Maso, uzeniny

Zákazník *lehce se motající*:
„Dobrej. Chtěl bych tak 20 deka té Řeznické sekané. Ale koukám, že tam máte dvě patky. Nikdo je nechce, co? No, já taky ne, tak mi prosím ukrojte z celé.“

Prodavač:
„Dobrý den. Což o to, klidně ukrojím, ale bude to patka.“

Zákazník:
„No ale já patku nechci. Tu odkrojte a pak mi ukrojte z rovné.“

Prodavač:
„Nezlobte se, ale to tady budu mít už třetí patku, kterou opět nikdo nebude chtít.“

Zákazník:
„On si ji někdo koupí. Třeba Vy, k večeři, no ne?“

Prodavač:
„Ne? Je mi líto, ale už tu mám dvě, jak vidíte a třetí prostě odkrajovat nebudu.“

Zákazník:
„To je ale škoda, já u vás chtěl nakoupit. Ale chci tu sekanou. Ale nechci patku. Jak to, že už máte dvě?“

Prodavač:
„Protože si asi lidé myslí, že jsou otrávené.“

Zákazník:
„To je ale blbost, patky jsou přece nejlepší. Mám je nejradši.“

Prodavač:
„Přesně tak. Mluvíte mi z duše. Takže dáme tu patku?“

Zákazník:
„Ale já nemám rád patky.“

Prodavač:
„Teď jste říkal, že je máte nejraději.“

Zákazník:
„To je pravda, ale nemám je rád.“

Prodavač:
„Aha...?

Zákazník:
„No tak jo. Ukecal jste mě a patky jsou nejlepší. Tak víte, co? Dejte mi rovnou půlku z té sekačky.“

Prodavač:
„Rád. Poprosím Vás o 62 korun.“

Zákazník:
„Nojo, ale já mám jen dvacku. To mi budete muset odkrojit.“

Prodavač *oznámí storno*:
„Vy jste věděl, že nemáte dost peněz, že?“

Zákazník:
„Jasně, takhle nebudu mít patku.“

Prodavač:
„Hm, ale ani sekanou, protože já tu patku odkrajovat nebudu.“

Zákazník:
„Teda, Vy jste ale zlý. Já u vás chtěl udělat velký nákup a vy nechcete.“

Prodavač:
„Velký nákup za dvacku?“

Prodavač:
„S Váma není žádná sranda. A co, já stejně sekanou nejím. Radši mám pivo. Nashle.“

Prodavačka:
„Ještě, žes mu neodkrojil. Stál přede mnou ve frontě v Penny a dluží tam 2 koruny, protože mu došly peníze.“

Prodavač:
„Vím, slyšel jsem, jak nadává, že je pivo zase dražší.“

Prodavačka:
„Víš? Tak proč jsi rozkrojil tu sekanou a namarkoval ji?“

Prodavač:
„To víš, a budu se tu hádat s opilcem. Takhle je on spokojený, že si ze mě udělal p*del a já spokojený, že na mě neřval, jako ten minulý. A mimochodem, nenamarkoval jsem ji.“