Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

8. kapitola

Odehrávala se další hodina bojového umění, kde se měl cvičit boj se zbraněmi. Před začátkem samotného tréninku byla ale potřebná rozcvička. Victoria se rozhlížela po třídě, všimla si, že tam nebyl další student, kterého tam předtím vždycky viděla. Účastnil se každé hodiny tělocviku, ale občas ho neviděla ve třídě, když byl zrovna nějaký učící se předmět.

„Hele, dneska tu je Elizabeth..." pošeptala Hikari stříbrnovlásce.

Dívka se rychle ohlédla a skutečně tam byla černo-bílovláska a dokonce na sobě měla i tělocviční úbor. Druhá se ale neúčastnila ani rozcvičky, vlastně tam jen seděla a dívala se na ně. Jakmile si všimla, že na ni první hledí, tak ji zamávala a šla za ní „Vidíš, jsem na tělocviku!" řekla s úsměvem a vítězoslavně před ní roztáhla ruce, jako kdyby zvládla něco úžasného „Jsi spokojená?"

Victoria se dlouho nebavila se svoji kamarádkou z dětství a taky ji to už začínalo trochu připadat líto, ale nemohla si nevšimnout, že i když tady byla přítomna, tak nic nedělala „No jo, ale měla bys tu cvičit..."

Elizabeth se podrbala po hlavě a smutně pohlédla na první „A vážně musím?"

Stříbrnovláska dala ruce v pas a přikývla „Musíš a tyhle oči na mě neplatí..." řekla přísně. Druhá pokořeně vydechla, ale stejně začala dělat rozcvičku vedle své kamarádky.

„Tak máte za sebou rozcvičku?" ozval se učitelův hlas. Nevypadal příliš jako učitel tělocviku či bojového umění a vlastně z určité části i působil, že mu na těch hodinách nezáleží, ale ve skutečnosti byl odborníkem. Měl vcelku dlouhé černé vlasy s oranžovým melírem. Měl přes sebe přehozený černý plášť s obrazci hada a kolem něj měl tlustý opasek. Pod přehozem nosil bílé kimono kung fu fujimae, tedy tradiční uniformu na tai či a kung fu. Muž neměl žádnou speciální obuv, nýbrž byl bosí.

Učitel se rozhlédl kolem, aby věděl, kdo všechno přišel, a na co se má zaměřit. Náhle si ale všiml nové tváře „Ty jsi tady poprvé že?"

Elizabeth se zatvářila zamyšleně „To vskutku jsem, ale nemusíte na mě brát ohled," ušklíbla se „já nemám v plánu se učit bojovat..."

„Oh, zajímavý postoj... ale nemyslíš si, že by bylo lepší se naučit bojovat, abys mohla ochránit ty, na kterých ti záleží?"

„A proč je musím chránit bojovým uměním a ne kouzli? Tak bych se jim alespoň mohla pomstit za to, o co se pokusili..." na její tváři se objevil vcelku strašidelný úsměv, když si představovala, co všechno by útočníkům mohla udělat za pomocí kouzel. Poté ale zavrtěla hlavou „Každopádně, neměl byste se náhodou vrhnout na hodinu, než tady diskutovat o kravinách?"

„Kravinách?" popozvedl obočí, ale poté se ohlédl na zbytek třídy „Co takhle dneska zkusit meče?" do té doby učil pouze bojové umění bez zbraní, ale napadlo ho, že by to bylo vhodné začít něco nového, když je tady někdo poprvé. Třeba by tím alespoň mohl Elizabeth ukázat, že bojová umění jsou zábavná. Všem rozdal dřevené tyče napodobující meče, měly i podobnou váhu a tvar. Poté ukázal studentům pár pohybů a začal je učit od základů. Černo-bílovláska stále vypadala, že ji to nezajímá, ale opakovala je po něm. Victoria se na ni také čas od času podívala, byla docela spokojená. Sice do toho dívka nedávala vše, ale alespoň něco.

„Můžeš to konečně začít brát vážně?! Nebo je tady všechno pro tebe jenom hra?!" náhle se ozval hlas nějakého chlapce.

První okamžitě došlo, že křičel na Elizabeth. Udělala krok před ní, ale její kamarádka ji zabránila pokračovat „Já to zvládnu sama..." pošeptala, než se poté ušklíbla na kluka „Nechápu, kde vidíš problém... neměl by ses raději soustředit na hodinu, než se dívat na mě?"

„No tak, klid..." snažil se je uklidnit učitel.

„Ne! Ani nechápu, co tu děláš! Nechápu, proč jsi na druhém místě!" ukázal na černo-bílovlásku dřevěnou tyčí a vážně řekl „Jsi jen dcera zločinců. Neměla bys tu vůbec, co dělat..."

Učitel vydechl, tuhle situaci už párkrát zažil. Nižším rankům přišlo nespravedlivé, že byl někdo označen za lepšího, protože si přišli nejlepší. Všiml si, že nejvíce ustaraně ve třídě začala působit Victoria, ale druhá ji bránila jakkoli zasáhnout. Ta chtěla totiž své kamarádce ukázat, že vyrostla. Muž se pousmál „No dobře..." zamyslel se. Sice to měl od ředitele zakázaný, ale přišlo mu to jako nejlepší způsob „No tak si mezi sebou dejte souboj. Můžete použít cokoli, ale nesmíte toho druhého zabít..."

„Pane učiteli!" vyhrkla první, nemohla uvěřit tomu, co řekl.

„Dobře! Pokud se teda Arz nebojí," ušklíbl se kluk.

Elizabeth se usmála „Proč ne..." Chlapec se bez váhání rozběhl proti druhé a několikrát na ní mávnul klackem, ale dívka se mu pokaždé vyhnula a nakonec se ještě teleportovala dál od něj „Alespoň se snaž! Ukaž mi, že umíš kouzlit a nejen máchat klackem!"

Student zavrčel, než se opět rozběhl k druhé, tentokrát byl mnohem rychlejší a každý jeho švih byl doprovázen plamenem, ale stejně se do ní nemohl trefit, když mu neuhnula, tak se od něj teleportovala o kus dál „Neutíkej jako srab!" vykřikl. V tu chvíli se jeho soupeřka objevila za ním, ale byla příliš pomalá a on ji rukou silně udeřil. Elizabeth to odhodila téměř na druhou stranu „Hah, tohle je fakt ubohost... umíš jenom utíkat a nic víc..." kluk ale náhle odhodil klacek a místo toho si v ruce zformoval skutečný meč „Udělám ti laskavost..."

Victoria se rychle otočila na učitele „Musíte ho zastavit, vždyť on ji zabije!"

Muž si ale přiložil prst na ústa, aby byla zticha. Stříbrnovláska polknula, udělala chybu, měla ji chránit... chlapec se rozmáchl a seknul do Elizabeth, ale nebyla to ona. Jeho meč se ponořil do hlíny, která měla její tvar, a když se pokusil zbraň vytáhnout, tak zjistil, že byla zaseknutá. Dále už ale přemýšlet nemohl, ze zadu ho klackem do hlavy praštila černo-bílovláska a on omdlel.

Všichni zaraženě hleděli na druhou, která v ruce držela rozlomenou tyč s trochou krve na něm „Chce si to snad ještě někdo zkusit?" zeptala se s úšklebkem „Stačí mi další klacek a dopadnete stejně..." nikdo se neozval. Elizabeth zahodila klacek a šla pryč z místnosti „Tahle hodina je stejně na nic..."

Victoria už pochopila, proč učitel nezasáhl, ale stejně byla zaražená. Když viděla dívku, jak se rozmachuje s tyčí, tak se jí zdálo, jako kdyby mohla vidět její žluté oko s vertikální zornicí. Jako malá byla kvůli tomu šikanovaná a vlastně si to schovávala za vlasy, ale teď... teď ji naopak její oko přišlo děsivé a navíc to doplňoval ještě její úšklebek, který měla před samotnou ránou. Hlasy ostatních studentů, jak si o tom povídají, ji probudily z transu a dívka se rychle rozběhla z tělocvičny „Elizabeth!" když tam ale vyběhla, tak už tam nikdo nebyl. Určitě se teleportovala pryč, jak ji znala. Stříbrnovláska vydechla a chytila si hlavu. Neměla ji nutit na ten tělocvik chodit, stejně ji to ani nebavilo. 

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro