11. kapitola
Nefertiti vešla do třídy, kde už na ni čekala její studentka „Ahoj," usmála se na ni.
„Dobrý den!" pozdravila ji vesele Elizabeth a seskočila z lavice, na které seděla „Děkuju, že jste si na mě našla čas!"
Učitelka se zasmála „Samozřejmě, od toho tady jsme, abychom vás učili..." řekla a opřela se o katedru, jako to dělávala vždycky, když vyučovala „Ale nechápu, proč zrovna základy? Dostala ses na tuhle školu, základy bys měla mít zvládnutý ne? Všechno začíná u základů a... naučit tě kreslit runy..."
Děvče se usmálo „Byla jsem vyhozená z kouzelné školy, a pak jsem byla donucena studovat na normální škole, takže jsem nikdy neměla velkou šanci naučit se základy..." černo-bělovláska pohlédla Nefertiti do očí. Ženě přišlo, jako kdyby ji hleděla přímo do duše, ale snažila se to nedat najevo. Dívka poté pokračovala „Umím kouzlit. Naučila jsem se to jiným způsobem, ale naskytl se problém, protože nebudu schopná se nic naučit od vás bez základů..."
Učitelka se zamyslela „Ukážeš mi tedy, jak kouzlíš?"
„Hmmm..." Elizabeth se zamyslela, než skočila a objevila se se hned vedle ženy „takhle se třeba teleportuju..."
„U Atona!" vyhrkla černovláska a udělala pár kroků od svojí studentky „Vyděsila jsi mě! Co takhle, kdybys... mi ukázala nějaká další kouzla? Co ještě umíš?"
Druhá vypadala trochu pobaveně, zjevně ji ženina reakce velmi potěšila „Taaak, dále umím pár velmi nebezpečných pastí," ušklíbla se a vzala do ruky svoji botu. Chvilku ji tak držela, než ji hodila na podlahu, kde vybouchnula.
Nefertiti byla překvapená „To už jsi měla předem připravený?" to kouzlo bylo silné, také ho vytvořila velmi rychle.
Elizabeth se zasmála „Samozřejmě, že ne!"
Učitelka byla trochu zaražená, než ji položila poslední potřebnou otázku předtím, než měla začít dívku učit „A jak se tedy učíš nová kouzla?"
Studentka ukázala na podlahu a mlčky se soustředila na jedno místo, jenže po chvilce to vypadalo, jako kdyby naopak něco vybouchlo v dívčině rameni. Působilo to i docela bolestivě „Aaaah... nepovedlo se to," zasmála se a chytila si ruku „vlastně přesouvám svoji energii na určité místo. Prvně se musím naučit, kolik magické energie musím použít, jinak... bouchne část energie uvnitř mě, pokud to udělám špatně. Každopádně, pak už jen musím doladit maličkosti..."
Učitelka vypadala ještě překvapeněji „Takhle... takhle se učili ve starověku nová kouzla. Ještě předtím, než se začaly využívat runy..." poté se ale usmála „fascinující... jak ses to naučila?"
Studentka si odkašlala „Omlouvám se, ale neměla byste mě už začít učit?"
„Oh!" Nefertiti se rychle napřímila „Pravda! Omlouvám se, jen mě to zaujalo a úplně jsem na to zapomněla..." zasmála se „Takže základy..." řekla a začala dívku učit jednotlivé runy. Hlavně ji je učila správně kreslit. Na Elizabeth skutečně bylo vidět, že neměla žádné základy, její kresby byly nepřesné a vlastně i dost špatné. Usoudila, že bude lepší ji základní kouzla začít učit později.
Jejich doučování skončilo po hodině, kdy učitelka dala za úkol své studentce procvičovat jejich kresbu s tím, že se měly znova sejít za týden ve stejnou dobu. Černo-bělovláska se usmála „Děkuju! Uvidíme se na další hodině!" řekla.
