Suzie si skutečně nedělala legraci, když říkala, že vydání nového songu prožívá celý penzion a dělají u toho velkou párty.

Už několik dní se všichni těší na páteční večer, kdy se u ní sejdou. Mě pozvala taky. A pochopitelně, všichni skáčou několik metrů do vzduchu, protože konečně celý svět ví, s kým ten nový song bude.

Jen, co mě sestra viděla, začala pištět jako na lesy a skočila mi do náruče. Nepřekvapuje mě to. Každému na světe jsem řekl, že spolupráce s Eminemem je můj životní sen.

Proto i já zamířím v pátek večer k Susan domů společně s Josie. Dveře mají odemčené, tak bez skrupulí vejdu.

Naskytne se mi tak pohled na většinu zaměstnanců penzionu, jak postávají v obýváku i kuchyni a pijí pivo nebo víno. Z televize hraje jedna z mých písniček.

Nechám Josie, aby běžela za Zuzu usazenou na podlaze u pohovky a opřu se o rám průchodu mezi kuchyní a obývákem.

Založím si paže na hrudi a dlaní se plácnu do obličeje, protože Stuart právě velmi neúspěšně rapuje moje slova a nijak zvlášť mu to nejde.

Vedle mě se postaví táta a s úsměvem na tváři mi podá láhev piva.

„Dosáhl jsi vrcholu," řekne mi a přiťukne si se mnou. „Nikdy by mě ani nenapadlo, že když jsem tě v osmi vzal na jeho koncert, budeš s ním teď mít písničku."

Uchechtnu se a napiju piva. „Sám tomu pořád nemůžu uvěřit," potřesu hlavou. „Je to celé pořádná jízda. Ani si neuvědomuji, že je to vlastně velice významný okamžik. Jako by mě to míjelo."

„Vidíš ty lidi tady?" máchne rukou. „Ti všichni tě obdivují. A nejen díky tvým úspěchům v hudbě, ale i díky tvým názorům. A potom, co tě blíže poznali... mají tě rádi."

„Drbali jste s Ninem v kuchyni?" zasměju se.

„To si piš," oplatí mi to, když se ke mně rozběhne Zuzu s Josie v patách a skočí mi do náruče.

„Stejdo? Můžu si Josie nechat?" zamumlá s tváří přitisknutou na mé.

„Ee... jen ti ji můžu půjčit," zakřením se. „Ale až bude starší. Přece jen, je to ještě větší miminko než ty."

„Já mám miminka ráda," houkne mi do ucha, jako by to bylo to největší tajemství.

„To já taky," zakřením se a víc si ji k sobě natisknu. Už se tolik nebojí, že jí odejdu, proto mě už tak často neobjímá. Snad bude v pohodě, když pak na pár dní odjedu do LA.

Pohled mi padne na Jeremyho, který sedí na pohovce společně a Tessou a oba se rozesmějí na celé kolo, když se Stuart ztrapňuje při rapování. Kupodivu je mu to naprosto ukradené. A Jeremy vypadá nádherně.

Kouknu na Zuzu a ujmu se části se zpěvem. Popravdě, tahle písnička se mi hodně povedla a líbili se mi i obličeje Joela a Austina, když mě vlastně poprvé v životě slyšeli používat vokály a ne rapovat.

Vím, že na mě všichni zírají. Na živo jsem před nimi nikdy nezpíval, ale já se soustředím jen na Zuzu, jak mě drží za tváře a šťastně se usmívá.

Tu písničku mám rád. Je celkově o lidech různých národností a o jejich laskavosti. Jedna z mála písní, kterou mi Joel neopravil.

„Zeke Tremblay na živo," zvolá Stuart a nadšeně zatleská. Nejspíš už má slušně upito.

„Když budu mít dobrou náladu, třeba tě jednou vezmu na svůj koncert," mrknu na něj jedním okem a postavím Zuzu na zem.

Usadím se na pohovku vedle Jeremyho a Josie si položím do klína.

„Psi na gauč nepatří," upozorní mě sestra.

„Není na gauči," poukážu na fakt, že leží na mě. Jeremy se natáhne a podrbe ji za ušima. Ta mu olízne ruku a sama se přemístí na jeho klín. Šplhá mu po hrudi, aby mohla olíznout jeho obličej a Jeremy se vesele usmívá.

Mám obrovské nutkání si s Josie vyměnit místo. Byl bych moc rád, kdyby se takto usmíval i na mě. Mám dojem, že co přijel z dovolené, je nějak pochmurnější. Skleslý. Jen si tím nejsem jistý. Třeba se mi to jen zdá.

„Už to tam je!" vykřikne Susan a všechny nažene do obýváku k televizi, na které je spuštěné YouTube a Andy spustí videoklip.

Svezu se po sedačce a natáhnu nohy před sebe, když Suzie všechny přiměje zmlknout.

Nedívám se na něj. Přece jen ho znám. Jsem tam já a Eminem, jak spolu bojujeme ve válce gangů. Písnička se jmenuje Burn a celkově je tam spoustu výbuchů aut a ohně.

Sleduji namísto toho ostatní a jejich reakce. Susan čas od času vypískne, ale snaží se to potlačit, aby nerušila ostatní. Andy se Stuartem mě věčně plácají po rameni. Stojí za pohovkou u mé hlavy a všimnu si, jak pokyvují do rytmu.

Jeremy se Zuzu na klip hledí s otevřenou pusou a nezavřou ji, dokud neskončí.

Všichni se na mě pak otočí a začnou hulákat na celý dům. Suzie mi skočí do náruče a pevně mě obejme kolem krku.

„Tak moc pyšná, bráško," vyhrkne a políbí mě do vlasů.

„Díky," uchechtnu se, když se k ní přidá i Josie a olízne mi tvář. Žárlivec jeden.

„Ještě jednou," zvolá Tessa a spustí klip znovu. Tentokrát se k tomu všichni vyjádří, hlavně co se jim líbí a z čeho mají husí kůži.

„Je celkem divné, vidět tě v těch luxusních hadrech a líčení, když tady pořád chodíš jen v teplácích a volné mikině nebo košili," vysměje se mi Stuart.

„Pokud ti to udělá radost, zítra si na ranní běh udělám make-up," zakmitám obočím.

Videoklip znovu skončí a Tessa si ovívá tvář rukou.

„Ještě," zvolá malá Zuzu, která mi sedí u nohou před pohovkou, až mě tím rozesměje.

„A nechceš vidět utajené záběry?" zeptám se jí a všem vypadnou oči z důlků.

„Myslíš jako ty, co nejsou na veřejnosti?" zeptá se mě zaraženě Tessa, tak jen trhnu rameny.

„Ano prosím," vypískne nadšeně Zuzu, tak se natáhnu pro ovladač. V nastavení najdu propojení s domácím zařízením přes Bluetooth a dám sdílet obrazovku telefonu.

„Co děláš?" zajímá se ségra.

„Propojuju telku s mobilem," zakřením se a najedu na apku, kde máme všichni ze skupiny a taky agentury sdílená videa. Celé to všichni vidí i na obrazovce televize.

„Jsem ani nevěděla, že to ta telka umí," podotkne překvapeně.

„Barbare," vysměju se jí.

„Páni. Nezveřejněná videa?" vyhrkne Stuart a zaujatě to pozoruje.

„Proč nejsou zveřejněná?" vyptává se mě máma a posadí se na opěrku pohovky vedle mě.

„Většina z nich není vhodná pro veřejnost," zakřením se. „S kluky si dost často dobíráme Austina a Joela kvůli jejich postelovým aktivitám. Na začátku jejich vztahu byli doslova neúnavní i když bych se vsadil o ledvinu, že se jich to drží do dnes. Jiné videa chtějí použít do filmu nebo seriálu. Netuším. Příští rok máme výročí deset let. Bude to celkem velké. Jeden chlápek od nás z PR, který je s námi od začátku už sepisuje s Joelem knihu. Hlavně o naší tvorbě, koncertech a tlaku veřejnosti. Jsem na to zvědavý. Ty otázky byli celkem slušné. Jsem musel zabrousit do vzpomínek před osmi lety," uchechtnu se.

„Austin a Joel... cože?" vykulí oči sestra. „To jakože natočili domácí... tentononc?"

„Ne," zachechtám se. „I kdyby jo, pochybuju, že by si na to povolali kameramana a celý produkční tým. Tady si to třeba rozdali ve sprše a my máme celkem vytříbený jazyk na jejich adresu."

„Pusť to," pobídne mě.

„Seš si jistá?" poukážu na malou Zuzu.

„Nepochopí to," odmávne mě, tak zakroutím hlavou, ale video jim přehraju.

Alex se zrovna protahuje ve studiu a já ležím na podlaze s rukou pod hlavou.

„Co je? Vypadáš nějak pobledle," promluví Alex na Sama, který vejde do tělocvičny.

„Právě jsem slyšel Austina sténat Joelovo jméno," sedne si na podlahu a oklepe se, zatímco já se rozesměju.

„Vítej v mém světě," zvolám, aniž bych otevřel oči. „Mám pokoj hned vedle Joela. Slýchám to každou noc."

„Musíme si s nimi promluvit. Tohle už je moc," odsekne Alex frustrovaně.

„A víš, co ti na to řekne Austin?" zeptám se ho.

„Kotě se zkrotit nedá," odpoví Alex společně se Samem.

„Nemůžu za to, že si svůj sexuální život umím zařídit," řeknu druhou jeho oblíbenou větu, což rozesměje Sama. Alexe už tolik ne a není divu. Přezdívku kotě, dal Austinovi on a druhou větu ho sám naučil. „Jsou na tom druhém závislí. Když už se nemusejí schovávat, padly jim zábrany."

„Nechutné," ušklíbne se Sam, že se na něj s Alexem udiveně podíváme. „Mluví ze mě závist," mávne na nás rukou a lehne si na podlahu. „Slovo sex znám jen díky nim."

„A víte, že celý trénink natáčíme?"  ukáže Alex na kameru.

„Další nepoužitelné video," zasměju se zatímco Alex kroutí hlavou.

„Na tuhle debatu to chce alkohol," vydechne nakonec.

„Souhlas," zvednu ruku nad hlavu. „Najdu nějakou fan fikci o nás a při každém slově chlouba se napijeme."

„To nedopadne dobře," rozesměje se Sam. „Posledně Austin skončil pod stolem u osmé kapitoly."

Video skončí a všichni se na mě pobaveně ohlédnou.

„Vy jste četli fan fikce o vás?" zasměje se Suzie.

„Joel je rád četl," trhnu rameny. „Nedivím se. Kolikrát narazil na šílenosti. Klidně jsme obětovali i spánek, jen abychom si je společně přečetli. Vlastně... Joel nám je předčítal. Pak nějakého chytráka – tedy mě – napadlo z toho udělat chlastací hru. Když zvolíte správné slovo, ožerete se jako prasata už v prvních pěti kapitolách. Do teď cítím tu tequilu, když někdo vysloví Daddy."

Všechny do jednoho rozesměju, až se lámou v pase. Stuart se dokonce složí na podlahu a brečí smíchy.

„Ne všechny fan fikce jsou špatné," houkne na mě Tessa, čímž pojmu podezření, že je ráda čte.

„Já vím," přikývnu vážně. „Myslím, že Joel je četl všechny. Alespoň ty, na které narazil, ale společné čtení jsme dělali jen u některých šílenějších."

„Pusť nám něco dalšího," plácne mě Stuart po rameni, tak si povzdechnu a pustím další video z nahrávacího studia. Písnička nám nikdy nevyšla, ale skvěle jsme se u toho pobavili a to jsme tam trávili celý den.

Těch videí jim pustím několik. Nijak extra mi to nevadí a ostatní to neskutečně baví. Jen si všimnu, že Jeremy do sebe klopí už asi třetí skleničku vína. Sestra se mi jednou zmínila, že skoro vůbec nepije, tak mě to překvapuje.

Červenají mu tváře a když si z láhve nalévá další rundu, trochu se kolébá ze strany na stranu.

„Jere, měl bys brzdit," varuje ho sestra se smíchem, když si toho taky všimne. „Nejsi na alkohol zvyklý."

„Oslavuju," zamumlá opile. „Zeke má nový song a je tady konečně s námi. Je potřeba si na to připít," pozvedne skleničku a půlku do sebe vyklopí.

