Věnováno jeanblack2056.

Draco vyjeveně zíral na zabouchnuté dveře, než si uvědomil, že rána za jeho zády byla od nože, který přestal krájet ingredience na večeři. Povzdechl si, uklidil maso do lednice a rovnou ji prozkoumal. Našel hořčici, šunku a sýr a na miniaturní lince chleba. Nakrájel ho, potřel hořčicí a vyskládal na něj šunku se sýrem a zeleninu, zatímco nechal ohřát vodu na čaj. Připravil všechno na tác, švihl hůlkou a levitoval jej před sebou ven. Věděl, že tam Charlie je; neslyšel prásknutí od přemístění a jeden ze dvou dřevěných schodů zavrzal, když si na něj krotitel sedal.

Jeden kamínek přeměnil na jakýsi provizorní stolek, položil na něj tác a celé to přesunul před Charlieho, jenž ho naprosto ignoroval. Draco se posadil vedle něj, což na malém prostoru byl málem obdivuhodný výkon. Musel se mu téměř přitisknout k boku, což jemu samotnému nepřekáželo, ale poté, co sebou zrzek škubl, se snažil o co nejméně doteků. Nechtěl ho naštvat ještě víc. Naklonil se, nalil čaj do dvou šálků, přidal do nich pečlivě odměřené množství mléka a kostičku cukru. Doufal, že mu bude chutnat.

„Umím prakticky dokonale připravit čaj v téměř jakýchkoliv podmínkách," začal Draco tiše a snažil se nevnímat posměšné odfrknutí, „protože se to ode mě vyžadovalo. Mám za sebou tu nejlepší a nejtěžší společenskou výchovu, jakou si dovedeš představit." Charlie se na něj prudce otočil a sotva zadržoval vztek, ale Draco ho nenechal promluvit. „Tohle," ukázal na žalostně vypadající obložené chleby, „je ale jediné, co dokážu udělat v kuchyni. Nikdy mě nepustili k vaření, protože to je práce pro skřítky a ne pro členy aristokratické čistokrevné rodiny."

Strohost jeho hlasu druhého muže o něco zklidnila. Ať se snažil, jak chtěl, nedokázal v pronesených slovech najít ani stopu po nadřazenosti. Zmateně nakrčil čelo a na schodu se zavrtěl, aby na něj lépe viděl a mimovolně si rukou prohmatával naražený bok.

„Protože neumím vařit, ale ty jo, zdálo se mi adekvátní zaplatit to jídlo aspoň do doby, než..." pokračoval a na konci se kousl do jazyka. Vzápětí zrudl.

„Než co?" ptal se ostražitě Charlie.

Draco si povzdechl, ale před pichlavým pohledem hlavu nesklopil. Takto zblízka ho jeho oči uchvátily, a přestože téma hovoru mu příjemné nebylo, musel se dívat. Charlie měl světle modrý odstín, který Dracovi připomínal chrpy a okolo panenek se barvil jako hluboký oceán. Měl dojem, že kdyby do nich hleděl dostatečně dlouho, mohl by vidět a slyšet vlny narážející v přílivu na skály.

„Odpověz."

Zamrkal. Ani mu nedošlo, že se beze slova zasekl. Tentokrát se odvrátil. „Než se nějak naučím vařit," vysvětlil svým vysokým botám. „Pak bychom se mohli střídat, nebo platit napůl."

Charlie ohromeně zíral na jeho profil a pootevřel údivem ústa. Toto skutečně nečekal. „Omlouvám se. Dnes nemám zrovna dobrý den a ty ses mi dostal do rány," řekl posléze a ochutnal čaj. „Měl jsi pravdu. Je výborný."

Draco se pousmál se a v hrudi se mu rozlilo příjemné teplo. Zdálo se, že nedorozumění bylo vyřešeno dříve, než mohlo narůst do nepěkných rozměrů. „Vynadal ti Ben kvůli mně?" zeptal se opatrně a vzal si jeden obložený chléb. Ani chuť nebyla nijak zázračná, ale jíst se to dalo, proto jejich chudou večeři považoval za poměrně velký úspěch. Navíc měl po celém odpoledni hlad.

„To není důležité," odpověděl hlasem, který nepřipouštěl námitky a Dracovi zježil chloupky vzadu na krku. „Občas máme neshody. Nepleť se do toho." Trochu měkčeji pak dodal: „Chceš si vzít sprchu jako první?"

„Asi jo," zamumlal. Nejspíše za to mohlo to, že seděli tak natěsno, že se museli dotýkat, a také Charlieho příjemná vůně, že měl rázem úplně jinou představu o sprše. Polilo ho horko a v podbřišku mu zacukalo. Vzpomněl si na odhalené tělo z předchozího večera a polkl, než odložil roztřesenýma rukama chléb zpět na tác. „Půjdu hned, ať tě moc dlouho nezdržuju," nabídl a bez čekání na odpověď se rychle zvedl, cítě Charlieho pohled v zádech.

Než do sprchy došel, už byl tvrdý. Trvalo jen chvilku, než si pomohl k uvolnění, kousaje se do hřbetu volné dlaně, aby se neprozradil jediným zvukem. „Zatraceně," hlesl sám k sobě. Kdyby mu ještě před dvěma dny někdo řekl, že bude masturbovat s představou společné sprchy s někým z rodiny krvezrádců, proklel by ho.