Victoria se procvičovala vedle Hikari a rozhlížela se po třídě. Bylo tam asi patnáct studentů, takže se ne všichni účastnili. Žádný předmět nebyl povinný, ale stejně byla zaražená, že by se někdo vůbec rozhodl nevyužít té příležitosti. První se snažila najít svoji kamarádku z dětství, ale po chvilce ji došlo, že tam nebyla. Ohlédla se na černovlásku, než tiše pošeptala „Liz zatím nepřišla na žádnou hodinu tělocviku a ani bojového umění..."

„Taky jsem si jí nikdy nevšimla..."

„Půjdu ji najít a dotáhnu ji sem," ohlédla se na čtrnáctou a ještě rychle dodala „za chvíli se vrátím..." pronesla a běžela z hodiny pryč. V tělocvičném úboru utíkala po celé škole hledajíc Elizabeth. Nakonec ji našla po nějaké době ve třídě v horním patře, dívka se dívala z okna a vypadala zamyšleně. První si odkašlala „Proč jsi tady?"

„Jen přemýšlím..." odpověděla klidně, aniž by se dívala na svoji kamarádku „a odpočívám. Proč?"

„Proč?" zopakovala po ní otázku Victoria, než ji odpověděla „Protože jsem tě doteď nikdy neviděla na tělocviku!"

„Taky že jsem na žádném nebyla..." vydechla a přivřela oči „nechápu, proč bych na nějaký měla vůbec chodit..."

„Nebyla jsi ani na žádné hodině bojového umění!"

„To samé... proč bych na to měla chodit?" Elizabeth se konečně otočila na svoji kamarádku s úšklebkem „Jsme kouzelníci, na co mi je bojové umění?"

„S bojovým uměním jsi silnější! Navíc... Liz, vždycky jsi byla slabá a ani teď nevypadáš silněji!"

Černo-bílovláska vydechla, zvedla se a překvapivě klidným krokem došla vážně blízko k Victorii tak, že se jejich dechy střetávaly „Hlavní je, že jsem zdravá ne? Nepotřebuju být silná, nehodlám válčit meči jako vy..." poté se ale otočila a zamířila k oknu, o které se opřela „Navíc koukej. Nejsem jediná, kdo nechodí na tělocvik. Ani Aarav a Baldur tam nejsou..." pousmála se.

Chlapci zrovna byli spolu a něco dělali. Stříbrnovláska se rychle vzpamatovala ze šoku, který ji druhá způsobila a šla se přesvědčit sama „No jo, ale oni alespoň vypadají, že spolu trénují!" oba měli v rukou meče a šestý vypadal, jakoby něco ukazoval třetímu, protože ten po něm opakoval jeho pohyby. Brunet poté zavrtěl hlavou a přiblížil se blíž k Baldurovi, aby ho přímo nasměroval „Co takhle, kdybych tě trénovala tedy?"

„Nechci..." klidně odpověděla Elizabeth „jediný, co mě zajímá, jsou kouzla..."

„Ale to není zdravý! Měla bys cvičit každ..."

Druhá rychle zvedla ruku, aby svoji kamarádku zastavila „Ne... já jsem unavená..." udělala pár kroků od okna „a nemám náladu s tebou debatovat, proč mám pravdu já a ty ne..."

Stříbrnovláska na ni chvíli hleděla, než se k ní přiblížila a chytila ji za čelo „Nejsi nemocná?" neměla horečku, ale skutečně působila až moc klidně. Rychle zvedla hlavu „Nevyplýtvala jsi někdy v blízké době příliš velké množství energie?!"

Elizabeth se tiše zasmála a opřela se o druhou „Před tebou vážně nic neschovám... pravdou je, že jsem vážně využila až moc velké množství energie, když jsem něco dělala..."

„Co jsi proboha dělala?" řekla Victoria ustaraně a podepřela svoji kamarádku.

Druhá na to neodpověděla a první věděla, že nemá cenu to z ní teď tahat. Černo-bílovláska byla znatelně unavená. Rozhodla se proto ji vzít do lavice a posadit ji, ale až teď si uvědomila, jak špatně vypadala. Stříbrnovláska chtěla podat Elizabeth ruku, aby ji předala trochu své energie, jenže dívka se jí rychle vyhnula a skoro vykřikla „Neopovažuj se!"

„Eh? Počkej, ale to ti pomůže..."

Druhá se ale rychle zvedla a přímo před Victorií zmizela „Neteleportuj se pryč, když máš málo energie!" vykřikla první a rozhlédla se kolem sebe, ale Elizabeth zmizela úplně z místnosti „Elizabeth! Kde jsi?!" rychle vyběhla ze třídy. Nemohla být daleko, vždyť byla slabá, nebo ji snad lhala jen kvůli tomu, aby se s ní nedohadovala o tělocviku?! „Ah! A já se o tebe bála!" naštvalo ji to. Otočila se na podpatku a šla zpátky na tělocvik, teda na konec hodiny.

