10. kapitola
Zazvonilo na konec dne a Aarav poklidně zamířil ke dveřím „Dneska jdeš rovnou pryč jo?" zeptala se Elizabeth chlapce, když si ho všimla. Většinou si po skončení školy chvíli povídali, anebo ony odešly dřív než on.
„Dneska už jsem si udělal plány," ušklíbl se „taky chci jednou odejít dřív než vy," a s těmito slovy odešel. Dívky na sebe nechápavě pohlédly, ale nakonec se s ním rychle rozloučily. Kamarádky ve třídě ještě na nějakou dobu zůstaly, zatímco chlapec zamířil na zahradu. Když ji našel, tak byl překvapen, že tam nikdo není a chtěl toho využít. Rozhlédl se kolem, než si sedl na lavičku. Prstem si vedle sebe načrtl runu, ze které se pak objevila kytara.
Pousmál se a začal hrát pár tónů a k tomu tiše popěvoval. Poté, co dokončil první písničku, bez ohlédnutí řekl „Budeš mě dlouho poslouchat, Baldure?"
Blonďáka to zarazilo „Jak víš, že tu jsem?" zeptal se, ale poté došel k Aarovi „Hraješ fakt dobře..."
Brunet se usmál „Děkuju a co zpěv?"
Baldur od šestého odvrátil oči „To jsem tak dobře neslyšel. Zpíval jsi vážně potichu..."
„Tak mě tentokrát poslouchej dobře..." pronesl a opět se pustil do zpěvu. Třetí mu nerozuměl, bylo to zpíváno v jazyku, jakým neuměl, ale stejně se mu to docela líbilo „Tak co myslíš?"
„Hmmm, líbí se mi to, ale ničemu jsem nerozuměl..." odpověděl klidně.
„Pochopitelně," ušklíbl se Aarav „tipni si, o čem to je. Možná zase dostaneš odměnu..."
Baldur popozvedl obočí, ale stejně začal hrát jeho hru. Blonďák se zamyslel, brunet nezněl nějak smutně, ale nezněl zase příliš vesele „Milostná píseň?"
„Oooh, trefil ses. Je to milostná píseň... možná ti i časem řeknu, co přesně se tam říká," ušklíbl se.
„Proč mi to nechceš říct teď?" zeptal se rychle a podíval se vážně na bruneta „Má to nějaký specifický důvod?"
Šestý měl stále na tváři ten stejný úšklebek „Proč tě to tak zajímá?" přiblížil svoji tvář k třetímu tak, že mohl cítit jeho dech „Nejsi příliš zvědavý..." poté se ale od něj opět oddálil se smíchem „neboj, dělám si legraci..."
Baldur to ale jako legraci vůbec nebral, chytil Aarava za kravatu od jeho uniformy a přitáhl ho k sobě, aby ho políbil. Jejich rty se střetly a začali se vášnivě líbat. Brunet se tomu vůbec nebránil, naopak mu přiložil ruku na tvář, aby si ho mohl u sebe lépe přidržet „Jsi vážně vášnivý," pronesl šestý, když přestali „ale musím uznat, že umíš líbat skvěle..." přiložil si prsty na rty.
Třetí se zamračil „Hele... co ke mně cítíš?"
„Eh?" popozvedl obočí brunet „Nevím, o čem mluvíš..."
„Dáváš mi smíšené signály a já nemám rád tenhle typ hry..."
„Tak proč ji hraješ?" zeptal se Aarav se stále tím svým stejným provokativním pohledem „Nevšiml sis, že to ty mě vždycky políbíš jako první? Nebo za tím je snad něco jiného?"
Baldur zavrčel, ale nakonec to řekl „Aarave, já jen tak nelíbám náhodné lidi a to ani, když si myslím, že vypadají dobře."
„Ty si myslíš, že vypadám dobře?"
„Huš," rychle ho utichl blonďák, než pokračoval „tím ti chci říct, že tohle pro mě není hra a..." vydechl a chytil si oči „něco... něco k tobě cítím a je to... silné."
„Jinými slovy mě miluješ?" pronesl Aarav. Třetímu došlo, že si z něj pravděpodobně dělá legraci a rychle se zvedl a chystal se odejít, ale šestý ho chytil za ruku „Kam chvátáš?" zeptal se „Ani nechceš znát mojí odpověď?"
„Je mi jasný, že ti to celý připadá k smíchu a fakt nemám náladu ti tady dělat šaška..."
„Ano, skutečně mi přijde k smíchu, že nejsi schopný říct, že mě miluješ... ale to neznamená, že tvoje vyznání neberu vážně... pojď si sednout zase vedle mě..." Baldur hlasitě vydechl, aby chlapci dal vědět, že ho to štve, ale stejně to udělal. Brunet se zasmál „Nečekal jsem, že se mi vyznáš tak brzo..." opřel se o něj „ale je to příjemné překvapení..."
„Huh?" blonďák na něj pohlédl nechápavě.
„To ti to mám vážně vysvětlit? Ty jsi mi taky neřekl, že mě miluješ, tak proč ti to mám říkat já?"
