22. kapitola
Další den vypadala Elizabeth opět docela unaveně, ale rozhodně to bylo lepší než včera „Co pořád děláš?" zeptal se se smíchem Aarav. Dívka mu ale neodpověděla, pouze se nevinně zasmála „Ooh, takže tajemství? Před tvým tatínkem!?"
Černo-bělovlásku to rozesmálo, ale stejně nepovolila „Řeknu ti to, jestli se to povede..."
„Slibuješ?" brunet ji ukázal malíček.
„Slibuju..." zareagovala s úsměvem a propletla si s ním prst „buď trpělivý, a pak ti to řeknu. A opovaž se zmizet!"
„Já? A zmizet?" šestý se začal smát „Jsem silnější, než vypadám!"
Za chlapcem se objevil Baldur „Co děláte?" zeptal se tiše. Na první pohled vypadal unaveně, ale ne ve stejném smyslu jako spolužačka před nimi. Aarav se mu začal smát, na což otráveně zareagoval „Čí si myslíš, že je to vina?"
„V noci jsi nepůsobil, že by ti to vadilo..." ušklíbl se brunet „nelíbilo se ti..."
„Stop!" rychle ho zastavila Elizabeth „Nemusím tohle poslouchat hned po ránu!"
Blondýn vydechl „Neměl bys strašit naši dcerku, taťko..." zasmál se a dal svému příteli pusu na tvář „a taky bys neměl odcházet napřed..."
„Nevypadal jsi, že bys měl v plánu vstát," zareagoval s úsměvem brunet a políbil třetího „nechtělo se mi tě budit..." pošeptal. Dívka na ně znechuceně hleděla, naštěstí ji před dalším flirtováním zachránil začátek hodiny. Tentokrát se za celý den ale Aarav nezeptal druhé, jestli s nimi nebude chtít strávit den vzhledem k tomu, jak unaveně jeho přítel vypadal. Možná, že to přeci jen v noci přehnal. Spolužačka ale stejně vypadala, že už má dávno domluvenou schůzku vzhledem k tomu, že po všech hodinách hned vyběhla ze třídy.
„Taky bych chtěl mít tolik energie..." pronesl se zívnutím Baldur.
Brunet se zasmál „No nevím, jestli bys chtěl mít tolik energie jako Liz. Možná bys zešílel jako ona..."
Blonďák vydechl, ale pak chytil svého přítele za ruku „Dlouho jsi na nic nehrál... od té doby, co jsme spolu začali chodit... nechtěl bys... mi něco zahrát?"
„A neusneš?" zeptal se pobaveně šestý. Třetí chvilku mlčel, pravděpodobně přemýšlel, jestli má dostatek síly na to neusnout, nakonec ale přikývnul a slíbil mu, že to zvládne. Aarav mu to ale nevěřil, jenže mu stejně chtěl udělat radost „Tak dobře, tak ti můžu něco zahrát... chceš venku nebo na pokoji?"
„Venku..." zareagoval třetí „tam, kde minule..."
Brunetovi se na tváři vytvořil úsměv „Vždyť už teď usínáš..." neslyšitelně pošeptal a pohladil chlapce po hlavě „Dobře, dobře, tak tedy venku..."
Studenti šli na zahradu, kde se s úsměvem Baldur porozhlédl „Tohle vrací vzpomínky..." pronesl a sedl si na lavičku.
„Děláš, jako kdyby se to stalo kolik let zpátky a přitom to bylo pouze pár měsíců," to sice šestý řekl, ale také do určité míry cítil... Posadil se vedle něj a nakreslil vedle sebe runu, tentokrát si ale vyvolal flétnu.
„Flétna?" jeho přítele to docela překvapilo.
Aarav přikývl „Stejně bys mi nerozuměl, kdybych zpíval..." zatvářil se docela smutně. Znal všechny písně pouze v jazyce, v jakém by mu třetí nerozuměl „navíc jsem dlouho nehrál na flétnu, tak to chci zkusit!"
„Oooh..." vydal ze sebe blondýn a položil chlapci hlavu na klín „Nebudu ti překážet?"
Šestý zavrtěl hlavou a pohladil ho po vlasech „Nebudeš..." přiložil flétnu ke rtům a začal hrát melodii. Baldur se spokojeně usmíval a poslouchal jednotlivé tóny, pomalu přitom začal přivírat oči. Po písničce brunet hleděl na svého přítele s drobným úsměvem a trochu si hrál s jeho prameny.
„Už jsi skončil?" zeptal se třetí „Bylo to vážně pěkný..."
„Ty ještě nespíš?" zareagoval překvapeně šestý.
„Samozřejmě že ne... dlouho jsem tě neslyšel hrát na hudební nástroj a upřímně mám tvoji hudbu vážně rád..."
„Vždyť jsi mě slyšel snad jen jednou," zasmál se Aarav a dal letmou pusu svému příteli.
„Něco jsem si zjistil a našel..." usmál se blondýn „a stal jsem se tvým velkým fandou..." zazubil se při pohledu na bruneta, který si rukou zakryl tvář, styděl se „Jsi tak roztomilý..." pošeptal a sedl si, aby ho mohl políbit.
„Baldure..." vydal ze sebe tiše šestý, než se jejich rty setkaly. Ponořily se do hlubokého polibku, který přerušily kroky. Chlapci rychle přestali a brunet se ohlédl za přítelem, jenže si všiml, že tam byla jen Elizabeth, která ještě k tomu nemířila stejným směrem, jen šla náhodně kolem s někým neznámým. Trochu mu přišel povědomí, ale ne ve smyslu, že by ho někdy viděl na živo. Zavrtěl hlavou „Můžeme pokračovat," pošeptal s úšklebkem a dal svému příteli pusu na tvář „co takhle to zkusit jinde..."
Baldur se pousmál „Bys mě zničil," pošeptal a dal Aaravovi letmou pusu na rty, ale pak se znova položil na chlapcův klín „raději bych tě teď poslouchal..."
Brunet byl trochu zklamaný, ale nemohl se na něj zlobit. Věděl, že je blondýn unavený, a navíc, když ležel na jeho klíně, tak vypadal opravdu roztomile. Přiložil flétnu k ústům a začal opět na ni hrát další melodii. Jeho přítel působil celou tu dobu tak spokojeně, vážně se mu to muselo líbit. Šestý dostal úžasný nápad, ale bylo problém s tím, jak ho uskutečnit. Většinu času trávil s Baldurem, ale mělo to být překvapení. Nakonec se rozhodl, v ten večer, vytratí se z pokoje, aby ho mohl uskutečnit.
Když měla nastat večerka, tak společně šli do pokoje, kam si blondýn lehnul na postel. Aarav byl překvapen, že celou dobu nespal a skutečně ho poslouchal, ale teď se to na chlapci projevilo. Zavřel oči a okamžitě usnul „Ani ses nepřevlíkl..." zasmál se tiše brunet, možná to včera přehnali. Vydechl a přehodil přes něj peřinu „Vyspi se sladce... za chvilku budu zpátky..." pošeptal mu do ucha a odešel. Sice to bylo zakázaný, ale byl odhodlaný to udělat.
Elizabeth už byla na svém pokoji a jen ležela hledíc na strop. Byla unavená, ale nechtělo se jí spát, jenže poté něco ucítila „Past byla zaktivovaná..." řekla a rychle se párkrát teleportovala na první místo, kde byla spuštěna. Bylo tam trochu krve, ale viník nikde. Zvedla hlavu a podívala se na oko, působilo nefunkční. Někdo skutečně musel použít kouzlo, aby ho zrušil! Opět ucítila aktivaci další pasti a další, ale obě byly jiným směrem. Dvě osoby.
Nefertitišla chodbou směrem k místu, kde naposledy viděla Aarava ještě předtím, nežjejí kouzla přestávala fungovat, ale rychle po něm ztratila stopu. Polknula,snad to nic neznamenalo, ale pro jistotu se ještě chtěla rozhlédnout kolem
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro