jedna
✨ Lockhartův zakletý kousek jmelí ✨
,,Podle mě to zase zbytečně moc prožíváš, Harry," prohlásila skoro až znuděným hlasem Hermiona, která svého nejlepšího kamaráda poslouchala tak napůl a cestou do Velké síně si listovala v učebnici na Starodávné runy. Harry jim stejně jako od začátku školního roku vytrvale vykládal, že Draco Malfoy má určitě něco za lubem, že spřádá plány stejně rychle jako pavouk sítě, a vůbec, že on vlastně takový pavouk tak trochu je.
,,Nic ve zlým, kámo, ale Hermiona má pravdu. Vážně to zase docela dramatizuješ," souhlasil s brunetkou Ron, který v puse žužlal pendrek. Harry přemýšlel, jestli by se náhodou neměl urazit, protože tohle zdaleka nebylo poprvé, co jeho přátelé zareagovali takhle. Cožpak je to vůbec neznepokojovalo? Kdo ví, co ta fretka chystá! ,,Nekažme si náladu Malfoyem. Za chvíli jsou tady Vánoce!" zvolal nadšeně Ron, aby projasnil houstnoucí atmosféru. Přestože vždycky tvrdil, jak pletené svetry od své mamky nesnáší, i tak ten loňský už dnes ráno vyhrabal z kufru a oblékl si ho na sebe. Žďuchl Harryho do ramene. ,,No tak. Přestaň se tím vzrušovat."
,,Vhodnější slovo by bylo rozrušovat, Rone -" vyhrkla rychle Hermiona. Ale jako kdyby Ron jen píchl do vosího hnízda, Harry málem vyletěl z kůže.
,,Já se tím nevzrušuju!" vyjekl až příliš hlasitě, takže se po nich několik spolužáků překvapeně ohlédlo. ,,Proč bych se měl vzrušovat nad Malfoyem? To je odporný." A zatvářil se zhnuseně. ,,A navíc - Malfoy je kluk," připomněl jim důležitý fakt, jako kdyby na to snad zapomněli.
Hermiona a Ron si vyměnili pohledy. Pak nebelvírská brunetka zakroutila očima. ,,Proboha, Harry, ty jsi zřejmě poslední člověk na planetě, který ještě neví o tom, že jenom na holky rozhodně nejsi." Když už se Harry, který byl červený až za ušima, začal nadechovat k protestu, rychle pokračovala: ,,No nech toho, ví to snad všichni! Všiml by si toho i slepý. Myslíš si, že si Ron nevšiml, jak pokukuješ po Georgeovi? A vlastně i po Fredovi, protože ti dva jsou opravdu k nerozeznání." Začala vypočítávat na prstech a už měla zvednuté dva. A tvářila se u toho nesmírně důležitě, jako kdyby řešila složitou matematickou rovnici. ,,Za další - Oliver Wood. Netřeba komentovat. Kdo se ti líbil dál? Cedric Diggory. No netvař se tak! Pamatuju si, jak jsi jančil, když ti pošeptal důvěrnou informaci o prefektské koupelně." Protočila očima a zvedla další prst. Harry byl víc a víc červenější. ,,Tenhle rok extrémně často při každém rozhovoru vytahuješ Malfoye -"
,,Vytahuje Malfoye? On ho snad nosí v kapse?" zavtipkoval Ron, ale když jej Hermiona zpražila pohledem, protože ji přerušil, radši rychle zmlknul a jal se oddávat představě, jaké by to asi bylo, kdyby byla z Draca Malfoye figurka.
,,- no a jsi jím posedlý snad odjakživa!" dokončila svou řeč a vyzývavě na Harryho pohlédla. Ten předstíral, že ho velmi zaujala rezavá brnění, která zpoza přilby skřípala vánoční koledy. ,,Pořád nám chceš tvrdit, že nejsi jen vyloženě na holky, Harry?"
,,To přece vůbec nic neznamená, Hermiono!" rozohnil se Harry a gestikuloval u toho rukama. Dokonce tak divoce, že ani nedával pozor na cestu a málem praštil profesora Snapea.
,,Ale - Potter," řekl svým hlubokým podmanivým hlasem profesor a svýma chladnýma očima, temnýma jako noc, přejel všechny tři nebelvírské studenty. Pak pohledem znovu utkvěl na Harrym a posměšně se ušklíbl. ,,Jste rudý jako rajské jablko. Snad někdo neprohodil poznámku příliš intimní pro ta vaše citlivá potteří ouška? Doporučuji vám zchladit se ve sněhu, Pottere. Možná přestanete být tak horká hlava," vysmíval se mu, znovu jej přejel očima, jako by jej vyzýval, ať něco řekne, a pak pokračoval v cestě do Velké síně.
,,Vidíš, Hermiono, a přesně kvůli tomuhle netopýrovi ze sklepení bych klidně přestal být na kluky," prohodil bezmyšlenkovitě Harry a mračil se na profesorova záda. Pak sebou trhl. ,,Co to plácám! Já nejsem na kluky."
,,To vyprávěj sovám v sovinci," zamumlal Ron s úšklebkem, ale Harry ho naštěstí neslyšel. Vydali se do Velké síně.
U zmijozelského stolu už seděla celá hadí parta - Draco Malfoy, Blaise Zabini, Theodore Nott, a jako vždy se k nim lísali Pansy Parkinsonová, sestry Greengrassovy a Malfoyova osobní ochranka Crabbe a Goyle. Jen co Harry a jeho přátelé vkročili do Velké síně, Draco byť málem nevyskočil ze židle.
,,Potter," vyprskl nenávistně a s přimhouřenýma očima sledoval, jak si trojice sedá k nebelvírskému stolu. ,,Slavný Potter. Nese se jako páv a tváří se, jako kdyby mu to tady patřilo. No jo, Brumbálův a Lockhartův oblíbenec. Všem třem bych jim nasypal pepř do očí!" hořekoval Draco a jedním nenávistným pohledem zabloudil i k učitelskému stolu, kde na svém místě seděl Brumbál a vysmátý Lockhart mu něco vykládal.
Všichni zmijozelští si už na Draca a jeho nenávistné monology zvykli. Nebylo to nic neobvyklého, a vlastně to byla stále dokola jen ta stejná písnička. Jen Pansy svému miláčkovi přikyvovala, aby náhodou nebyl ukřivděný, že ho nikdo neposlouchá.
,,Banán s čokoládou, nebo pomeranč s čokoládou?" zeptal se naprosto nevzrušeně Blaise a zálibně pokukoval po stole, jenž se pod tíhou nejrůznějších druhů jídel málem prohýbal.
,,Pro mě za mě si dej třeba citron," zavrčel na něj Draco, který poslouchal na půl ucha a zamračeně zahlížel na nebelvírský stůl, kde se Potter cpal jídlem. ,,Jen se na něj podívejte! Kéž by se tím zadusil!" Nutno podotknout, že nevraživost mezi nimi byla rozhodně vzájemná. To se ale dalo říci i o skoro až chorobné posedlosti. Zkrátka by si ti dva mohli podat ruce a odejít bok po boku do západu slunce - na což by s hlasitými projevy nesouhlasu rozhodně nepřistoupili.
,,Tak už nám to přiznej, Draco," řekl s úsměvem Theodore a odložil Denního Věštce, jenž měl ve zvyku číst u každého jídla. ,,Přiznej se, že bys ve skutečnosti chtěl být ten vanilkový krém, který Potter právě líže z toho jahodového dortíku."
Draco zrudnul a samozřejmě začal okamžitě protestovat, že než aby jej, jako vanilkový krém, lízal Harry Potter, to by radši byl do konce života sousedem Zlatoslava Lockharta.
,,Ty a Lockhart spolu máte jednu věc společnou; oba zřejmě před zrcadlem trávíte většinu svého času, ty Krasoni," dobíral si ho přátelsky Blaise a strčil si do pusy půlměsíček pomeranče. ,,Škoda, že už tu neučí Moody, ale tenhle šašek. Kdyby tu byl Pošuk, s radostí by z tebe udělal vanilkový krém, protože pochybuju, že by to tenhle mamlas zvládl." A ukázal prstem na Lockharta, který si v zrcátku upravoval své zlaté lokny. Zřejmě se chystal na další ze svých legendárních projevů, na něž si už studenti za ty tři měsíce zvykli.
