Krystal je na dosah ruky a s ním i vítězství poslední mise. Zvládnou to však?

Nová naděje nám vlila život do těla. I když jsme nevyspalí a mrzutí, tohle bylo pro nás jako znovuzrození. Klopýtali jsme přes obří kořeny. Povrch začal být bahnovitý. Museli jsme se blížit k močálům. Zatuchlý a smrdutý pach začal být čím dál víc intenzivnější.

„Ugh. Nechutné." Zadrmolila Shika.

Nikdo to však nekomentoval. Já s ní plně souhlasil a Kenji ten se soustředil na náš cíl. Dorazili jsme do rozlehlých mokřad. Kolem nás začalo být šero. Čas se krátí.

„Kam teď?" Se zacpaným nosem jsem došel ke Kenjimu.

Svěsil hlavu a zakroutil.

„Nevím."

„Kluci podívejte! Támhle je!"

Na konci močálů se nepatrně něco blyštilo. Zeleňkavá barva ve tmě byla snadno rozeznatelná a asi je vám jasný, že zvíře to nebylo. Udělali jsme krok v před, ale nově vyvolaná bariéra vše zhatila. Někdo tu musí být.

„Tak prý vítěz dostane poslední krystal." Záhadný hlas promluvil. Tři siluety se k nám blížili.

No to snad ne?! Ten černovlasý idiot. On a jeho tým nás dělí od splnění mise.
Jeho havraní vlasy byly úhledně sestříhané na patku. Postavu měl hodně vypracovanou. Široké ramena a svalnaté ruce. Cosi se ve mně zachvělo při pohledu na jeho postavu, ale hned to zmizelo, když jsem uviděl jeho povýšený obličej.

„A heleďme se! Tak tebe už si chci podat dlouho!" Řekl a ještě víc umocnil svůj frajerskej obličej.

Vedle něj stál o pár centimetrů menší hnědovlasý kluk a malá blondýnka s dost velkým poprsím. Bože proč si to nezakryje?! Jedno ale měli stejný...výraz. Ten samolibný povýšený výraz.

„To platí i o mě." Zavrčel jsem na něj. Věřil jsem svému týmu. Jsme dost silní, abychom je porazili.

Ve vzduchu byl opět cítit známý pach boje. Teď je to ale víc. Jde o vše. Poražený prohraje a nesplní misi. Na nebi se drali první paprsky slunce. Už nezbývá moc času. Dnes byl východ slunce dost pozdě. Sluníčko nám chtělo dát čas. Teď ale vypršel a mi ho musíme, jak se patří využít.

„Tak si mě chyť." Řekl s úlisným hlasem a zmizel.

Najednou se objevil na hladině močálu. Co je to za kluka?!

„My se postaráme o ty dva." Řekl Kenji.

Jen sem kývl a vyběhl za ním.
••••••••••
„Shiko vem si tu holku. Já se pustím do tady toho."

„Jasně."

Shika se rozeběhla proti blondýnce. Kenji zůstal jako jediný na místě stát. Kluk na proti němu stáhl obočí do jedné linky a rozkročily nepatrně nohy.

„Vím, kdo jsi, potomek slavné rodiny Samaro. Věř, že tvá manipulace na mě fungovat nebude."

Kenji sevřel ruku v pěst. Byl naštvaný. A to hodně. V jeho očí jako by se zablýskl plamen vzteku.

„Nepotřebuju tyto kouzla na to, abych tě porazil."

Kenji se jedním pohybem odrazil a zmizel ve svém kouzlu rychlosti. Utíkal kolem hnědovláska, a jak se patří, mu dával jedno pěstí za druhým. Hnědovlásek netušil, co se to děje. Teda jen na chvíli. Najednou chytl Kenjiho v jeho plné rychlosti, za límec trika.

„Mám tě." Sykl a usmál se.

Jeho hnědé oči se změnily v oranžové.

Co jsi k sakru zač?

Pomyslel si Kenji. Kluk mu položil ruku na hruď a znova promluvil:

„To tě bude bolet. Lávová bomba."

Z ruky, kterou měl přiloženou na Kenjiho hrudi, vyšla obří oranžové světlo. Kenji, díky zásahu, odletěl asi tři metry daleko. S těžkým sípáním a odkašláním se však po chvilce zvedl.

„Agh. Ugh. Takže láva jo?" *kuck* ,,Tak to tě budu muset schladit."

„Vodní dělo!"

Kenjiho rána se trefila, ale hnědovlásek i tak vstal. Kenji chvíli nevěřícně koukal. Doufal, že ho to odrovná.

„Našel jsem tvoji slabinu. Neumíš se ještě zcela bránit proti silné vodní magii. Teď už jsi prohrál." Konstatoval blonďák.

Kenji máchl k vodě z močálů. Voda se vyhoupla z koryta a blížila se ke Kenjimu.

„To je tvůj konec." Zašeptal si pro sebe.

„Neee! Žár lávy!"

„Neptunův trojzubec!"

Voda z močálu ze sebe vytvořila obří trojzubec a šla proti silné potopě lávy. A však trojzubec se sykotem prošel skrz a zasáhla hnědovláska. Ten se skácel k zemi a už nevstal. Kenji se vyčerpáním taky složil.

,,Jsi dobrej, hnědovlásku." Promluvil vyčerpaně k němu a dál odpočíval.
••••••••••••••••••••

„Stůj!" Křikla Shika na blondýnku.

Holka se konečně otočila.

„Víš, že neutečeš."

„Já vím. To bylo součástí plánu teď si v koncích." Dívka se zle usmála a máchla rukou.

Shika stála uprostřed bláta, které se začalo propadat. Do háje! Že mi to nedošlo.

„Úchyty větví."

Bohužel nic se nestalo. Namísto toho blondýnka propukla v hysterický smích.

„Ty si fakt blbá. Běžela jsem sem, aby ti tu nic nepomohlo. Nemáš tu žádný strom. Nemáš tu vůbec nic."

Zpanikařila jsem. Začala jsem se kroutit ve snaze dostat se ven. Zespoda se mi něco otřelo o nohu.

„Co to k sakru je?!" Zaječela jsem.

„Seznam se s mými kamarády. Představuju ti své žížalky." Zachichotala se.

Kolem nohou se mi začalo něco obmotávat. Šlo to postupně až nahoru. Za chvíli se hlavy obřích žížal začali sápat nahoru. Zalezli mi pod triko a začali se slizce dotýkat mé kůže. Zalezli mi i pod podprsenku!! Z výstřihu pak vylezli a obmotávali se kolem mého krku a rukou.

„To je ono!" Zvolala nadšeně blondýna a s divným úsměvem na tváři to pozorovala.

„Mmm. Dost!"

Začali mi všude možně lézt. Nejhorší, jak se otírali o moji čistou a hebkou kůži. Jejich kůže byla chladná a lepkavá. Bylo to hnusný. V bahně jsem byla už po hrudník a obří žížaly začali škrtit.

„Souhvězdí štíra!"

Na nebi zasvitlo souhvězdí štíra. Hvězdy se snesli ke mně a začali ozařovat oné nechutná stvoření. Žížaly rychle povolili stisk a ustupovali zpět do země.
Blondýnka už neměla svůj samolibý úsměv. S nechápavým cože vykřikla a dál koukala, jak její miminka mizí. Toho jsem využila.

„Kořeny!" Z půdy se vynořily dva kořeny, co mě čapli a vytáhly ven z bláta.

„Vždy musíš být o dva kroky napřed než soupeř." Řekla jsem s radostí, protože její nechápavý výraz byl fakt nezapomenutelný.

„Zatím co jsem byla v bahně, měla jsem čas promluvit ke kořenům stromům. Stromy jsou daleko na moje schopnosti, ale kořeny. Ty jsou tu skoro všude. Nebylo snadné je dostat až sem, ale zvládla jsem to." Vysvětlila jsem ji.

„Ty mrcho! Za to zaplatíš!" Křikla na mě.

Zkusila jsem napodobit její úsměv. Myslím, že mi i docela vyšel.

„To ty. Hvězdný šíp!"

Hvězdy ze souhvězdí se přeskupili do šípu a trefily blondýnu přímo do břicha. Ta s křikem omdlela.

„Uf. Teď budu mít po zbytek života noční můry ze žížal. Fuj." Ošila jsem se.
••••••••••••••

*kuck* *kuck*
„Ah. Ghhh." Sýpal jsem skrz zuby.

Ten idiot je silný. Nemůžu se ho vůbec dotknout. Jeho moc ktví v přemisťování. Dokáže se rychle teleportovat.

„Pořád nemáš dost?" Houkne na mě.

Utřu si tvář od hlíny a zakroutím hlavou.

„Já nemám nikdy dost." Vyderu skrz zuby.

„Vodní dělo!"

Černovlásek se opět přemístí.

„To neplatí." Řekne mi u ucha a natáhne mi jednu.

Já se skácím k zemi. Vyplivnu krev a opět se zvedám. Jde to čím dál hůř, ale nesmím se vzdát. Vidím, jak si Kenji podává toho druhého. Taky to nevzdává.

