36.
Můj osobní včerejší zážitek :)
*************************
Zákazník:
„Chci tu vepřovou směs na čínu.“
Prodavač:
„Dobrý den. A kolik jí dáme?“
Zákazník:
„Do dvaceti korun.“
Prodavač:
*Nandá do malého kelímku lžíci směsi*
Zákazník:
„To je málo! Já chci plný velký kelímek.“
Prodavač:
„Promiňte, ale říkal jste "do dvaceti korun". Tohle máte za devatenáct.“
Zákazník:
„Já myslel, že toho bude aspoň půl kila.“
Prodavač:
*Nevěřícně pohlédne ba zákazníka*
„Půl kila za dvacku??“
Zákazník:
„No a ne?“
Prodavač:
„...Ne.“
Zákazník:
„No tak mi teda dej půl kila.“
Prodavač:
„Prosím osmdesát korun.“
Zákazník:
„To si děláš prdel?
To si to můžeš strčit do píči!“
Prodavač:
*Chytá nervy, přesto pokračuje slušně*
„Bohužel, tu nemám.
Takže to nechcete?“
Zákazník:
„Seš blbej, nebo co?
Samozřejmě, že chci.“
*************************
Upřímně? Někdy mě ti lidi fakt serou...
Za těch deset let už tolik neřeším "tykačku", přestože z ní dostávám tik..
Ale když mě někdo začne bezdůvodně urážet, či snad posílat "někam", drží mne na uzdě jen myšlenka, že nechci kvůli nějakému kreténovi přijít o práci...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro