„Hojí se to dobře," zkonstatovala blondýna – Rikka, jak si Draco matně uvědomoval – a napatlala mu na tvář něco, co připomínalo sliz tlustočerva. Díky Salazarovi, že to tak nepáchlo. „Budeš to eště pár dnů mazat a bude to v cajku. Když tu jizvu budeš masírovat, tak je možný, že za pár let úplně zmizí."

„Let..." zopakoval tiše a snažil se udržet vážnou tvář. „Neexistuje něco, co by to urychlilo?" zeptal se a trochu sebou škubl, když mu odmotávala obvaz z hrudníku. Bojoval s nutkáním požádat o zrcadlo. Na jednu stranu chtěl tu hrůzu vidět, na druhou se to snažil co nejvíc oddálit. Nechtěl zůstat zohyzděný. Zvlášť když se s Charliem konečně usmířili, se mu chtěl líbit. Jenže komu by imponovala jizva, která se táhla od oka až na bradu?

Lékouzelnice se na něj nechápavě podívala. „A proč? Dyť jizvy sou sexy. Dělaj z kluků pořádný chlapy." Odstranila zbytek gázy a opatrně ohmatala okraje jizev na boku. „Tyhle taky vypadaj slušně. A vzhledem k tomu, že sis zvládnul sednout na zadek, hádám, že ti je celkově líp."

Přikývl. „Skoro to nebolí. Díky." Odvrátil se, aby nemusel sledovat, jak mu stejnou směs nanáší na zbytek zranění. Zaměřil se na neprůhlednou bílou záclonu, která oddělovala jeho a Charlieho postel. Rikka trvala na soukromí, přestože proti jejich spojeným postelím neřekla ani slovo, ale on by teď nejvíc ocenil, kdyby ho krotitel objal.

„Zejtra budeš chodit, pokud dneska zůstaneš ležet, maximálně sedět." Namířila na něj varovně ukazováček a zamračila se. „Neopovažuj se mě neposlechnout. Jestli si ty svaly, co sem ti pracně dávala do kupy, zase potrháš, tak tě tak nechám tři dny, abys dostal rozum," pohrozila mu tvrdě, ale zelené oči se na něj usmívaly.

„Ano, madam," souhlasil okamžitě a nejistě se zazubil. Bylo mu jasné, že s bandou krotitelů, kteří tu pracovali, a neváhali nasadit životy, musela vrčet, aby ji poslouchali. Věděl, že to myslí dobře. Ale měl takový dojem, že by svou výhrůžku mohla klidně splnit, proto se rozhodl spolupracovat. Pro jistotu. Jemně se dotkl rukávu světle modré dračí uniformy, které nosili zdravotníci.  „A díky. Za všechno."

Mrkla na něj, odhalila v úsměvu perfektní zuby a pohodila hlavou. „Krotitelé sou jako draci. Smečka vždycky chrání mláďata," odpověděla, zavázala mu nový obvaz – tvář ponechala volně – a zamračila se, když slyšela hluk za dveřmi. Zamumlala nějakou nadávku, odhrnula záclonu a odhalila tak postel, na níž trpělivě seděl Charlie se zavázanou hlavou.

Vydala se ke dveřím a krotitel neváhal; okamžitě se přesunul k Dracovi, sedl si vedle něj a chytil ho za ruku. „Dobré ráno," zašeptal, dal mu pusu na tvář a usmál se. „Myslím, že jsou už tady."

„Taky si myslím," povzdechl si, pohladil mu ruku a chtěl ji stáhnout k sobě, ale Charlie ho držel pevně. Vrhl na něj tázavý pohled, ale hlídal si, aby mu neukázal celý obličej.

Krotitel mu však nedovolil zůstat napůl odvrácený. Jemně ho prsty chytil za bradu a otočil ho k sobě. Políbil ho dřív, než mohl nějak protestovat nebo se snažit zase otočit. Pohlédl mu do očí a usmál se. „Rikka má pravdu. Jizvy jsou sexy," řekl vážně a v očích mu zaplály čertovské ohníčky. „Nevím, jestli si taky nějakou neudělám, abys nebyl ten hezčí z nás dvou ty."

Draco zamrkal. To myslel vážně? Skutečně vážně? Z hrudi mu spadl balvan o velikosti Hagridovy hlavy. Na malý okamžik se mu na tváři rozlil přihlouplý úsměv, hned se však vzpamatoval a nasadil výraz absolutní přezíravosti. „Nikdo není a nebude nikdy hezčí než Malfoy, to si pamatuj, Weasley," řekl namyšleně, ale vzápětí se zazubil.

„To se ještě uvidí," uchechtl se Charlie a pohlédl ke dveřím, které se otevřely. Nebylo pochyb. Skutečně dorazili jejich rodiče. Propletl si s Dracem prsty, pohlédl na spojené dlaně a pak do šedých očí, hledaje souhlas. Jakmile přikývl, narovnal se.

Zkrotil už nespočet draků, včetně jednoho Malfoye. S tím druhým si poradí také, když bude třeba.

Jak jsem slíbila, kapitola je tu. Zítra nebudu stíhat. A v pondělí rodinné setkání. Juch.

Krásný víkend!

W.