''Brácha?!'' vyjekli dvojčata i Jester (který se nějakým zázrakem vyprostil ze stěny) zároveň. Já se jen divně zaksichtil a čekal, co vypadne z mého dočasného bráchy. Ten akorát nepřítomně koukal před sebe. No super... Ještě by to s ním mohlo seknout, to je věc, co by mi tady chyběla. I když... Mohl bych zbytek nějak omráčit, Clinta zatáhnout do nějaké vzdálené místnosti, kde bychom byli jenom my dva a... Na co myslíte prasata?! Měl jsem na mysli, že bych ho prostě někam schoval a předstíral, že se jim tohle zdálo... Ale to je moc práce a já jsem líná osoba, takže hádejte, do čeho se pustím... Přesně! Do souboje zírání do blba s Clintem. Určo vyhraji!!!
''Jak to, že jsi se o něm nikdy nezmínil?!'' zeptala (čtěte: skoro zapištěla) se Wanda. ''Jak se vůbec jmenuje?'' Tahle otázka Clinta kompletně probrala a vyděšeně koukl na mě... Moment! ON VÁŽNĚ PO MĚ CHCE NĚJAKOU ZÁCHRANU?! Se zbláznil?! Uvědomuje si, kdo já jsem?! ...No, vlastně on ne, ale já a Vy až moc dobře! A taky moc dobře víme, jak to dopadne...
''No ehh...'' Začal Clint a jediné, co z něj šlo bylo další: ''Ehhh...Nooo'' Tááák, teď přijít s normálním jménem a zachránit situaci... Áďa Híťa? Ne... To by mi Židé hnali... Alfons Truhla? Heh... To rovnou můžu říct: ''Henry Stickman''-Pokud neznáte sérii Henryho Stickmana, doporučuji si jí zahrát, je to boží hra... Ale teď zpátky k mému jménu... Damián Paprika? Sergej Omrd? Boha, jen to ne! Musím s něčím přijít! Clint tady blekotá, pořád to samé... Mně by teda bylo podezřelé, že někdo neví jméno vlastního bratra... I když, já jednou zapomněl i jméno mého otce...
''Uvědomujete si, že jsem stále tady?''Jo, nejlepší jméno evar! Všichni čtyři, ano čtyři, stále si neuvědomili, že Jester je na nohách a může kdykoliv zdrhnout, se na mě koukli stylem: ''Tak se nám kurva představ!''
''A jak se teda jmenuješ, Šampone?'' Zeptal se Jester a můžu přísahat, že kdyby neměl ten šátek, tak se kření jak měsíček na hnoji...
''Vážně vtipný, Šátečku...'' protočil jsem oči a aspoň jednomu z přítomných došlo, kdo se to vyhrabal ze stěny.
''Moment! Nebyl jsi před chvílí ve stěně?!'' vyjekl Pietro a střídavě koukal z Jestera na díru ve stěně.
''Důležitá slovíčka jsou:'Před chvílí' '' řekl Jester poučným tónem, alá matka, která svému dítěti vysvětluje, že to co padá ze zadního otvoru těla, by se jíst nemělo. Né, že bych s tímhle poučováním měl zkušenosti, ale nějaká matka to vysvětlovala děcku v parku... (To ti tak budou věřit! -.- -Pozn. Jin.).