„Jsi v pohodě?" zeptala se ji Hikari hned, jak ji viděla „Vypadáš ještě naštvaněji, než když jsi odešla..."

„Elizabeth! Vymluvila se na to, že má málo energie, a potom se teleportovala pryč, když jsem se jí snažila pomoct!" postěžovala si první a naštvaně si dupnula.

„Ah... není ale možné, že má až moc energie?"

„Až moc energie?"

Hikari přikývnula „Někde jsem četla, že když někdo pozře příliš velké množství energie, tak má stejné příznaky jako někdo, kdo naopak má málo energie..."

„Eh... jak by ji mohla získat. Vždyť tělo nikdy nevygeneruje samo více energie, než je potřeba..."

Čtrnáctá chvíli mlčela, než zavrtěla hlavou „Já nevím..."

Elizabeth skutečně byla ve třídě na další hodině a vypadala zcela normálně, nepůsobila vůbec unaveně. Chvíli tam byly samy, takže toho Victoria okamžitě využila „Takže jsi mi vážně lhala Elizabeth!"

„Eh? Nevím, o čem mluvíš... ale není možné, že jsi potkala moje dvojče?"

„Ty nemáš dvojče!"

Druhá se zasmála, než mávla rukou „Dobře, znáš mě. Byl to můj klon..."

„Ani to ti nevěřím! Byla jsi to ty a hrála jsi na mě unavenou, ale teď jsi úplně v pohodě!" šla rychle k ní a chtěla ji chytit za košili uniformy, jenže dívka se před ní teleportovala pryč „Neteleportuj se ode mě!" Černo-bílovláska se objevila ve své lavici a úšklebkem. Stříbrnovláska si všimla, že do místnosti začali vcházet další studenti a raději se rozhodla se posadit a svoji kamarádku už neřešit. Naopak se rozhodla ji ignorovat.

Tato ignorace vydržela i během přestávky, kdy se na ni Elizabeth pokoušela mluvit „To jsi vážně tolik naštvaná?" nedočkala se ale žádné odpovědi „No tak... já jsem ti vážně ráno nelhala, opravdu jsem byla unavená a opravdu jsem měla málo energie, jen jsem potom... něco zařídila a větší část se mi tak vrátila..." stále nic „Vážně, nelžu ti..."

„Děje se něco?" přidal se k nim Aarav s úsměvem.

„Ne, nic se neděje..." odpověděla Victoria.

„Ignoruje mě!" postěžovala si rychle Elizabeth.

Šestý se zasmál „No tak to jsi ji vážně musela naštvat. Cos proboha udělala?"

„Nic! Vážně!" rychle se otočila opět na první „Vážně jsem ti ráno nelhala!"

Aarav se s nervózním smíchem podrbal po hlavě. Stříbrnovláska vypadala často docela podrážděně, když s ní Elizabeth mluvila, ale nikdy to nezašlo do takové míry, že by ji prostě ignorovala „Viky, co když ti ale vážně Elizabeth nelže?"

„Říkala mi, že má málo energie, ale poté odmítla moji energii a ještě k tomu se teleportovala pryč a to i mimo třídu! Ani na chodbě jsem ji neviděla a teď se na ni podívej, vypadá úplně v pohodě!"

Chlapec se zamyslel, než se ohlédl na Elizabeth očekávaje vysvětlení. Dívka vydechla „Ráno jsem byla unavená, ale měla jsem trochu mojí energie uloženou v rohách, tak jsem ji nabrala, ale není to moc a s tou teleportací... už jsem ji dělala tolikrát, že jsem se naučila pro ni využít, co nejmenší množství energie..."

„Nevěřím ti..." zareagovala Victoria „To bych možná i věřila víc tomu, že jsi měla až moc energie, protože celou dobu nic neděláš..."

Druhá překřížila ruce na prsou „Nezapomeň, že jsem zatím byla na všech kouzelnických hodinách a také nevíš, co dělám v soukromí," ušklíbla se.

„Tak mi řekni, co tě tak unavilo..."

„To nemůžu..." zareagovala tiše a jejich rozhovor definitivně skončil.

Aarav nevěděl, co s nimi dělat, tak se nakonec s výdechem zvedl „Tak já půjdu zpátky do své lavice... stejně za chvíli bude zvonit," řekl a raději odešel, ale cestou se ještě ohlédl na Baldura, který si ho všiml. Šestý na něj s úsměvem mrkl, než si sedl na své místo.