„Tví kamarádi jsou slaboši, jak koukám." A cukne hlavou na znamení, ať se znova otočím.

Vidím, jak Kenji leží na zemi. Sotva dýchá. Kouknu za černovláska. Tam Shika bojuje s něčím, co ani nevím, co je. A do toho se ten idiot začal tlumeně smát.

Oči se mi podlily zlostí. On a jeho banda si dovolili moc. Nikdo nebude takhle ubližovat mým přátelům! Nahlas jsem zavrčel.

„Ó pán se zlobí." Ironicky řekl.

„Počkej... Kruh pekla."

Kolem nás se vytvořil ohnivý kruh. Plameny byly rudé. Žár byl cítit jako bych snad byl v tom ohni samotném.

„Ohnivá klec!"

Plameny se zvedli a zastínili tak sluníčko, co se už objevilo na obloze.

„Teď mi neutečeš." Co nejtemněji jsem řekl.

Černovlasému šel vidět strach v očích. Můj vztek mě zachvátil a já doopravdy nevěděl čí sem. Musím pomoci přátelům. Rychle se ho zbavím... Kluk však potlačil svůj strach a nasadil zpět svůj výraz.

„Tak fajn. Chceš mě tu věznit. Tak si to užij. Elektrický výboj!"

Z ničeho nic mnou projel obrovský proud elektriky. Šlo to ze země. Byl to on. Dotýkal se země a došlo mi, že toto jsou jeho útočná kouzla. Ovládá elektřinu.

„Aaaaaaa!"

Upadl jsem v bolestech na kolena. Konečně zvedl ruku od země a proud tak odešel i z mého těla.

„Musím říct, že obdivuju tu kuráž. Takhle se držet pro nic. To je dobré. Stejnak prohrajete. Vrať se odkud jsi sem přišel. Z tebe mág nikdy nebude. Ty a tví přátelé jste odpad."

Další vlna vzteku mnou projela. Snad možná jen ten vztek mě drží ještě na nohou.

„Takhle urážet mé přátele nikdo nebude!" Zařval jsem z plných plic.

„Teď poznej mou pravou moc. Ohnivý dr-"

„Iruko ne! Je nepřivolávej!" Přerušil mě Kenji.

Měl pravdu. Nesmím na sebe díky své zvláštní moci upoutat pozornost. A drak by tomu nepomohl. I když... Nemusím zrovna vyvolat draka. Stačí jen jeho část.

Rozeběhl jsem se proti tomu chlapci s černými vlasy. Draka nevyvolám, ale půjčím si od něj kus. Snad to vyjde...

„Ryū no gādian: dračí dráp."

Má pravá ruka vzplanula v jakýsi  červených plamenech. Nebyl to oheň. Bylo to něco nového. Můj instinkt mi snesl nový dar ovládání svých schopností. Pravačka zasáhla svůj cíl. Plameny se jako dráp rozlily po tom idiotovy a vymrštili ho až ven z kruhu. Kruh i zmizel a kluk skončil v mdlobách vedle své kamarádky.

Bariéra zmizela a mi se, co nejrychleji vydali přes močál ke kameni. Byl tam. Už tak nezářil, díky rannímu světlu. Moc času nám nezbývá.

„Honem pojďte! Zbývají poslední dvě minuty!" Popohnal nás Kenji.

Dal sem do toho běhu vše. Kéž by tu nebyla ta voda, dost nám to znemožňovala běžet. Už tak jsme unavení. Mleli jsme z posledního, jak se řiká. Shika najednou zakopla a plácla sebou do vody.

„Shiko!" Zvolal jsem.

„Jsem v pohodě, běžte."

Vrátil jsem se k ní a chytl ji za ruku.

„Nejde to. Musíme ho mít jako tým. Bez tebe bychom misi nesplnili."

Shika celá zrudla. Vyhoupl jsem ji do stoje a dobíhali Kenjiho. Pevně jsem ji držel za ruku, aby znova nespadla. Chvíli se jen plahočila, ale pak ji konečně má slova dodali odvahu a ona už běžela vedle mě.

„Kenji chyť ho!" Křikl jsem.

„Ale..."

„Ďelej!"

Kenji skočil po kameni. V tu chvíli jsem skočil též a chytl ho za nohu. Pevně jsem svíral jeho nohu a rudovlásčinu ruku. Když se Kenji dotkl, zachvátilo nás světlo. Skončili jsme na tvrdé zemi. Nebyla to stejně prohnilá a mokrá půda v močálu. Otevřel jsem oči. Nade mnou se skláněl náš známý stařík.

„Blahopřeju. Splnili jste poslední zkoušku."