Harry na hodinu Obrany proti černé magii dorazil jako ve snách. Pořád se nemohl vzpamatovat z toho koupelnového rozhovoru s Malfoyem. Naschvál si sedl tak, aby na dotyčného Zmijozela neviděl, protože tušil, že by se pak nemohl celou hodinu soustředit a neustále by k němu kmital pohledem. Rozházené myšlenky mu přerušilo až prásknutí dveří a dvojí vojenský krok. Harry se otočil a uviděl, jak uličkou mezi stoly prochází Karkarov a za ním Severus Snape.

Třída plná studentů se okamžitě naplnila šepotem. Nikdo nechápal, proč je tu i profesor Snape, ten přece obranu neučí, ne? Oba muži došli před katedru. Harry začal litovat, že si sedl do prostřední lavice, měl teď na ty dva perfektní výhled.

„Utište se a poslouchejte!" křikl Karkarov a sjel studenty pohledem. Postupně se třída skutečně utišila, takže profesor mohl pokračovat: „Pozval jsem si sem profesora Snapea, abychom vám společně ukázali neverbální magii." Spolužáci se znovu k sobě začali naklánět, ale profesorův zvýšený hlas je donutil věnovat mu plnou pozornost. „Vím, že někteří z vás mají alespoň malý pojem, co se za tímto slovním spojením skrývá," kývl Karkarov směrem ke Zmijozelům, a ti se do jednoho poťouchle zašklebili, „ale pro ty z vás, co to slyší poprvé, je to takzvané kouzlení beze slov," vysvětlil a začal si vytahovat hůlku, když do toho vstoupil Snape.

„Pan kolega to řekl velmi zjednodušeně. Já, pokud dovolíte, bych to rád více rozvedl." Sytý hluboký hlas okamžitě získal pozornost všech, i těch, kteří si o sobě mysleli, že není nutné poslouchat nudný výklad.

Harry byl jedním z nich, doslova visel na každém slově, které se chystal Severus vypustit z úst. Přesto mu ale neušel moment Karkarovova zamračení směrem k mistru lektvarů.

„Neverbální magie je velmi složité a mocné odvětví magie, zvládne ji jen velmi malé procento kouzelníků." Severus při vyprávění začal chodit po třídě, Harry z něj nemohl spustit pohled a naštěstí nebyl jediný. „Abyste něco takového zvládli, chce to silnou magii. Musí vyčnívat nad všemi ostatními, ale ani to nestačí, abyste se něčemu takovému naučili. Chce to léta dřiny, píle a v neposlední řadě také talentu." Severus během výkladu došel zpět ke katedře. „Existuje také umění, které si většina kouzelníků nechává pro sebe, a to je kouzlení bez hůlky. Než se začnete ptát, řekne mi někdo, kdo toto umění ovládá v současné době?" zeptal se a vyčkávavě se podíval do davu. Zvedlo se hned několik rukou. Severus se rozhlédl, až na konec vybral jednoho ze svých Zmijozelů. „Pane Malfoyi?" vyzval jej.

Draco se zvednul a bez váhání vyřkl dvě jména. „Profesor Brumbál a Pán Zla."

„Výborně, pane Malfoyi, deset bodů pro Zmijozel." Draco si spokojeně zase sedl a obdařil okolí povýšeným pohledem.

,,Já ještě dodám, že v minulosti to byly třeba zakladatelé Bradavic."

Ve třídě se rozhostilo ticho, nikdo ze studentů se neodvážil pípnout. Ticho přerušilo až Karkarovovo odkašlání. „My jsme tady dnes proto, abychom vám ukázali neverbální magii v praxi."

Ozvalo se několik zalapání po dechu. Ani Harry se nemohl ubránit překvapenému výrazu. O Severusovi tušil, že Neverbální magii ovládá, ale že i ten šváb?! To byl skutečně šok.

„Vstaňte!" přikázal Karkarov a jen co ho studenti poslechli, lavice zmizely. „Postavte se do kruhu!" vyzval je a počkal, až tak učiní. Harry následoval spolužáky a nevědomky se postavil přesně do mezery mezi Nebelvírem a Zmijozelem. Napjatě pozoroval, jak se muži staví proti sobě do vytvořeného kruhu. Oba se navzájem uklonili a pak to začalo. Paprsky kouzel létaly z jednoho na druhého bez jediné hlasité inkantace. Harry pozorně pozoroval souboj a brzy si všimnul, jak Karkarov používá určitý systém pořád dokola. Zatímco Severus byl v souboji nepředvídatelný a sakra dobrý. Schválně se zaměřil na jeho výraz a s úžasem vypozoroval, jak si Severus drží na tváři kamennou masku, takže ani tady by žádný soupeř neuspěl. Souboj trval pouze několik minut, než bylo rozhodnuto o vítězi. Profesor elegantně zachytil hůlku svého protivníka a v tu chvíli se třídou roznesl potlesk. Zmijozelové tleskali daleko nadšeněji, ale i mezi Nebelvíry se našlo pár lidí, kteří se nechali strhnout okamžikem. Profesor lektvarů vrátil rozmrzelému partnerovi hůlku a otočil se na rozjařené obecenstvo.

„Rozdělte se do dvojic," řekl s netrpělivostí a čekal, až tak studenti učiní. „Váš úkol bude následující, kouzlem Lumos rozzářit konec vaší hůlky."

Třídou se okamžitě roznesl tichounký šepot několika studentů.

„Dost," zarazil to okamžitě Snape a sjel studenty smrtícím pohledem, „říkal jsem snad něco o šeptání!" okřikl je naštvaně a krokem, který mu rozvířil hábit okolo nohou, se okolo třídy. „Je vidět, jací jste hlupáci a jak je zbytečné na vás plýtvat slovy," říkal mrazivě, zatímco obcházel každou dvojici, až se zastavil u Hermiony a Rona. „Slečno Grangerová, v čem spočívá neverbální magie?"

Hermiona se zatvářila překvapeně, ale rychle se vzpamatovala. „Vašemu protivníkovi se předem nedostane varování, jaké kouzlo se chystáte provést," odpověděla.

„Ano, slečna Grangerová nám přesně odrecitovala odstavec v učebnici. Já si jenom dovolím skromně dodat, že právě díky tomu dostáváte na pár sekund výhodu. Nejsem si však jistý, jestli to některým jedincům bude k užitku." Neodpustil si Snape jízlivou poznámku, jak k Hermioně, tak ke zbytku třídy.

Harry po tom divadle, které Severus předvedl u Hermiony, sledoval, jak obchází dvojice a na straně Zmijozelů rozdává rady a chvály, zatímco na straně Nebelvíru jen urážky a sem tam strhnutí bodů za maličkosti. Za toto chování ho měl Harry chuť pořádně seřvat. Od jisté doby nemohl vystát rozdíly právě mezi těmito dvěma kolejemi. Hodina dál probíhala bez problémů. Karkarov se přidal k Severusovi a společně radili nebo uráželi studenty. Harry se také pokoušel svou hůlku rozsvítit, tak moc se na daný úkol soustředil, že málem přehlédl oba profesory, jak se k němu blíží.

„Pan Potter zřejmě není tak dobrý, jak si doposud o sobě myslel," ozval se za chlapcem Snapeův hlas.

„Vzal jsi mi ta slova přímo z úst Severusi," přidal se hned Karkarov. „Pane Pottere, proč vaše hůlka ještě nesvítí?"

Harry zatnul zuby a otočil se čelem k nim. Hůlku svíral v prstech tak pevně, že mu zbělaly klouby. „Pane, neverbální magie je těžká a já se ji teprve dnes začínám učit," odpověděl klidně.

„Jistě, jistě," ryl dál posměšně profesor obrany. „Jste ale zachráncem kouzelnického světa, čekal bych, že právě vaše hůlka se rozsvítí jako první."

„Každý se může mýlit," řekl Harry a dával si pozor, aby udržel neutrální tvář. Karkarovovi škublo vzteky v obličeji.

„Odebírám Nebelvíru dvacet bodů!"

„Pokud vám to ulehčí na duši, proč ne?" pokrčil Potter rameny.

„Ty!" vyprskl Karkarov a prudce se hrnul kupředu.

„Igore, ne!" zastavil ho Snape. Položením ruky na jeho rameno ho donutil vrátit se do původní polohy. Nezapomněl však Potterovi věnovat vražedný pohled. Harry sebou pod tím pohledem cuknul a sklopil pohled k zemi. Nenáviděl, když se na něj Severus tahle díval. Bohužel pro něj byl muž bystrý a brzy si všimnul chlapcova nepohodlí, a právě proto tohoto pohledu hojně využíval. Nebelvír zvedl oči teprve potom, co ti dva odešli, a po zbytek hodiny na sebe zbytečně neupozorňoval. Zvonek, ohlašující konec hodiny, byl vysvobozením. Lavice se vrátily zpět na místo, Karkarov studentům zadal za úkol napsat desetipalcový esej na téma neverbální magie a tím byl pro dnešek konec.

Tak co říkáte na naše manželé ? :D