''Co se děje? Psala jsi, že je to naléhavé.'' ozvalo se od dveří. Ha! Jin. se vrátila! Právě včas! Jelikož se stalo něco příšerného!
''Okradli nás.'' Ano! Doopravdy tohoto činu byl někdo schopen! Sama nechápu, jak to někdo mohl udělat! Takové zvěrstvo!
''A co nám vzali?" zeptala se, a přešla ke mně do kuchyně. DO MÍSTA ČINU! ...Jenže to ona prozatím nevěděla. "Doufám, že to nebyl MŮJ noťas.'' Jasně, starej se o tu podřadnou elektroniku, o kterou NIKDO nemá zájem!
''Buď v klidu, tobě nevzali nic.'' Uklidnila jsem jí (to je snad poprvé...) a ona se nedůvěřivě vydala prozkoumat její 'pokoj'. 
"Tak co teda vzali?" zeptala se, když zmizela za dveřmi. Já nasadila co nejdramatičtější tón hlasu, na který jsem se v této děsuplné chvíli zmohla. 
"Vzali MOJÍ Snickersku a MÉ kafe!" vyjekla jsem, zatímco Jin. vystrčila hlavu ze dveří a obdařila mi pohledem alá: 'V noci k tobě přijdu, s tím tupím nožem, co máme v kuchyni a mažem s ním máslo a vykuchám tě jako nemluvně!'  Pche, tohle na mě nebude mít žádný účinek! Už jsem zvyklá! Budeš muset přijít s něčím novějším... 
"Byla jsem na druhé straně města..." zamumlala " A ona mi zavolá, jelikož nemůže najít kafe a pitomou sušenku..." V tomhle má zatracenou pravdu! Policie tvrdí, že nehodlá řešit případ sežrané tyčinky, takže potřebuji svého Watsona na pomoc! 
"Přesně tak!" ujistila jsem jí a ona po mně šlehla pohledem. 
"Ta tvoje milovaná Snickerska je tam, kde jsi ji před MĚSÍCEM nechala!'' Já jí někde nechávala? Doufám, že mi jí zase nesežral Loki... Po chvilce mi došlo, že hobit ukazuje ke stolku, který je u okna. Na stolku ležela jakási neidentifikovatelná hmota, ve které stál hrníček s kafem. Aspoň kafe přežilo... A vypadá docela v pohodě, možná že když ho promíchám, tak se dá ještě pít! JACKPOT!

''Jak vůbec dopadl ten tvůj 'rozhovor' s Thořem?" zeptala se Jin., jen aby se téma opět nestočilo k mému oloupení. Já pokrčila rameny. 
"Na rozdíl od někoho, kdo ani nemá práci, tak ano, dostanu zaplaceno!" zazubila jsem se na ní. "Většinou se prodá jen pár výtisků, které si koupí Stark a další prasata kvůli podprdám, co jsou vzádu, ale tentokrát se jich prodalo o dost více!" BONUS! Nepojdeme hlady! ...Ale té tyčinky je škoda... Koukla jsem na rozteklou tyčinku, ve které si to stál hrníček, který jsem uchopila a chystala se z něj napít, jenže když si toho všimla má spolubydlící, vzala mi z rukou hrníček, přešla ke dřezu a vylila mého miláška! 
"Do kdy máš mít další rozhovor?" zeptala se, zatímco, jakoby nic, vylévala celý obsah mého hrníčku.
"No..." zamyslela jsem se a zapojila mojí profesio(a)nální matematiku, jenž nezná hranic... A proto skoro nikdy nic nevypočtu. "Za dva dny je uzavírka... Takže bych řekla, že do dvou dnů!" Kurva já jsem ale génius! 
"Proč si teda už něco nenapsala?" Proč? No pár důvodů mi napadá... Ale který je ten hlavní? Že jsem líná udělat krok z baráku? Ne, to ne... Za to bych dostala sprda jak kráva... Že se bojím, že mi sejme kladivo, jakmile vykročím z baráku? Jo, to by šlo... Teda nešlo! Ale jako výmluva to postačí... Snad. (URČITĚ!)