„Zeke složil písničku!" zakřičí z televize Sam na ostatní v obýváku a rozběhnou se k francouzským dveřím do zahrady, kde sedím na zahradní posteli s kytarou v klíně a několika papíry popsané mým škrabopisem.

„Co jsi složil?" vyhrkne Austin a skočí za mnou na postel.

„Tohle raději vypnu," houknu na ostatní, ale Stuart mi zabaví telefon. „Hele... fakt byste to neměli slyšet. Je to trochu osobní. Ten song jsem ani nenahrál."

„A proč nechceš, abychom to slyšeli?" otočí se na mě Suzie.

Koutkem oka zavadím o Jeremyho, ale maximálně na jednu vteřinu. Naštěstí mě moc nevnímá a dívá se na televizi před sebou.

„Je to vyloženě song, složený ve zkratce celého mého alba," odvětím klidně. „Bez synonym, nebo přirovnání k něčemu neurčitému. Je prostě osobní. Nevadí mi, že ho uslyšíte. Smysl beztak dává jen mě, ale celkově se vám otočí vnímání veškeré mé hudby," dohaduji se se sestrou, stejně jako odrazuji kluky na videu.

„To si moc rád poslechnu," uchechtne se Jeremy a opře se o opěradlo gauče.

„Taky ji chci slyšet, stejdo," koukne na mě malá Zuzu.

Kousnu se zevnitř do tváří a zvednu ruce na znamení porážky. Jediný, kdo má slova z té písně pochopí, je Jeremy.

„Stejně tu písničku nevydám," okřiknu kluky na videu. „Jen jsem poslechl tvou radu a chtěl upustit páru od těch... záchvatů," vydechnu směrem k Joelovi a opřu se rukama o kytaru.

„Tak se předveď," uchechtne se a pohodlně se rozvalí vedle Austina na zahradní posteli. „I ze snůšky keců se dá něco vytvořit."

Zakoulím očima a spustím hru na kytaru. Slova o tom, jak jsem zkurveně osamělý a uvězněný v hotelovém pokoji, ze kterého se nemůžu dostat ven. Jak nesnáším návštěvy různých měst a jsem vězněm celého světa. A jak moc toužím po tom, aby se má spřízněná duše vrátila zpět ke mně, abych byl konečně kompletní.

Jeremy vedle mě celou dobu lapá po dechu, protože se vůbec netajím detaily o jedné noci, kterou si mě získal. Vidím na něm, jak vnímá všechna slova. Ještě aby ne. Celé je to pro něj.

Joel mi v tomto poradil dobře. Písnička je dle něj dokonalá, ale pokud nechci celému světu říct, že mě někdo odkopl a já mám zlomené srdce, měl bych být otevřenější. A tak jsem z jednoho songu, udělal jedno celé album. Všechny písně jsou jen náznaky. Kousky skládanky, které, když si dá někdo dohromady, nepochopí je.

Kromě mě.

„Kdo je to?" odváží se mě zeptat ségra.

„Kdo je kdo?" pozvednu obočí.

„Ta holka, o které zpíváš," zakoulí očima. „Někdo slavný?"

„Nemám tušení o čem to mluvíš," uculím se nevině a pohladím Josie, která na mě spokojeně spí.

„Fakt se ke mně budeš chovat jako k novinářům?" odfrkne. „Chci jen vědět, kdo je ta holka, abych ji mohla hejtovat, že zlomila mému mladšímu bráškovi srdce."

„Nikdo takový není ségra," zakřením se. „Je to... jen písnička. Potřeboval jsem se zbavit stresu a udělal z toho slaďárnu. Nic víc."

Jeremy vstane z pohovky a klopýtavým krokem odejde z domu na čerstvý vzduch.

Přeměřuju se pohledem se Susan, dokud mě máma nepohladí po rameni a pevně ho stiskne.

„Vezmu Josie ven," odvětím a odpojím telefon od televize. Držím si Josie u hrudi, když vstanu z gauče a projdu kolem ostatních.

„Kdyby to byla jen obyčejná písnička, vydáš ji," křikne za mnou ještě Susan, ale máma ji okřikne, aby mě nechala být.

Vyjdu ven před dům a zahlídnu Jeremyho pochodovat sem a tam s rukama na bocích.