Ti dva se daly do velice záživné debaty, která vyústila až v hru na babu, kterou Jester samozřejmě prohrál. Jak vůbec chtěl zdrhnout Pietrovi ? No... Nad tím teď nemá cenu přemýšlet, jelikož tu mám stále trable... A teď double... Nebo možná triple?
"Takže, " usmála se Wanda (strašidelný...), zatímco pozorovala Jesterovo neúspěšné pokusy o útěk. "Jak se jmenuješ?" Hele, to by mi taky docela zajímalo... A to nemám ani Amnézii! Sakra, prostě vyflusnu první jméno, co mi napadne, a nebudu se s tím zaobírat...Pane Bože, ať je to něco inteligentního.
"Jack Napier..." Tááák a teď si vlepím pořádnou imaginární facku. JAK MI TOHLE NAPADLO?! Dyť to nemá ani stejné příjmení s Clintovo !!!! ...Já jsem prostě... No prostě jsem Wynri... Wanda se sice dozvěděla moje moje jméno, ale musela jít osvobodit jejího brášku, který se nějakým zázrakem zašprajcl ve stěně, zatímco Jester nenápadně zamířil ke dveřím, takže se mým jménem nemohla zaobírat... Díky všem rajčatům...
"Wynri... Tohle může napadnout vážně jen tebe... A na to jméno je copyright, pokud vím..." řekl sotva slyšitelně Clint. Copyright? Ale no táááák! Když po mně nejde S.H.I.E.L.D. za to, co tady koním, tak pochybuji, že b-NENAZVAL MĚ PRÁVĚ WYNRI?!
"Jak víš, že jsem to já?!" sykl jsem ke Clintovi, jelikož tohle mi vážně nejde do palice. To jsem tak snadno prokouknutelný?! ...Musím zamakat na tom lhaní, přeci jen novinář, co neumí lhát, to je jako politik, co nekrade! Ani jedno není reálné....
"S tímhle jménem může přijít jenom idiot... A s tím bratrem taky..." zabrblal Clint a já se přemáhal, abych ho neoběsil na tom řetězu, co mi stále visel okolo jednoho zápěstí.
"To je poprvé, co si zapojil mozek, co?" Zeptal jsem se s úšklebkem, zatímco Wanda doslova Pietra z té stěny vytrhla... Auu...
"Vidím tě.. No tebe ne... Ale víš co mám na mysli.... Vidím tě po měsíci a hned se s tebou mám hádat?" Zabručel otráveně a já se zasmál jak totální hovado...Možná protože jedním jsem, ale kdo ví...
"Pan Koblížek." řekl jsem a zase se zasmál, zatímco Clint na mě nechápavě koukal.
"Kdo je pan Koblížek? Nebo... Radši to neříkej, nejsem si jistej, jestli to chci vědět." řekl můj 'bráška' a já jsem nestihl odpovědět... Bohužel... Proč? Protože dovnitř vtrhla Natasha s Tonym... A Jesterem, kterého Tasha táhla za kapuci. Když nás trio zahlédlo, tak se lehce zarazilo... Teda dva členové tria.

"A pak, že já se snažím množit jak králíci..." promluvil po chvilce Tony. Starku... Ty se snažíš rozmnožit rychleji, než veverky v parku a Legolas dohromady ( A teď nemám na mysli Clinta... Jen ať je mezi náma jasno) !
"Tvé množení se potvrdilo už hodně dávno, Starku." řekl Clint s úšklebkem.
"Co se tady děje? To je tvá práce?!" zeptala se Tasha Jestera, zatímco se Tony s Clintem daly do debaty, kdo se množí rychleji... Myslím, že tohle raději nebudu rozebírat...
"Vypadám, že vím, co se tady děje?" Zeptal se Jester, zatímco se rozhlížel po místnosti... Tady asi další únikovou cestu nenajdeš chlapče... I když... Mohl by sis zahrát na krtka. Jen mi nejde do hlavy, jak by se měl provrtat skrz kámen, ale na to se nikdo neptá ! Moment... Vy jo ? Ne, neptáte a to je poslední slovo! "Vím stejné hovno, jako vy dva." zabrblal Jester, zatímco se přestal rozhlížet okolo. Asi už mu došlo, že se odsaď nedostane... A já asi taky ne.
"Být váma dvěma, tak se dám do vysvětlovaní, a to co nejrychleji!" rozkázala Tasha. Sakra, ta je rozený generál. Ještě než kdokoliv stihl zareagovat, tak jsem se slova ujal já a předem varuji, že se toho slova jen tak nevzdám!

"Víš, kde je Caboose Express ? Ten ve kterém jsi nechala Clinta..." dodal jsem, když na mě nechápavě koukala. Když jí v hlavě načetlo, co mám na mysli, tak akorát přikývla, zatímco na mě zbytek nechápavě koukal. "Tak ten s tímhle nemá nic společného! Všechno to začalo v šedesátých letech, kdy se zrovna do většiny hitparád prosazovala ta vobživlá mumie jménem Majkl Džeksn... A když jsme u těch mumií, tak je asi důležité podotknout, že on rozhodně Egypťan nebyl. Jak se pozná, někdo kdo z Egypta pochází? Jednoduše ! Egypťan na benzínce do auta lije namísto benzínu vodu a myslí si, že nebude muset tankovat několik tejdnů! Proč? No, to je kvůli tomu, že... "

O dvacet minut (neustálého kecání a neúspěšných pokusů o mé umlčení) později

"... a tak se z toho jednorožce stala tlačenka." zakončil jsem své vyprávění, během kterého si všichni posedali na zem, kde nevnímali. Na místo toho, aby dávali pozor, jaké poklady ze mě padají, tak se mi snažili umlčet. Dokonce i falešným infarktem ! ...Teda, doufám, že byl falešnej...
"To už si skončil s tím 'velice' poutavým příběhem, zeptala se Nat., která se jako první vzpamatovala a začala se zvedat. No...Vzhledem k tomu, že mi došly všechny možné i nemožné nápady, tak to tak vypadá...
"Jakým příběhem?!" zeptal jsem se uraženě. "Všechno, co jsem tady říkal je pravda... Jen jsem zapomněl, jaká byla otázka, a tak jsem lehce improvizoval..." Tasha si akorát povzdechla, zatímco se zbytek začínal teprve až teď probírat z transu.
"Už se vyžvatlal, nebo tady budeme tvrdnout další hodinu?" Zeptali se Tony s Jesterem najednou.... TO TO BYLO SE MNOU AŽ TAK K NEVYDRŽENÍ?! (...Jinak by se neptali... -Pozn. C.)
"...Myslím, že už raději pujdeme, cestou nám to může převyprávět Clint... Od něj to snad bude dávat smysl." řekla Wanda a už si to štrádovala ke dveřím. Pche, něco, co má vyprávět Clint nebude nikdy dávat smysl!

Celá banda se tedy vyhrabala na nohy a vydali jsme se do neznáma. DO NEZNÁMA A JEŠTĚ DÁL!!! (...Do NEKONEČNA a ještě dál -.- -Pozn. Random Rejpal)
Po chvíli náhodného ťapání v temnotě (světluška odmítala rozsvítit prdel), sme všichni stály u skály. BEZE SRANDY U SKÁLY! Protože nikomu nepřijdou divné železné dveře ve skále... I když... Kdo by lezl až ke srázu ? No, o jednom polobohovi vím... (Oni by taky věděli, kdyby si se dokopala k tomu to dopsat! -.- -Pozn. Jin.) Jenže to není tak jednoduché, jak se řekne -.- A přestaňte se mi tady v tom rejpat! Píšu já, ne vy!
"...Takže...Co teď ?" zeptal jsem se a tiše se modlil, aby mi prostě poslali domů. JÁ NEJDU K FURYMU... Za ten rozhovor by si mi podal... Ať si sežere Clinta, ne mě!
"Ty si můžeš jít kam chceš, kdyby tě chtěl Fury vidět, tak si tě najdeme." řekla Nat. zatímco se snažila udržet Jestera, který okolo sebe mával rukama, jak epileptik na koncertě AC/DC. Já si nestěžuji! MOJE MODLITBY BYLY VYSLYŠENY! Akorát jsem pokývl hlavou a vypařil se asi tak, jako když před Pietrem řeknete: "Fury má kuře." Ještě jsem zaslechl nějakou debatu na mojí adresu, ale ta mi byla totálně utna! Jediné co teď chci, je dostat se domů, svalit se na gauč a nejméně tejden se nehnout...