''Třeba protože Thora, od té doby, co ten článek vyšel, nikdo neviděl a já se bojím, že jakmile vykročím, stane se ze mně bleskosvod a nebo příde McMjölnir a bude pořádný Hammer Time...'' A tipuji, že bychom si nezatančili tanec alá: 'Šlapeme zelí'
"A co máš teda v plánu?" prosebně jsem na ní koukla a jí to docvaklo. "Na to zapomeň!!! Já si většinu proti sobě poštvala, nebo si nepamatuješ, jak jsem po Starkovi házela ptačí zob, když se zamotal v tom bílém svinstvu? Steva sejmula železnou tyčí po palici, Natashu poslala několikrát do prdele... a ona mi rozbila hubu, Bruce i ten Shrek nedokážeme spolu vyjít a TVŮJ bratranec mi pokreslil Eldest, kam napsal tam svá moudra, jako například že Brom je v Periodické soustavě, a že by tu diamantovou hrobku rozprodal.''Musím uznat... Chlapec měl být obchodník... Asi víme Clintovo kariéru, kdyby se rozpadli Avengers (a že k tomu moc daleko nemají). 
"Ale... S Lokim v rozporu nejsi!" vypískla jsem vítězoslavně a ona mě propálila pohledem.
"Zbláznila jsi se?! Po té, co nás šoupl do Xavierovo školy (o čemž uslyšíte někdy v budoucnosti podrobněji -pozn. W.), mám co dělat, abych jej nezaškrtila na místě!" Fajn... Tohle vypadá jako dostatečný důvod. 
"Jak to vypadá, tak to zase risknu já..." zamumlala jsem, zatímco Jin. si to odešla s 'popřáním' hodně štěstí při sebevraždě.

Z kapsy jsem vylovila svůj všudypřítomný notýsek a připravila se na cestu do pekla. Na cestu, ze které se možná nevrátím. Na cestu do společnosti! A dokonce jsem nemusela jít ani nějak extra daleko, jelikož jakmile jsem si to vylezla z dveří, tak jsem narazila na mojí budoucí oběť! Po chodbě si to totiž štrádovala jediná osoba, jenž nás sem chodí navštěvovat, pokud nepočítáme Thora, Domácí a nebo mého bratránka. Po chodbě si to totiž šel samotný Lokislav! 
"Loki!" vypískla jsem jako psí hračka a rozběhla se jeho jménem. 
"Co se děje? Zníš jako ta pozemská zpěvačka..." zeptal se nezaujatě Loki, když jsem se přiřítila až k němu. 
"Sice netuším jako jaká, nicméně... Mám tady pár otázek!" zamávala jsem mu před obličejem notýskem. "Odpovíš mi na ně?" on na mě chvíli v tichosti hleděl... Asi to byla pro něj pocta! 
"Měl bych? Přeci Thor je ten populární, nebo ne?"Děláš si ze mě srandu? ON ŽÁRLÍ?! 
"...Nemyslím si, byla potřeba nějaká improvizace! Navíc, já ti nedám pokoj, dokud mi neodpovíš, ale to ti je doufám jasný!" On si akorát povzdechl. 
"Ano, je... Bohužel." zamumlal. Haha! Další výhra pro 'neohroženého' novináře! 
"Takže nemáš na výběr!" zazubila jsem se a zavedla jej do bytu, kde se on usadil v křesle, které si už tak nějak přivlastnil za tu dobu, co sem chodí. Jsou nerozlučná dvojka! 

Když se mi podařilo informovat mojí spolubydlící, že zde bude probíhat rozhovor (též jsem z ní vydolovala pár otázek, ale na to se historie neptá!), tak jsem si sedla na gauč a nastalo trapné ticho, které přerušovalo akorát otáčení stránek mého (stále) prázdného notýsku.  Nakonec se Loki rozhodl prolomit ticho. 
"Takže... Máš nějaké otázky?" Né, ty muflone, nemám! Pozvu tě sem na rozhovor a nemám otázky! ...Což je pravda... 
"Neboj, mám!" ujistila jsem ho a... Po chvíli mi došlo, že jsem zalhala bohovi lží... STÁVÁ SE I LEPŠÍM! "Jedna fanynka se ptá, jestli ještě spíš s plyšáky.'' Chvíli na mě nevěřícně koukal a pravděpodobně uvažoval, zda si náhodou nedělám srandu. 
"To vážně někoho zajímá?" zeptal se ohromeně. JÁ JSEM TADY TEN, KDO SE PTÁ, TAKŽE MÁKNI HUBOU A ODPOVĚZ! 
"Vypadá to tak, takže?" Bůh naproti mně sklopil zrak na podlahu a kývl hlavou. Na to jsem se musela ušklíbnout. Přeci jen, ne každý den se Vám samotný Loki svěřuje s nejtemnějšími tajemstvími své existence! "A co to je za plyšáka?" pokračovala jsem ve vyptávání a on po mně střelil rychlím pohledem. 