Třetí polknul, ale nakonec řekl „Miluju tě..."
„Taky tě miluju..." zareagoval šestý se smíchem „slyšel jsem, že když tvoje láska zaslechne tu píseň, tak se ti okamžitě vyzná, ale nečekal jsem, že by to mohla být pravda. O to víc, když jí ani nerozumíš..."
„Takže ta píseň je... o vyznání lásky?" zeptal se Baldur.
„Jsi vážně chytrý..." zasmál se Aarav.
„Počkat, takže to znamená, že spolu budeme teda chodit?" rychle se zeptal třetí.
Brunet poklidně přikývl „Přesně tak... jsi teď můj. Opovaž se flirtovat s někým jiným, nebo na něj a na tebe pošlu Elizabeth Arz a to mi věř, že by sis nepřál..." ušklíbl se.
Blonďák se zasmál „Ta tvoje kamarádka, hm? Je docela děsivá, musím uznat. Ale upřímně jsem s nikým neflirtoval... vlastně ani ne tolik s tebou, to ty sis začal..."
„Hmmm... tak se opovaž reagovat, když se s tebou pokusí flirtovat někdo další. Elizabeth tě pak bude trhat, je to její hoby!" pronesl vážně šestý. Baldur se nervózně zachichotal, ale pak chytil tvář svého přítele, aby si ho namířil k sobě a políbil ho. Aarav dal ruce kolem jeho ramen nechávaje se unést v této rozkoši.
Aarav držel Baldura kolem ruky, zatímco stál u svých kamarádek „Baldur se od teď k nám přidá..." oznámil jim s úšklebkem.
Victoria pouze přikývla s vážným výrazem, ale Elizabeth si nemohla svoje poznámky odpustit „Takže jste to dali dohromady hmm?? Kdo z vás je top?"
První to zarazilo a rychle se na ni ohlédla „Liz! Na co se to ptáš?!"
„Pardon, kdo z vás je ten dominantní," opravila se druhá.
„Takhle jsem to nemyslela..." poté se ale rozhlédla kolem sebe. Okolo jejich stolů se objevilo několik dalších studentů, jednalo se o fanoušky Baldura. Stříbrnovláska s tím nebyla spokojená, neměla ráda příliš velké davy, navíc tento dav na ně nebral ohled a zabýval se jenom blonďákem. Dokonce do ní trochu strkali, jen aby mohli být chlapci blíž. Pevně stiskla ruce v pěsti, nemohla je ale jen tak vyhnat.
„Takže tady mám další testovací subjekty hmmm?" pronesla Elizabeth dívajíc se na fanoušky „Jako, Aarave, nemohla bych být spokojenější. Přinesl jsi mi tolik nových tváří, určitě by jim nevadilo, kdybych na nich udělala pár pokusů... nedávno jsem objevila nějaké kouzlo, které umožní přeměnit energii na výbušninu, což by vlastně roztrhalo něčí tělo, a jak by vybouchlo, tak by s sebou vlastně vzalo všechny, kteří by byli blízko... možná by je to ale nezabilo, hmmm... o důvod víc, proč to zkusit, když tady mám tolik obětí..."
„Blafuješ..." řekla jedna studentka, která tam byla navíc.
Druhá ale náhle vytáhla nůž a řízla se do dlaně, poté na dívky začala stříkat vlastní krev, která ji tekla z ruky „Takže prvně vás musím pocákat krví, aby to mělo, co nejsilnější účinek..." poklidně říkala, než se rozhlédla kolem „Tak, kdo z vás je dobrovolník, proto stát se bombou? Nebojte se, nemělo by tolik bolet... možná jen trošku, ale bude to rychlé..." fanoušci začali pomalu couvat, než se rychle vytratili.
Victoria na ni překvapeně hleděla „K... kde jsi vzala ten nůž?"
„Hmmm??" Elizabeth odložila čepel na lavici a natáhla se ke své tašce „Nosím ho vždycky pod sukní, má to takhle ten moment překvapení..." odpověděla ji a vytáhla nějaké obvazy, jenže předtím, než si začala ošetřovat zranění, tak si zvedla sukni „vidíš?" řekla, aby ji ukázala pásku, která držel nůž.
Stříbrnovláska si rychle zakryla tvář „Nemusíš mi to ukazovat!"
„Ah... promiň..." zareagovala klidně druhá a začala si obvazovat ruku.
„Vážně krev způsobuje, že jsou ta kouzla silnější?" podala ji první další otázku.
„Jo, už je to i ozkoušený... třeba, kdybych tě chtěla teleportovat, tak bych to nemohla udělat bez toho, abych tě pocákala svojí krví..." odpověděla druhá, ale poté ještě dodala „A ano, to kouzlo skutečně existuje..." věděla, že by se jí na to zeptala. Victoria byla tak zaražena, že už jí nemohla položit další otázku.
Baldur se nahnul k Aarovi, aby mu mohl pošeptat do ucha „Hele... ta... Elizabeth je vážně děsivá..."
„Že jo?" zasmál se jeho přítel „Je vážně skvělá," ušklíbl se a tiše dodal „A skutečně nezklamala..."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro