Na konci července jsem si koupila samici papouška (od té doby nic, mám absťák), abych měla pár jednoho velmi ohroženého druhu – ve volné přírodě posledních cca 500 jedinců.

Pro tuhle krásku jsem zaboha nemohla vymyslet jméno. Normálně mě napadne něco úplně úžasného, ale u ní ani ťuk. Pak přišel přítel a že by se mohla jmenovat Isis.

Přísahám, že Kávu vždy o půlnoci nečetl...

Od té doby mě ta potvora nemá ráda a chce být jen s ním. A takhle nějak to dopadá, když necháte, aby vám papoucha pojmenoval někdo jiný.

(Je přirozené, že samice více tíhnou k mužům a samci zase k ženám. S tím se musí počítat.)