Bohužel, když jsem se po třech hodinách (ano, po třech -Několikrát jsem se ztratil a půl hodinu chodil v kruhu) mého útrpného chození, dostal konečně do bytu a svalil se na můj vytoužený gauč, tak se ozvalo zaklepání na dveře. Já jsem prostě klikař... S mým štěstím to bude Keliška, která bude chtít nájem... A já pak budu muset vysvětlovat, co tady dělám... Pak jí zastřelím... A tělo zatáhnu do sklepa... Ta Keliška v mym sklepě... S několika nadávkami jsem se doplazil (skoro doslova) až ke dveřím, které jsem překvapivě otevřel! (Co bych s nima měl dělat? O.O Dveřofil nejsem...Snad...). Když se mi naskytl pohled na osobu za nimi, tak se ukázalo, že tam stojí jediná osoba, kterou jsem doopravdy nečekal...Teda, bylo jasné, že se tady jednoho dne MUSÍ zjevit, ale i tak! Návštěva se ani nenamáhala pozdravit a rovnou vlezla do bytu. Já zabouchl dveře a otočil se na Lokiho.
"LOKI!" vyjekl jsem jak nějaká praštěná třináctka a vrhl se mu okolo krku... Když nad tím tak uvažuji, asi to nevypadalo nejlépe....
"...Ty dvě mě sháněli tak usilovně, protože si se potřeboval s někým obejmout, Bartone?!" Zavrčel mým směrem Loki. Jakmile vypustil tohle z jeho huby, tak sem se odtáhl popadl ho za límec a začal s ním třást jak šílenec.
"JÁ TI DÁM TAKOVÉHO BARTONA, TO UVIDÍŠ, ŽE NIC NEUVIDÍŠ!!!" Lokimu až teď začalo docházet, kdo vlastně jsem... Bystrej hoch, že ? "KOUKEJ MĚ PŘEMĚNIT ZPÁTKY, NEŽ Z TEBE UDĚLÁM OHRADU PLNOU MUFLONŮ!" dál jsem s ním třásl jak totální pomatenec.
"TAK SE SAKRA UKLIDNI A PŘESTAŇ SE MNOU TŘÁST JAK SE SOLNIČKOU!!!" Zařval Loki, který byl vzteky rudej jak spartakiádní trenky. Když mi došlo, co zařval, tak jsem přestal mučit jeho límec a lehce se od něj vzdálil.
"Přestaň na mě čumět, jak kocour když sere do řezanky a koukej mě přeměnit zpátky!" nakázal jsem zase polobohovi, který se ušklíbl.
"Víš, že jsi občas drzejší než lázeňská veverka?!" JÁ na to MÁM PRÁVO! ...Momentálně...
"A víš, že ty občas do mě hučíš víc, jak do nemocné krávy?! Prostě mi přeměň zpátky, ať to máme z krku!"
"Měl bych?" zeptal se a zase se zakřenil... Já mu jednu vrazím... A nebude to dlouho trvat...
"TO SI KURVA PIŠ, ŽE BY SI MĚL! JINAK SI POŘÍDÍM TU OŘÍŠKOVOU ZMRZLINU A ZASE TI JÍ OPATLÁM O KSICHT JAKO TENKRÁT JIN.!" Loki na mě koukal jak na Thora v plavkách, mávl rukou a dal se na útěk....No...
"To si mi teda pomohl, idiote!" křikl jsem za ním, zabouchl dveře a svalil se na vytoužený gauč... Teda, jen do té doby, než mi došlo, že mě čeká další rozhovor... Rozhovor s Natashou. Rozhovor, při kterém pojdu. Rozhovor, který si necháme na další část, jelikož tohle je příšerně dlouhé (That's what she said) už takhle... NEZABÍJEJTE MI!