně a jednoznačně.

Joel se uchechtne a Sam s Jeremym vykulí překvapeně oči.

„J-já myslel, že jim to teď nechceš říct. Kvůli svatbě a..." vydoluje ze sebe Jere.

„Říkal jsem, že jim to řeknu po svém," trhnu rameny. „A Sam mě nasral."

„Mám se ptát, co jsem provedl?" zeptá se Jeremyho, který rychle kroutí hlavou.

„No tak fajn," uchechtne se. „Jeremy vítej v rodině," obejme ho rychle, aby ho tolik nepřiváděl do rozpaků. „Takže takhle jste vyřešili tu věc se smlouvou? Já myslel, že si musí vzít holku."

„To se tam překvapivě nepsalo," uchechtnu se a přejdu za kuchyňskou linku, abych si udělal kávu. Joel se Samem se pohodlně usadí na barovou židli.

„Proč tvůj coming-out zvládá lépe než můj a Austinův?" postěžuje si Joel mým směrem.

„Že je Zeke na kluky byla vždycky větší pravděpodobnost, než že jsi na kluky ty," odfrkne Sam, tak Joelovi pošlu vzdušný polibek.

„Chcete snídani?"

„Ne!" vykřiknou oba společně. Zakoulím očima a do kuchyně vejde Jeremy.

„Já ji udělám," řekne s úsměvem a vytáhne z lednice vajíčka.

„Mě bys mohl udělat kávu," poručí mi Sam a Joel se k němu přidá.

Vytáhnu hrnky a čekám než kávovar splní svou práci. Během toho koutkem oka pozoruju, jak se Jeremy pohybuje v kuchyni. Stejně, jako ti dva.

„Proč mi očumujete manžela?" houknu a založím si paže na hrudi.

„Neočumujeme!" rozčílí se Joel a rozhodí rukama.

„Je pěkný," řekne skoro ve stejnou chvíli Samuel. „Něco mě na něm uchvacuje, jen nevím co," trhne ležérně rameny.

„Přestaň," zavrčím. „Uvádíš ho do rozpaků."

„Promiň," pozvedne dlaně před sebe. „To jsem nechtěl, Jeremy. Jen zkrátka nelžu, když jsem s rodinou."

„To je dobrý," usměje se Jere. „A děkuji. Bohužel to samé říct nemůžu."

S Joelem se rozesmějeme a Sam se hraně chytí za srdce, jak ho jeho slova zasáhnou.

Obejmu Jeremyho zezadu kolem krku a dám mu dlouhou pusu na tvář.

„Začínám se cítit uražen, že jste nás nepozvali na svatbu," postěžuje si Sam odfrknutím.

„Chápu," přikývnu. „A jednou to naplánujeme. Jen jsme se museli vzít co nejdřív, abychom se vyhrabali z té smlouvy."

„To je tak roztomilé, jak mluví v množném čísle," zasní se Joel.

„Nečekal bych, že někdy nastane den, kdy bude Zeke uvězněn, ve svazku manželském," zakření se Sam.

„To bylo poetické," řekne uznale Joel.

„Jde mi to, co?" zasměje se, když před ně postavím hrnky s kávou. „Tak to vyklop, Zeku. Jak jste to dali dohromady s tou smlouvou?"

Ušklíbnu se, zatímco Jeremy sebou trhne. Nerad o tom mluví. Taky mu dělalo starosti, že si o něm kluci budou myslet, že jde po mých penězích, ale to jsem mu vyvrátil. Snad.

„Musím jít do penzionu," poví mi tiše Jeremy, zatímco nachystá na talíře rychle osmažená vajíčka.

„V pohodě," usměju se a pohladím ho po paži.

„Dneska ve dvě přijede svatební koordinátorka," poví směrem k Joelovi. „Budeme se domlouvat na místě, oltáři a rozestavění stolů. Chci to s vámi projít, než přijede a pak by bylo fajn, kdybyste zmizeli," podívá se na mě. „Všichni."

Skloním se k jeho uchu. „Diktátore."

Jeremy mě praští po hrudi a zvedne prst před můj obličej. Zamračeně odchází z kuchyně, zatímco se na něj vesele křením.

„Po těch letech mi konečně dávají smysl, ty vaše výsměchy," řekne pobaveně Joel.

☺

Jeremy se snaží usměrnit Joela s Austinem, aby tu zkoušku svatby brali vážně. Doslova mě očima vybízí o pomoc, ale já se dobře bavím.

Se Samem sedíme v zadní řadě rozestavěných židlí pro všechny hosty, zatímco Joel stojí na postaveném pódiu kousek od pláže. Rozhodli se udělat svatbu na kopci u penzionu. Svatební fotky budou vypadat naprosto parádně s oceánem v pozadí.

„Přicházím," zvolá hlasitě Austin po boku své mámy. Přijela společně s Michaelem včera a dalšími pozvanými hosty. Jenže s Austinem moc daleko nedojde, protože ji pustí a uličkou na které ještě bude položený bílý koberec, se rozběhne přímo do Joelovy náruče.

Vyprsknu smíchy, když mu obmotá nohy kolem pasu a políbí se. Jeremy kroutí hlavou a vjede si rukou do vlasů.

„Víte co? Je mi to u zadku," odsekne směrem k těm dvěma, kteří se pořád ocucávají. „Až Austin zakopne o ten nerovný terén pod nataženým kobercem, alespoň budeme mít co vyprávět."