"To v té otázce nebylo!" Namítl a já se uchechtla. 
"To je další otázka." Nikdy neargumentuj s novinářem, vždy si najde vysvětlení svých otázek! 
"S plyšovým..." odbil mojí otázku a já s pokrčením ramen napsala, že jeho plyšák je plyšový JB (JASNĚ, ŽE JACK BLACK! ...Jestli nevíte, kdo tato osoba je, tak jste u mě hodně klesly!) 
"Ta tvá helma vyznačuje tvojí oblibu k muflonům?" Loki se zatvářil jako spařené prase... Stejně jako Thor u toho jeho koberce, co ukradl v Hollywoodu... Mají to v rodině! 
"Co s tím každý má?! Já ani nevím, co je to za zvíře!" Ovšem u koně si seš plně jist, že ? Toho už si velice pečlivě prozkoumal... Hehe... 
"Ty rohy teda mají vyznačovat něco jiného?" Třeba si něco kompenzuje! 
"..Možná.'' šibalsky se na mě usmál. Okey... Právě sé té věci bojím více než Starka, když je na mol...
"To používáš šampon, nebo máš tak hn-" kousla jsem se od jazyka a rychle opravila svojí větu. "husté a sčesané vlasy od narození?" Loki chvíli mlčel a zamyšleně koukal před sebe. 
"To záleží na tom... Co je to ten šampon?" Tohle... Mluví za vše. 
"K tvému pokusu o ovládnutí světa... Co budeš dělat, když ti tvůj mástrovskej plán nevyšel a tobě se podařilo utéct z vězení?" 
"Pravděpodobně se nějaký čas ukrývat, nic jiného mi nezbývá." odpověděl s pokrčením ramen.

"Takže teď už tady mám pouze rychlokvíz. Ale předtím ještě závěrečná otázka... Co se stalo s Thorem?" No tak! Tohle muselo zajímat i vás! 
''Po té, co si mu sehnala to předplatné a na obálce toho časopisu byl jeho obličej s titulem Jak blonďaté nemehlo potopilo Titanic, aneb Thor v akci,  se zahrabal v MÉ bejvalé cele a odmítá vylézt... Za to ti chci poděkovat.'' Můj život ještě nějakou dobu bude pokračovat!
''V tom případě nemáš za co. Tak a teď ten rychlokvíz. Odpovídej na ty otázky co nejrychleji.'' Pokývl hlavou a já se začala vyptávat. "Jaký máš vztah se Starkem, po té co si jej vykopl z okna?" 
"Padá hodně rychle na bod mrazu." Já bych řekla, že pokud něco padne, tak to dopadne na zem, ale i toto je asi možnost..
"Hodláš využít svojí armádu fan-girls?" 
"Mohl bych." Odpověděl zamyšleně. Nechť nás všechno možné i nemožné ochraňuje. 
"Názor na lidi, co tě shipují s Thorem?" 
"Jestli někoho z nich potkám, tak b-" Určitě je obejme! 
"Hodláš se vrátit na Asgard?" skočila jsem mu do řeči. 
"Momentálně ne." odpověděl a zatvářil se lehce uraženě, že mu někdo skáče do řeči. Taková nevychovanost, že ? 
"Jak dlouho hodláš ještě u nás v bytě nocovat?" Tuhle otázku pokládám, abych se ujistila... 
"Pár měsíců určitě." odpověděl s pokrčením ramen. Budu potřebovat psychiatra... 
"Máš nějaký vztah?" Koho tohle proboha zajímá?! 
"Ano." 
"Skvělé." falešně jsem se usmála a uvažovala, co s touhle zbytečnou informací udělám. "Tak, to by bylo vše. Díky za spolupráci!" 
"Není za co." chlapec má vychování, musí se nechat, že Frigga si dala záležet. Loki si to vyskočil na nohy a odštrádoval si to někam do Mimoňlandu. Po té co odešel, zjistila jsem něco podtstaného, co ovlivní chod celého vesmíru. A to že jsem umírala hlady, a nic lepšího jsem nenašla, kromě té kašovité hmoty na stolečku. Dolů to šlo docela s obtížema, ale co už! Možná to nahoru pujde hladčeji...
Doufám, že jsem zde odhalila něco co jste ještě nevěděli! Koho bych si měla vzít do hledáčku příště? Já raději končím, ta nejmenovaná tyčinka v kašovitém provedení se začíná ozývat... Mějte se!