✨ Rande sem, rande tam. ✨

,,Harry! Počkej na mě!" volala za svým bratrem Eufemia, která se řítila ze schodů za trojicí nebelvírů, div nespadla a nepodvrtla si kotník. Ale kdyby se to přece jen náhodou stalo, možná by se odněkud vynořil chrabrý Lockhart a zachránil by dámu v nesnázích dřív, než by si stihla ublížit. Anebo ne, možná chytal jen Blaise Zabiniho. Koneckonců, stejně se chodbami Lockhart nějak podivně a šmírácky potuloval...

Harry Potter zaslechl své jméno, otočil se a když spatřil svou sestru, usmál se a naznačil Ronovi a Hermioně, ať počkají. ,,Femie? Děje se něco?"

,,Máš brusle?" vyhrkla, když se před ním zastavila, a popadala dech.

Harry se trochu zamračil. ,,No ano, mám, ty je na něco potřebuješ? Promiň, Femie, ale obávám se, že tobě by asi nebyly..."

,,Ale ne, ty by nebyly pro mě," přerušila ho rychle, a pak jí zrůžověla líčka. Harry začínal mít neblahé tušení. ,,Ty by byly pro Thea," vysvětlila mu a trochu ostýchavě mu pohlédla do tváře, aby viděla jeho reakci. Harry se zmijozelskými neměl příliš dobré zkušenosti, a navíc na ně byl po nemilém incidentu s Dracem poněkud háklivý. Všimla si, jak protáhl obličej, a pochopila, že se mu to příliš nelíbí.

Nečekaně se do toho ale vložil Ron. ,,Femie, neměla by ses se zmijozeláky příliš zahazovat."

,,Ale Rone, to snad nemyslíš vážně!" okřikla ho Hermiona a založila si ruce na hrudi. ,,Vždyť jsme se sami přesvědčili o tom, že právě Theodore je milý a naprosto v pohodě. Nevidím jediný důvod, proč by se s ním Femie nemohla bavit. A je to snad na ní, s kým se stýká, ne?"

Harry se zatvářil utrápeně. Bylo na něm vidět, že chce dát své malé sestřičce přednášku o tom, že její rozhodnutí není moc dobré, a poté by se jal vypočítávat důvody, proč se zmijozelským raději vyhýbat. Hermiona mu to ale očividně překazila, a navíc bylo skutečně něco pravdy na tom, že se Eufemia může bavit, s kým bude chtít, a Harry nemá právo jí do toho mluvit, byť o ní měl strach, aby jí nikdo z těch hadů neublížil.

,,Víš dobře, že se mi to nelíbí, Femie," řekl jí nakonec s povzdechem a sundal si brýle, aby si je očistil. Eufemia vždycky říkala, že bez brýlí vypadá Harry lépe, a nechápala, proč si dosud od jejich maminky nenechal dát lektvar na zlepšení zraku. Asi se chtěl jejich otci podobat co nejvíc, čímž samozřejmě pil krev profesoru Snapeovi. ,,Bohužel ti to nemůžu zakázat, což bych nejradši udělal. Proč zrovna Nott? Vždyť je mu sedmnáct -"

,,Oni se neberou, Harry," vstoupila do jeho monologu Hermiona a protočila oči.

,,Zatím." To se ozval procházející Blaise, který si to energickým krokem štrádoval rovnou k nim, a na tváři se mu objevil široký úsměv. Ron si odfrkl a cosi si zamumlal pod nos. ,,Ještě jsi bráchovi neřekla, že jste s Theodorem zasnoubeni, Femie? Bude to skutečně roztomilý páreček," rozplýval se nad nimi Blaise, a pak utkvěl pohledem na Harrym. Obdivně zapískal a odstoupil o krok dozadu, jako by si prohlížel mistrovské dílo. ,,No sakra, Pottere - řekni mi, proč nosíš brejle? Bez nich vypadáš mnohem, mnohem líp. Troufám si říct, že kdybys je neměl, Draco by se s tebou nerozešel."

,,Ale dej mi pokoj s Malfoyem," zabručel Harry.

,,Chceš pokoj? I s Malfoyem? Věř mi, že to pro mě skutečně není problém," usmíval se na něj Blaise a zhoupl se na patách. ,,Už jste slyšeli tu novinu?"

,,Jakou zase?" zafuněl Ron a založil si ruce na hrudi, netrpělivě podupávaje nohou. Byli právě na cestě k Hagridovi, kterému slíbili, že jej navštíví, a Zabini je zde pěkně - a taky naprosto zbytečně - zdržoval.

,,Nebuď tak mrzutej, Ronečku. Za chvíli jsou Vánoce, tak se přece usměj. Já ti koupím kaktusek," slíbil mu Blaise zvesela. ,,Hele, znáte ten vtip? Přijde týpek do květinářství a chce své drahé polovičce koupit kytku, ale neví jakou. Zeptá se teda prodavačky, jakou by mu poradila. A ona na to: Pokud ji chcete hladit, tak růže, pokud ji chcete líbat, tak narcisy... A týpek, už naprosto rozhodnutej: Tak to mi asi dejte kaktus." Rozesmál se. Ron, byť se přemáhal, se musel zasmát taky. ,,Promiň, malá Potterová, zapomněl jsem ti říct, aby sis zakryla ouška."

Eufemia se zatvářila pobaveně. ,,Je mi čtrnáct."

,,Mně sedmnáct," odpověděl jí klidně Blaise a pak ji poplácal po rameni. ,,Neboj. Theodore je taky nezkušenej," prozradil jí, a tentokrát Eufemia zrudla až po konečky vlasů.

,,Nechtěl jsi nám náhodou něco říct?" zeptala se ho Hermiona, která si všimla, že Ron už by byl rád v Hagridově hájence, kde by se mohl ohřívat u krbu a popíjet horký čaj.

Blaise luskl prsty a otočil se k Hermioně čelem. ,,No jasně, Grangerová. Ještěže tě tady máme, já mám hlavou tak plnou myšlenek, že vlastně za pár vteřin zapomenu, že jsem chtěl o něčem mluvit. Mám dvě věci: jedna se týká dokonce tebe, Grangerová," poznamenal, vzápětí se zamračil a dal si ruce v bok. ,,Jak si to jako představuješ?!" vyjel na ni znenadání, čímž dokonale zaskočil jak Hermionu s Ronem, tak Harryho s Eufemií.

,,O čem to mluvíš?" zeptala se ho opatrně. Ron už se připravoval, že mu něco pěkně od plic řekne.

,,Jak jsi to mohla udělat?" zakvílel Blaise jako zraněné zvíře. ,,Jak jsi ho mohla podvést?!" Když se všichni zatvářili dokonale zmateně, uchechtl se a rukou si prohrábl vlasy. ,,Fajn, vy nevzdělanci. Čtu Zimní pohádku od Willdy. Představ si, že tam je postava, která se jmenuje Hermiona. A víš, co ta mrcha proradná udělala? Podvedla Leonta s nějakým týpkem! To se dělá, Grangerová? Dám si na tebe pozor!" pohrozil jí prstem a pak se zasmál. ,,Kdybyste se viděli."

,,Vážně jsi mě vyděsil," řekla mu Hermiona. ,,A ano, vím, že tam je postava, která se jmenuje Hermiona. Moje mamka zbožňuje Shakespeara, a vlastně mě pojmenovala právě po téhle postavě," přiznala se jim s malým úsměvem.

Blaise nasadil samolibý výraz. ,,Nechceš mě představit tvojí mámě? Že bychom si jako potykali?"

Hermiona se ušklíbla. ,,To asi nepůjde, je totiž velmi šťastně vdaná, a já asi nechci, abys byl můj otčím."

,,Láska si nevybírá, Grangerová! Podívej se na Romea a Julii, Thea a Eufemii..." začal vypočítávat na prstech, a pak se na mrzimorskou dívenku vážně podíval. ,,Dám ti bratrskou radu, malá Potterová. ,,Ať smutnou výstrahou nám provždy je ten příběh Romea a Julie." Nerad bych, abych musel v Bradavicích zažít sebevraždu dvou milenců."

,,Tak to buď v klidu, protože to se nikdy nestane," ujistil ho sebejistě Harry, a pak se se svou sestrou rozloučil, protože už měli být dávno u Hagrida.

Blaise se tajemně usmál a díval se za nimi, jak odcházejí. ,,To se ještě uvidí..."

•••

,,Vy jste mi nepřipomněli, že mám ještě jednu novinu!" Blaise se při večeři přihnal k nebelvírskému stolu a vmáčkl se mezi Rona a Harryho tak natěsno, že se skoro ani nemohli pohnout. ,,Jéje! To jsme tu ale krásně nacpaní!" A ještě se naschvál zavrtěl.

Ron do Zabiniho zapíchl pohled. ,,Děláš si srandu? Co takhle si sednout jinam, nebo si stoupnout."

,,Jestli máš problém, Weasleyánku, tak se přece můžeš odšoupnout, nebo pro mě za mě, odpálit na Měsíc, kde se můžeš roztahovat dle libosti," doporučil mu spokojeně Blaise a přitáhl si k sobě talíř s uzenkami. ,,Schválně, jestli vám vaří líp než nám."

,,Co jsi nám to chtěl říct?" zeptala se ho klidně Hermiona. Ron si od Blaise odsedl, protože mu příliš narušoval jeho osobní prostor.

,,Dobrá připomínka, Grangerová! Mít tu pravomoc, dám Zmijozelu deset bodů," řekl a zase talíř odložil. Nikdo neměl sílu ho opravovat, že technicky vzato by měl dát body spíš Nebelvíru, ale... nač si plácat játra. ,,Takže, znáte všichni toho hezounka z Mrzimoru?"

,,Hezounků je v Mrzimoru hodně, musíš to trochu upřesnit," řekla mu Hermiona a okamžitě si od všech tří mladíků vysloužila nevěřícný pohled. ,,Co se děje?"

,,Hermiono, ty jsi vážně řekla -"

,,- že je v Mrzimoru hodně hezounků?" vydechl Ron.

Blaise si přisadil: ,,Jo, od kdy zrovna ty randíš, Grangerová?"

Protočila oči. ,,Já nerandím, jenom říkám, že tam jsou hezcí kluci."

,,Randění? Hezcí kluci? Sakra, kam jsem to přišla?" zanaříkala Ginny, se zafuněním si sedla vedle Hermiony a natáhla se pro kus toustu, na nějž si s hlasitým plesknutím plácla slaninu. Vypadala, že ji něco velmi naštvalo. Blaise zrzavou dívku fascinovaně sledoval. ,,Doufala jsem, že aspoň tady toho zůstanu ušetřena. Dean mě dneska tak strašně nasral, že už jsem to nevydržela a dala jsem mu kopačky! Ani nevíte, jak se mi ulevilo -"

,,Mně taky," zamumlal si pro sebe Blaise, jenž se začal usmívat jako pitomeček.

,,- už to fakt nešlo vydržet. Vím, že vás to asi nezajímá -"

,,Zajímá," skočil jí do řeči Blaise a podepřel si rukou hlavu, nespouštěje z ní oči.

Ginny se na něj překvapeně podívala, a ani nevnímala, že jí Hermiona chlácholivě položila ruku kolem ramen. ,,Co tady děláš, Zabini? Nezabloudil jsi?"

Zazubil se na ni. ,,To jsem hezky splynul s okolím, co? Jsem jak chameleon. Takže ty jsi dala Beanovi kopačky, zrzko?" ptal se jakoby mimochodem, byť to před chvílí řekla.

,,Deanovi," opravila ho, ale on jen s nezájmem mávl rukou.

,,Na tom přece nezáleží, ne? Rozešli jste se. Musí to pro něj bejt hrozná rána, přijít o tak skvělou holku. U Merlina, je mi ho tolik líto."

,,No, každopádně," pokračovala Ginny, a příliš Blaise nevnímala, ,,teď nechci nějakou dobu o randění ani slyšet." A přesně touhle větou smazala Blaisovi nadšený úsměv z tváře a jeho nálada klesla na bod mrazu. Ohrnul spodní ret a přemýšlel, jestli by se mu ulevilo, kdyby na Weasleyho vymáčknul šťávu z rajčete.

,,Nechcete o randění ani slyšet? Ale copak to slyším, slečno Weasleyová?" lamentoval Zlatoslav Lockhart a zatvářil se starostlivě. Přišel k nebelvírskému stolu a zahleděl se na Ginny, jako kdyby zkoumal, zda není nemocná. ,,Teď je přece na randění ten nejlepší čas, slečno! Budou Vánoce, Kouzelný zimní ples... přece musíte přijít s partnerem!"

,,Proč? Je to snad povinný? Když nepřijdu s partnerem, tak mám zákaz vstupu na večírek?" ušklíbla se na něj.

,,To samozřejmě ne, slečno, ale..." Lockhart se zatvářil nešťastně. ,,Přeci nechcete být sama v tak krásné svátky. A navíc nebudete mít možnost vyhrát ocenění královny plesu!"

,,Věřte mi, příliš po tom netoužím."

,,Zrzka je královna už sama o sobě, pane profesore," vyhrkl Blaise a ohlédl se na něj přes rameno. Zlatoslav se na něj laskavě usmál a otcovsky mu položil dlaň na rameno, což Blaise tolik vyděsilo, že málem spadl z lavice.

,,To jste řekl krásně, pane Zabini. Ano, každá žena je královna, a že takto oceňujete ženy, vás šlechtí. Ale královna přece musí mít svého krále!"

,,Na tom něco je," souhlasil Blaise. ,,Co by byla Julie bez Romea, že jo?"

,,No, naživu," podotkla Hermiona a Ginny se na ni souhlasně zašklebila.

,,Dneska jeho hábit docela ušel, nemyslíte?" prohodil zmijozel a zadíval se na odcházejícího Lockharta, jenž si dnes oblékl světle meruňkový oblek s tmavě hnědým lemováním.

,,Snad se ti nelíbí? Můžeš se ho zeptat, kde si ho nechal ušít, a pak budete moct být meruňkový dvojčata," rýpla si do něj Ginny, která si potřebovala zlepšit náladu. A věděla, že Blaise se neurazí.

,,To nehrozí, já jsem stoprocentní heterák," ujišťoval ji významně Blaise a už nezaslechl Ginnyinu poznámku, že si tím není tak jistá. ,,Ale víte, kdo není? Ten hezounek z Mrzimoru."

,,Blaisi, jaký hezounek -"

,,Cedric Diggory."

Hermiona a Ginny zalapaly po dechu a daly si ruce před ústa. Všichni tři chlapci se na ně podívali a Ron se zamračil.

,,To snad ne!" vydechla Hermiona.

,,Zrovna tenhle hezounek!" přisadila si Ginny.

Teď se mračil i Blaise. ,,Hele, neříkala jsi náhodou, že nechceš randit? A na Diggoryho si musíš nechat zajít chuť, protože ten je -"

,,- gay jak poleno," dokončil za Blaise pobavený medový hlas a když se všichni otočili, zjistili, že u nich stojí vysoký hnědovlásek s vřelýma očima, jež upřel na Harryho. ,,Pardon, nechtěl jsem rušit. Jen... Harry, mohl bys na okamžik?" požádal ho a trochu se začervenal.

Harry zmateně vstal a poodešel s Cedricem trochu dál od ostatních. ,,Co se děje, potřebuješ něco?" zeptal se ho.

Cedric se na něj oslnivě usmál a odhrnul si tmavé vlasy z tváře. ,,Víš, přemýšlel jsem... Vlastně jsem se už ani neodvažoval doufat, ale když se před pár dny stalo tamto... Zkrátka, napadlo mě, jestli bys někdy nechtěl někam zajít? Se mnou?" vydechl a dychtivě se na něj podíval.

Harryho tím dokonale zaskočil. Jenže než stihl jakkoliv zareagovat, najednou se kolem prohnala jakási šmouha, a než si to uvědomil, kdosi mu visel kolem krku a tiskl své rty na ty jeho.