To už Austina probere.

Odtrhne se od Joela a zamračí se na Jeremyho.

„Já zakopnu?" vyhrkne udiveně. „Já můžu zakopnout," zasténá sklesle a zaboří Joelovi obličej do krku.

„Jste si mysleli, že ten nácvik svatby je jen pro srandu?" zakoulí očima Jere a pustí se s nimi do ostré hádky, kdy jim vyjmenovává, co všechno se může během obřadu stát.

„Fakt je to diktátor," uchechtne se tiše Sam s nosem zabořeným v poznámkách s projevem u oltáře. „Je takový i v posteli?"

„Jakože si diktuje podmínky, z jakého úhlu ho mám ojet?" zakřením se a Sam se na mě tázavě podívá. „Náš sexuální život je dokonalý. Tato informace ti musí stačit," trhnu rameny a dám si ruce za hlavu.

„Raději se tématu sex tento týden vyhnu," odvětí ležérně, jenže něco na tónu jeho hlasu mi nesedí.

Pořádně si ho prohlédnu. Upřeně se soustředí, aby jako oddávající nezklamal. Občas se zasekne očima na Joelovi a Austinovi u oltáře a pak si prohlédne Jeremyho, než se zase vrátí k papírům.

„Nechceš mi něco říct?" zeptám se opatrně a Sam nakrčí čelo. „Kdy jsi měl naposledy sex?" To už se na mě podívá s němou otázkou ve tváři.

Pozvednu jedno obočí. Tohle můžeme dělat celý den a stejně to z něj nakonec dostanu, což moc dobře ví.

„Bude to rok," vydechne a odvrátí se ode mě.

Hvízdnu. „Pěkný. Na mě sice pořád nemáš, ale taky dobrý výkon. Nikoho nehledáš?"

„Nijak zvlášť," řekne znovu ležérně a jako bonus si odkašle.

„Utkvěla ti v hlavě, co?" zakřením se a šťouchnu ho loktem do boku, protože se sice tváří seriózně, zato zčervená. „Tak mi o ní řekni. Jméno, věk, barva vlasů..."

„Potkali jsme se v New Yorku, když jsme tam jeli s tátou. Narazili jsme na ni v muzeu. Pracuje tam a... šli jsme na večeři a pak ke mně do hotelu. Stačí?"

„Pracuje v muzeu?" podivím se nad chytrolínkou. „Hele a nepracuje v nějakém i..." zarazím se a vytřeštím oči, když mi to dojde. „Né. To jsi neudělal!" vykřiknu a Sam se nervózně rozhlídne kolem sebe. „Ty jsi ji fakt přefikl? No to mě poser. Vždyť je jí čtrnáct!"

„Ticho," sykne, zatímco se směju jako blázen. „Je jí dvacet jedna a nemusí to všichni vědět. Bylo to spontánní. Nenucené. Nějak k tomu... došlo."

„Rachejtle a petardy?" zeptám se a on trhaně přikývne. „Píšete si?"

„Po tom roce, už ne tolik," povzdechne si.

„A proč jsi nervózní?" ušklíbnu se.

Sam polkne a zavře oči. Párkrát se zhluboka nadechne než se odváží mi znovu věnovat pozornost.

„Protože každou chvíli přije-"

„Lary!" vykřikne Joel nadšeně a běží obejmout černovlasou kočku v letních šatech, které nedokážou skrýt malé vystouplé břicho. „Tede," obejme i jejího manžela. Nejspíš. Sice nám o ní Joel občas vypráví, ale moc pozornosti tomu nevěnuju.

Hilary je zkrátka šprtka. Nemáme nic, co bychom měli společného. Ale je taky Joelova redaktorka. Jejich vztah je v dokonalé harmonii.

„Mio," zvolá znovu Joel, když vítá Hilaryinu sestru a Samovi vystřelí hlava jejich směrem. „Jsem neuvěřitelně rád, že jste přiletěli."

„To bys měl," pohrozí mu Hilary prstem před obličejem a pohladí si břicho. „Za chvíli bych ani nemohla sednout do letadla. A já nechci rodit na Havaji."

„Tvoje rachejtle právě dorazila," vysměju se Samovi, který polkne a vyděšeně zírá na Miu.

„Seš idiot," odsekne a posbírá si své věci, zatímco se chechtám. „Dospěj trochu."

„To říkáš ženatému chlapovi?"

Sam zakoulí očima a dostane se až před naše nové hosty. Všimnu si, jak je nervózní, když Miu přátelsky políbí na obě tváře, zatímco ona je naprosto v klidu. Ještě před pár lety jí padaly kalhotky při pohledu na Samuela. Vtipné, jak se karta obrátila.

Vstanu, abych se s nimi taky přivítal. Jako hlavní hostitel, bych nejspíš měl.

„Kde je Jeremy?" zamračím se, protože ještě než přišli, tak tady byl.

„Odběhl něco rychle vyřídit do penzionu," odpoví mi Austin. Chtěl jsem Hilary vyšokovat. Tak později.

„Zeku?" okřikne mě udýchaně Stuart. Vypadá na umření.

„Začneš se mnou běhat," potřesu hlavou. „Běžel jsi jen od penzionu," vysměju se mu, ale on na něj ukáže prstem a pak řekne jediné slovo.

„Jeremy."