Nefertiti se nechápavě rozhlédla kolem sebe, měla pocit, že slyšela křik, ale pak se objevila v temnotě, kde bylo opět ticho. Brzy se z černa vytvořila poušť, poklidný větřík začal rychle sílit, až se z toho vytvořila písečná bouře „Nefertiti!" zaslechla hlas patřící její sestře. Zarazilo ji to, ale neběžela za ní. Tohle nebyla realita... chytila si krystal, který měla na krku, jež obsahoval poslední zbytky magické energie její sestry. Chtěla věřit, že obsahuje části její duše „Pomoc!" zvolala zoufale. Žena odvrátila hlavu, její příbuzná byla už dávno po smrti, a i když si přála se s ní setkat, tak to bylo dávno nemožné.

„Paní Nefertiti..." bouře skončila a místo se náhle změnilo na její kabinet a naproti ní stála Lotfie. Už neměla ruku a z očí i pusy ji tekla krev „neochránila jste mě..."

Učitelka polknula „Já..." na to nebyla připravená, možná protože to nebylo ještě tak dlouho, co se to stalo „netušila jsem, že se něco takového stane..."

„Donutila jste mě jít na tu hodinu, i když jsem se nikdy nechtěla učit bojovat..."

„Měla ses naučit sebeobranu, nikdy jsem nečekala, že by tě Longwei donutil bojovat s prvním..." na to už studentka nic neřekla. Její obličej se začal rozpouštět, prvně kůže, pak maso a nakonec zmizela i lebka.

„Slečno Nefertiti..." za ní se ozval Elizabethin hlas. Otočila se na ni a dívka řekla slova, která ji probudila s transu „Proč jste mi nepomohla..." dívce rovněž chyběla ruka a rovněž měla znetvořený obličej, ale to už učitelka nebrala vůbec v potaz.

Otevřela oči a před ní si všimla Longweie „Probudila se!" zvolal „Probudila se nějaká zapečetěná spektra a teď způsobila, že je většina studentů v kómatu a někteří učitelé také! Musíme je odsud dostat!" její kolega už měl přes rameno učitele.

Nefertiti se rozhlédla kolem sebe, ale poté přikývla. Rychle vyvolala svoji spektru „Anubis nám pomůže pobrat víc studentů i za cenu mé energie!" řekla. Muž přikývl, společně běželi směrem ke kolejím, kde se pravděpodobně nacházelo největší množství zbývajících studentů. Žena se nemohla ubránit myšlenkám na Elizabeth, ta holka v sobě měla mnoho temných myšlenek, kterých by ta bytost mohla zneužít. Proběhli kolem okna, ve kterém si všimnula velké kočky „To je ono!" vykřikla a zastavila tak Longweie. Rychle vykouknula a všimla si i svých studentů. Všichni byli vzhůru a Victoria pomáhala Elizabeth vstát.

„Musíme je tu nechat..." ozval se za nimi Hans. V každém svém chapadlu držel studenta „Nevíme, co se stane, když to znova zapečetíme a spousta lidí by zůstala v tu dobu v transu. Nemluvě o tom, že nevíme, jestli to teď nemá vliv i na město..."

Černovlasý přikývl a pohlédl na svoji kolegyni „Má pravdu..."

Nefertiti to rovněž věděla, naposledy vykoukla z okna a vykřikla „Elizabeth!" aby upoutala pozornost své studentky. Když se na ni obě dívky podívaly, tak si sundala náhrdelník s energií patřící její sestře. Dala tomu pusu, a potom jim to hodila „Když mu to zabodnete do hlavy, vsákne to jeho energii a oslabí ho to!" černo-bílovlasá to chytila. Učitelka se usmála, než se otočila a pokračovala směrem ke kolejím. Longwei byl chvíli zaražen, pokud to studentky použijí, tak kompletně přepíší poslední zbytky po její mladší sestře.

Neko-mata se ohlédla na dívky a otevřela pusu, ve které se jí začala dělat ohnivá koule. Baldur stihl včas zareagovat a rychle si stoupnul před ně dělaje velký štít z magie. Kočka vychrlila oheň, chlapci se povedlo ochránit dívky, ale stálo ho to velké množství energie. Bylo to mnohem silnější, než sám čekal, klekl si na koleno a začal oddychovat. Mezitím si začala neko-mata chystat v tlamě další kouli. Elizabeth se rychle říznula do prstu, věděla, že se tomu blondýn sám nevyhne, a za pomoci teleportace mu pomohla a schovala ho za strom „Odpočiň si tady..."

„Dobrý, zvládnu ještě bojovat..." zareagoval Baldur a pokusil se, si stoupnout.

Dívka zavrtěla hlavou „Můžeš se vrátit na bojiště potom, co si alespoň na chvilku odpočineš..." pak se rozhlédla kolem, aby našla Victorii, která stála na druhé straně. Rychle se k ní sama teleportovala.

„Pokud ho na chvilku zabavíš, tak ho můžu dočasně spoutat a ty bys mu to pak dostala do hlavy za pomocí teleportace..." řekla ji rychle stříbrovláska svůj plán, na který přišla. Nemohla vymyslet něco bezpečnějšího, ani to promyslet ještě lépe.

„Dobře, dej mi ale chvíli, než začneš se svým kouzlem..." pošeptala Elizabeth, a pak se teleportovala k neko-matě. Náhrdelník, který kočku momentálně nejvíce zajímal, měla kolem krku. Ze stínů se náhle vynořil Belzebub, který skočil kočce na hlavu, a meč ji zabodl do oka, spolu s ním pak sjel dělaje ji obrovskou jizvu přes celý obličej. Ta příliš dlouho nevydržela, protože se velmi rychle hojila. Druhá magií vystřelila do pusy na břiše neko-maty a znova se ozval ten bolestivý výkřik, ale tentokrát na ni neměl žádný vedlejší účinek. Stříbrnovláska se dívala, že kamarádka a její spektra už docela nepřítele zaměstnali. Vytasila svůj meč a stoupla si naproti němu. Zbraň zabodla do země, kdy se kolem šelmy začaly dělat runy spojované čarami.

Kočka si toho samozřejmě všimla a rychle se rozmáchla tlapou proti první. Belzebubovi se ale povedlo ji zachytit, už nebyl ve své klasické formě. Opět se stal svalnatějším a větším, jako když poprvé bojoval s Hikari a Kami. Neko-matu to ale nezastavilo, otevřela tlamu připravena vytvořit ohnivou kouli, ale už bylo příliš pozdě. Díky meči vytvořila Victoria runy skutečně rychle a z nich vystřelily provazy, které ji obvázaly a donutily si lehnout. Rovněž jí zavázaly tlamu, takže nemohla už ani pálit.

Belzebub se při pohledu na to usmál, ale pak zmizel. Jeho paní nezbývalo moc energie a musela ji šetřit na poslední útok. Elizabeth to rovněž tušila, rychle dala řetízek kolem svého nože, měla jen jeden pokus. Všimla si, že provazy rovněž neudrží nepřítele příliš dlouho na místě. Několikrát se teleportovala, až se objevila nad neko-matou, pak s využitím pádu a rovněž i zbytku její magie hluboce zabodla čepel do její hlavy.

Z kočky vyšel výkřik, který pak následovaly bolestivé hlasy z jejího břicha. Rychle se zvedla snažíc se ze sebe dostat nůž, který ji vysával energii „Zvládla to!" řekla vesele Victoria a zvedla hlavu, ale všimla si, že se černo-bílovláska neteleportovala pryč. Kamarádka zavřela oči, roztáhla ruce a skočila „Liz!" vykřikla stříbrovláska, ale nebyla žádná reakce. Neměla čas přemýšlet, rychle si vytvořila křídla za pomocí kouzla, které se jí snažila předtím druhá vštěpit, a vzlétla. Naštěstí se ji povedlo chytit její spolužačku „Liz, jsi v pořádku?" zeptala se rychle.

Elizabeth se tiše zasmála a ohlédla se na první „Zvládla jsi to... jsou nádherné..." pak ale zavřela oči odevzdávajíc své tělo kamarádce.

Victoria svoji kamarádku prvně držela, ale pak ji došlo, že se nepřítel i přes svůj neustálý křik trochu vzpamatoval a rozhodl se zaútočit. Tlapou se rozmáchl a shodil je ze vzduchu. Obě dvě spadly na zem, stříbrovláska pevně držela svoji kamarádku, aby se ji nemohlo nic stát. Neko-mata ale nekončila, zeslábla a chtěla se pomstít. Zatímco se dívka snažila sebrat ze země, vytvořila ohnivou kouli, kterou na ní vypálila. Baldur rychle vběhl před ně a ze zbytku své energie vytvořil štít.

Učitelé a někteří studenti rychle běželi s ostatními v transu do města. Někteří obyvatelé šli v klidu po ulicích, jako kdyby se nic nedělo, ale také mohli vidět i některé občany ležící v transu „Musíme je dostat ještě o kus dál..."

„Za mnou," náhle se objevila stará paní a u ní byla kostra v černém hábitu, která měla přes každé rameno jednu osobu „kousek za městem je vhodné místo, kam jejich brek nedosáhne..." pracovníci na sebe pohlédli, ale potom přikývnuli. Stařena je dovedla do lesa kousek za městem, kde bylo položených pár lidí. Měli otevřené oči, ale působili unaveně „Nefertiti a Longweii, pojďte se mnou. Studenti tady pomozte ostatním a kolegové, vy pomozte najít obyvatele měst, kteří se dostali do transu..." všichni přikývli na jeho rozkazy od ředitele.

Trojice se dostala zpět, jak nejrychleji mohla, přeci jen tam nechali jejich studenty bojovat s tou bestií. Nefertiti, motivovaná bezpečností Elizabeth, se tam dostala jako první a zrovna spatřila, jak ohnivá koule naráží na kouzelný štít vytvořený Baldurem. Ten se ale neudržel a rovněž zničil i ten skutečný, chlapec pak padl na zem. Učitelka za ním rychle běžela, ale blondýn nevypadal v ohrožení života, měl pouze trochu popálenou ruku, pak si všimla, že za ním seděla Victoria s Elizabeth v náručí „Je v pořádku?" rychle se zeptala černovláska.

Studentka přikývla „Má pouze málo energie..."

Mezitím k nim doběhli zbylý dva „Můžeme ho už odrovnat?" zeptal se Longwei jeho kolegyně a prokřupal si klouby.

Hans vydechl „Stačí ho jen oslabit natolik, ať ho můžeme znova zapečetit..."

„Už teď je slabý..." zareagovala Nefertiti „Chytím vám ho, Longwei by ho měl trochu posekat a ty bys Hansi měl najít svitek, abys ho mohl opět zpečetit..." pak ale nečekala na odpověď svých kolegů. Natáhla ke kočce ruce a vypustila na ni obvazy, které ji začaly chytat a znemožňovat v pohybu. Prvně se tomu neko-mata snažila bránit, pokoušela se tlapami dostat ze sevření provazů, ale následně chtěla využít ohnivé koule, jenže ani to nestihla. Učitel si vyvolal luk a trefil ji přímo do tlamy, opět se ozval pláč, jenže černovlasý nepřestával. Pálil jeden šíp za druhým na nepřítele, který vypadal, že slábne, čím dál víc, přeci jen mu ten krystal pořád vysával energii. Ředitel mezitím našel svitek a vytvořil kouzlo na zapečetění, ač ta příprava probíhala delší dobu, tak kočka neměla ani zdaleka čas se mu věnovat.

Šedovlasý dokreslil poslední runu a zvedl hlavu. Chtěl si užít pohled, jak svitek vtahuje bestii zpět do sebe, kde má zůstat zapečetěna. Po neko-matě zůstal pouze přívěšek s jeho energií. Nefertiti k němu došla a smutně ho vzala do rukou, poslední památka po její sestře zmizela, pak se ale ohlédla na její studenty, musela být statečná pro ně. Longwei se věnoval něčemu jinému, rozhlédl se kolem, dokud nenašel Hikari, která byla v kómatu. Chytil ji za paži „Hodíme ji k té druhé holce?" Hans se na ni podíval a přikývl.