72.
Dnešní odpoledne se tedy opravdu vydařilo -_-
*****************************
Obsluhoval jsem zákazníka (cca 150Kg /150cm) na uzeninách.
V okamžiku, kdy jsem mu řekl cenu, se sebral a odešel přes celou prodejnu k masu.
Nejprve mne vytočilo, že mi mohl říct hned, že chce ještě maso, ale on se vzápětí vrátil a dožadoval se svého nákupu:
Prodavač:
„Nejdřív mi to musíte zaplatit.“
Zákazník:
„Však jo, peníze máš u pokladny masa.“
Prodavač:
„To mi chcete říct, že jste šel přes celý krám, abyste mi dal peníze tam? A můžu vědět proč, když jsem markoval tady?“
Zákazník:
„Aspoň se projdeš. Potřebuješ pohyb jako sůl. Se na sebe podívej.“
Prodavač:
„Co prosím?“
Zákazník:
„Seš tlustej jako prase.“
Prodavač:
„Co si to dovolujete? To říkáte Vy mně? Narozdíl od Vás mám 84 kilo.“
Zákazník:
„Vždyť říkám, že jsi jak bečka. A já sportuju.“
Prodavač:
„Říká kosatka... A sportujete, jo? Leda tak běháte od gauče do ledničky. Nashledanou!“
Dal jsem mu nákup a šel jsem si pro peníze.
Co se člověk vše nedozví -_-
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro