Věnováno zuzinda.

Dracovi trvalo poměrně dlouho, než usnul. Věděl, že muž na vedlejší posteli taktéž nespí, a to mu na klidu moc nepřidávalo. Tělem mu projížděly mrazivé vlny a co chvíli se zachvěl. Konečky prstů na rtech si připomínal, jak se jich ještě před několika okamžiky dotýkala druhá ústa a toužil po opakování. Několikrát se už málem pohnul, aby se přihlásil o přídavek, nakonec však pokaždé zůstal ležet a jen se nechal unášet na vlnách toho spalujícího pocitu.

Překvapilo ho nejen to, že jej Weasley – Charlie – políbil, ale taktéž ta něha, již do polibku vložil. Jako kdyby se bál, aby se mu v rukou nerozpadl. Připomnělo mu to, jak jemně opatroval drobnou sovičku v prstech. Pořád mu to nedávalo smysl. Čekal by spíš pořádně drsné dobývání se do jeho úst. Ne, že by si stěžoval; naopak. Díky tomu se mu zdálo, že by se mohlo jednat o víc než jen nějakou prchavou touhu po jedné společné noci. Vnímal náklonnost, kterou by tak rád oplatil. A kdyby ho políbil střízlivý, nejspíše by ho ani netrápily žádné pochybnosti. Avšak takto si nebyl jistý, co tím vlastně sledoval. Musel však uznat, že to, jak se pak tvářil, bylo nanejvýš roztomilé. On, významný krotitel draků, kterému stačilo zvýšit hlas a Draco se roztřásl nervozitou a vzrušením, stál před ním jako školák načapaný McGonagallovou po večerce.

Ale co teď? Co dál? Jak by se měl zachovat, až se druhý den potkají tváří v tvář? Dokázal si představit, co by mu asi řekli Blaise s Pansy. Blaise by ho popoháněl k akci a přesvědčoval by ho, aby udělal další, odvážnější krok. Pansy by mu naopak velela se stáhnout a hrát si na nedostupného. Ale co z toho by měl být ten správný postup? Nějak se mu nezdál ani jeden. Určitě musel existovat ještě nějaký. Nejspíše hned několik. Ale jaký si vybrat, když ho ani nenapadaly? Možná bude nejlepší to nechat na Weasleym. Na Charliem. S další vlnou slastného pocitu se konečně rozhodl a o okamžik později usnul.

Ráno opouštěl chatku dříve než se krotitel, který měl ten den volno, probral. Vůbec mu nevadilo, že se s ním ještě nepotká. A dokonce uvítal tu fyzickou práci, jež ho čekala. Musel se na ni soustředit a jeho mysl se mu tak netoulala jinam, než kam by měla. Ani si nevšiml, že si za tu dobu, co vozil hlínu a bláto horem dolem, vybudoval slušnou kondici. Už nepadal únavou po pěti kolečkách. Neklouzal tak často, nepadaly mu nástroje z dlaní, neoddechoval jako spěšný vlak do Bradavic. Díky vydatnému jídlu, které tu měl k dispozici, jeho štíhlá až vyhublá postava zesílila a začínaly se mu pomalu rýsovat svaly. Kolečka střídal s železnou pravidelností a nepostřehl, že už se blíží poledne.

„Uš toho nech," zastavil ho Vlad, který se zjevil na začátku pozemku. „Čeká nás Gaia."

Draco přikývl a odhrnul si přerůstající ofinu z čela. „Jen tohle odvezu." Dokončil práci, připojil se k Rumunovi a nechal se opět přemístit do dračího lazaretu.

„Dnes vypadáš lépe neš všera," zkonstatoval Vlad a po očku si ho prohlížel. Neušlo mu, že se mu tváře zbarvily do růžova. „Je mi líto, še si s námi nešel."

„Možná je to dobře. Aspoň jsem Pottera nemohl proklít," odpověděl s hořkým úšklebkem.

„To ti ale úsměv na tváši nevyvolalo," podotkl, pomohl Dracovi vylézt na dračí stehno a spolu s ním začal pečovat o zranění své přítelkyně. „Samosšejmě, kašdý by byl rád, kdyby neproklel bystrozora, ale še by z toho svítil jako sluníško na dálku? To se mi nezdá." V očích mu jiskřilo a ve skrytu duše se usmíval tím víc, čím vehementněji se mladík vyhýbal jeho pohledu. A jakmile se neuhlídal, přečetl si v něm všechno.

Draco si svou chybu uvědomil okamžitě, ale už bylo pozdě. Skousl si ret. Tváře mu hořely. Povzdechl si. „Musím vůbec něco říkat?"

„Desigur," odpověděl okamžitě. „Arz de anticipare."

Draco se zoufalým smíchem zavrtěl hlavou. „Bârfe curioase."

Muž se chytil za srdce a nevinně zamrkal. „Vlad a drbna? Nikdy."

„Tak to povídej Gaie," usadil ho s úšklebkem a poplácal ho po stehně.

Další oční kontakt je poslal do náruče veselého smíchu.

Krásnou neděli, zlatíčka.

Upřímně bych si toho čím dál víc namakanýho Draca ráda prohlédla zblízka. Skoro tomu Charliemu závidím.

Mějte se krásně.

W.

Mimochodem, znáte tenhle fanart? Tady se mi Charlie dooost líbí!