Ženě došlo, že děvče stále nemá botu, ale ještě předtím, než to stihla zmínit, tak opět zmizelo „Oh, u Atona, už zase!" dívčina teleportace ji opět vyděsila. Vydechla a došla do kabinetu přemýšlejíc nad svoji studentkou. Okamžitě si ale všimla, že všichni učitelé sedí u velkého stolu v místnosti a tváří se velmi vážně „Děje se něco?" zeptala se nervózně. Co by se mohlo stát, zatímco byla pryč jenom hodinu. I Longwei se tvářil seriózně, což si Nefertiti vyložila, jako že se děje něco skutečně značného.
„Nefertiti, je dobře, že tu jste..." ozval se za ní Hansův hlas. Učitelka sebou trochu cukla, než se ohlédla na ředitele „zmizel nám třetí student prvního ročníku..."
„Cože?" černovlásku to vážně překvapilo „Jak to? Tohle se nikdy nestalo..." vzala si rychle volnou židli, aby se posadila. Nohy by ji jinak snad ani neudržely „Jak je to vůbec možné?" i když to byli teprve studenti prvního ročníku, tak se jednalo o elitu. Obyčejní lidé bez této školy by je neměli porazit... ale tento den byl plný překvapení „Máte nějaké důkazy, které by vedly k viníkovi..."
„Absolutně vůbec nic..." přidal se do jejich rozhovoru Longwei „dokonce ani... těla... studentů..."
„Takže je možné, že jsou pořád naživu!" řekla rychle žena, ale oba muži nevypadali zrovna optimisticky, co se týče její poznámky „Třeba..."
„Nefertiti, jeden z nich je zmizelý už přes měsíc..." zareagoval učitel.
„Přes měsíc... ale třeba..." černovláska si chytila hlavu, něco takového nikdy nečekala. Poté se ale zhluboka nadechla a vydechla. Nemělo cenu se tady hroutit „Musíme co nejdříve najít viníka a... možná by bylo nejlepší poslat všechny studenty pryč..."
Hans zavrtěl hlavou „To nemůžeme, je možné, že viník je mezi námi... prvně začneme tím, že jim prohlídneme jejich pokoje, na což tě budeme potřebovat..."
Nefertiti to zarazilo „Proč?"
„Jedna studentka má v pokoji pasti... spoustu pastí a nevypadají jako dnešní kouzla..." vydechl Longwei „a ty jsi expertkou na starověk..."
„Je možné, že to je pokoj Elizabeth Arz?" zeptala se černovláska.
Učitel se zasmál „Jak jsi to věděla? Nevěděl jsem, že umíš také číst myšlenky..."
Nefertiti protočila oči „Dneska jsem s ní měla doučování a ukazovala mi, jak kouzlí. Používala starověké techniky, ale nevím, jestli si to uvědomovala. Každopádně myslím, že bych se těch pastí mohla zbavit, ale pouze jejich spuštěním, nikoli pozastavením..."
„To nevadí, hlavní je se tam dostat..."
Victoria vzala do ruky tentokrát malý míček a pohlédla na něj, aby na něj mohla dát kouzlo. Poté ho vzala do ruky a vložila do koupelny, od které zavřela dveře. Pořád moc dobře věděla, kde je, vlastně to bylo, jako kdyby ho za těmi zavřenými zdmi stále viděla. Usmála se „Konečně jsem to kouzlo dostala do ruky!" bylo náročnější, než původně čekala a trvalo ji dost dlouho ho dostat do ruky, aniž by musela kreslit runy.
Otevřela knihu a začala si tam prohlížet další kouzla „Něco lehkého..." náhle ale uviděla stranu, na které bylo křídla... bylo to kouzlo na vytvoření křídel z magie, zaujalo ji a rozhodla se ho prostudovat hlouběji. Bohužel ale zjistila, že je na to potřeba další osoby, protože bylo možné je vytvořit pouze nakreslením run na záda, navíc nevěděla, jestli by to pak zvládla bez run na sobě. Vydechla a pokračovala v hledání nového kouzla, ale většinu z toho uměla, anebo ji nepřišla podstatná „Hádám, že zítra si půjdu koupit něco nového..."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro