Věnováno Terry_Kowa.

Byl odhodlaný Benovi ukázat, že se nenechá jen tak zlomit. A vlastně nejen jemu. Ve skrytém koutku duše doufal, že si třeba i zaslouží pochvalu před Weasleym. Po pátém kolečku však zjistil, že už sotva dokáže hýbat nohama, natož se tvářit, jako kdyby to byla hračka. Nikdy manuálně nepracoval; jediné, při čem musel používat ruce, bylo krájení přísad do lektvarů, a to s těmihle galejemi nedalo srovnávat. Bláto mu klouzalo pod nohama a lopata mu s každou nabranou hromádkou těžkla. První dvě kolečka naplnil celá, ta další už jen z poloviny, aby si byl jistý, že je vůbec odveze. Při desátém už ani nepočítal, kolikrát upadl. Drahý oblek měl zničený a špinavý tak, že už by jej nezachránila ani série čistících a zašívacích kouzel. Obličej, z nějž si pravidelně utíral pot, měl černější než kdejaký horník. Neupravený zevnějšek však sotva vnímal.

Mnohem hůř to nesl uvnitř. Takové ponížení ještě nikdy nezažil a při představě, že ho to čeká ještě několik měsíců – kdyby měl energii, tak by se smál předchozímu předpokladu, že mu budou stačit dva dny s hůlkou –, se mu chtělo zoufale výt. Jediná pozitivní věc na tom všem byla ta, že se předák po nějaké chvíli odporoučel a nechal ho při plnění úkolu samotného. Nejspíše usoudil, že není třeba ho kontrolovat, neboť se ukázal tak neschopný, že mu muselo být jasné, že toto zadání v životě nedokáže splnit.

Sako odložil už u druhého kolečka a skoro zvažoval, že skopne i boty, neboť připomínaly spíše čvachtavé rybníky. Košile se mu lepila na zpocená záda a ruce v rukavicích nebezpečně podkluzovaly, jak i ty byly vlhké od potu. Ani si nebyl jist, co je horší, zda tlačit náklad do mírného svahu před sebou, nebo naopak klouzat dolů bez něj. Obojí se mu zdálo náročné podobně. Musel udržovat rovnováhu a ani to, že se měl čeho přidržet, příliš nepomáhalo.

Čas se nechutně vlekl a on čím dál častěji očima pročesával okolí, zda se už konečně ukáže Charlie, aby ho vzal na oběd. A čím déle nešel, tím víc Draca zmáhala únava. Svaly na ramenou ho pálily jako čert pokaždé, když zvedl lopatu. Takovou bolest vůbec neznal, nikdy ji nezažil, a protože nemusel předstírat hrdinu, neboť ho nikdo nepozoroval, nerozpakoval se pofňukávat, nadávat a klít.

Akorát vyklopil další hromadu bahna na místo a vydal se zpět, když mu unavené nohy sklouzly. Nedokázal se udržet madel a rozplácl se na zem obličejem do hlíny. Prskal malé kamínky a snažil se otřít obličej, ale nevstával. Měl chuť to prostě vzdát. Možná by bylo lepší prostě přijmout svůj osud a nechat se zavřít k mozkomorům. Padal do jámy zoufalství a ani nevnímal, že mu po tvářích tečou slzy frustrace a ponížení, ale taktéž strachu. Mohl sice přemýšlet o tom, že by šel do vězení, ale sám před sebou si musel přiznat, že se snad neděsí ničeho víc. Ještě měl v jasné paměti, jak vypadal otec, když se z Azkabanu vrátil poprvé. Ztrhaná tvář, slepené vlasy, neupravené strniště, krví podlité oči. Nervy našponované k prasknutí. A jako by to nestačilo, musel se tam znovu vrátit. Ten výraz hrůzy, když Lucius slyšel rozsudek, Dracovi svítil v mysli jako červené světlo.

Ne, nemohl do Azkabanu. I kdyby měl vypustit duši při téhle příšernosti, pořád to bylo snesitelnější. Navíc byl přece Malfoy, měl nějakou hrdost, ne? V té chvíli ji ale nedokázal najít. Stejně jako síla vstát se nacházela kdovíkde, kde na ně nedosáhl. Zůstal chvíli ležet, uklidňoval rozbouřené nitro a čekal, až se mu tep vrátí do normálu. Jakmile se mu to podařilo, začal se zvedat ze studené země.

„Jsi v pořádku?" ozval se nad ním sametový hlas nasycený skutečným zájmem.

Draco sebou trhl a zvedl hlavu. Vzápětí by se nejraději hanbou propadl. Nad ním dřepěl Charlie se starostlivým výrazem a natahoval k němu ruku. „Běž pryč," zašeptal zoufale. Nechtěl, aby ho takto kdokoliv viděl, zvlášť on, který s ním bydlel a mohl mu tak vlastní neschopnost předhazovat několikrát denně.

„To určitě," oponoval, sehnul se, podebral ho pod rameny a pomohl mu postavit se na vratké nohy. Na krátký okamžik se zamyslel a věnoval mu povzbudivý úsměv. „Menší změna plánu." Chytil ho za ruku a s hlasitým prásknutím se s ním přemístil.