,,Milí a drazí!" ozval se bujarým hlasem Lockhart, když se zvedl ze svého místa a přešel až ke stupínku, na němž Brumbál prezentoval své každoroční projevy. Lockhart to udělal spíše proto, aby na něj a jeho nový hábit ve fuchsiové barvě měli všichni dobrý výhled. Udělal ladnou otočku, až se jeho plášť zavlnil, a skromně se usmál všemi svými dokonale bílými zuby. Nejedno děvče ve Velké síni toužebně áchalo a óchalo. ,,Jsem rád, že jsme se tu všichni sešli v tak dobré náladě a hojném počtu -"
,,To snad není překvapivé zjištění, ne? Je doba oběda," zamumlal Blaise s úšklebkem a Draco otráveně protočil oči. Tohle byla naprostá ztráta času.
,,- a můžeme se tak přichystat na oslavu tohoto nádherného období, které je hned po Valentýnu mé nejoblíbenější!" pokračoval dál zvesela Lockhart. ,,Jistě jste si všimli, že na zdech visí girlandy, brnění na chodbách zpívají koledy a já jsem si pro tuto příležitost nechal ušít nové obleky! Ale, dámy a pánové, tím to ještě nekončí! Tyto Vánoce pro vás budou nezapomenutelné. Nechal jsem totiž v chodbách rozvěsit jmelí - a pozor! Některá z nich jsou začarovaná. Možná to budete právě vy, kdo tento rok objeví svou pravou lásku, a tu nám budete moci předvést v celé své kráse, jelikož Bradavice tento rok uspořádají Kouzelný zimní ples, který samozřejmě musí mít krále a královnu! S velkou lítostí a po dlouhé konzultaci s profesorským sborem jsme se usnesli, že profesoři do této velkolepé soutěže nebudou zapojeni. Přece jenom, už nyní v tuto chvíli by bylo jasné, kdo by tuto soutěž vyhrál." A svůdně na všechny zamrkal.
V Bradavicích byly jen dva typy studentů; jedni, kteří Lockharta zbožňovali a uctívali jej málem jako Merlina, a ti druzí, kteří pokaždé, když ho viděli, měli chuť zvracet.
,,Jestli by na ,,Kouzelný zimní ples" přišel v té své fuchsiové hrůze, byl by maximálně králem těch nejuhozenějších obleků v nejpříšernějších barvách," neodpustil si Blaise poznámku a musel odvrátit pohled, jelikož hrozilo, že by vybuchl smíchy, nebo by se z té křiklavě fialové hrůzy pozvracel.
,,Náhodou, fuchsiová je velmi pěkná a pestrá barva," ozvala se Astoria Greengrassová, jedno z nejkrásnějších děvčat zmijozelské koleje.
Blaise na ni pohlédl. ,,Astorie, drahoušku," začal příšerně přeslazeným hlasem, ,,byť jsi žena, raději se do těchhle chlapských záležitostí nepleť. Ale jak tak na něj koukám, trochu se obávám, že on možná není vůbec chlap."
,,Jdeme, nebo už to nevydržím," rozhodl Draco za celou partu a zvedl se od stolu. Blaise věnoval toužebný pohled rozkrájeným pomerančům, a tak ještě dva kousky rychle popadl a namočil je v čokoládě. Theodore mu věnoval pobavený pohled a pak oba dva následovali Draca směrem ke dveřím.
,,A nezapomeňte si shánět své partnery a partnerky! Kouzelný zimní ples tu bude cobydup, tak svou šanci nepropásněte!" zatrylkoval ještě Lockhart, než se odebral na své místo. Následoval vlažný potlesk a on se samozřejmě nezapomněl uklonit.
K Dracově smůle - nebo spíš štěstí - se u dveří střetli s Potterovou partičkou.
,,Malfoyi," ucedil Harry skrz zuby.
,,Pottere," vyprskl Draco a udělal krok vpřed.
Oba dva se přeměřovali zamračenými pohledy. Ron stál za svým nejlepším kamarádem a přeskakoval pohledem z oné dvojice na Zabiniho, jenž si pochutnával na pomeranči, a Hermiona s Theodorem komunikovali pomocí povzdechů.
,,Malfoyi."
,,Pottere."
,,Už jste si to řekli asi třikrát, tak už to nechte být a prostě jeden z vás jděte!" vykřikla frustrovaná Hermiona a dala si jednu ruku v bok, protože v té druhé držela knížku.
,,Ty se do toho nepleť, Grangerová, to je mezi námi," zasyčel na ni Draco a nespouštěl z Harryho pohled.
,,Cítíš to?" zašeptal Blaise Theovi. ,,To sexuální napětí mezi nimi? U Salazara, to to ale jiskří, až by z toho dokázali zapálit oheň."
,,Můžete už laskavě jít?" zopakovala hlasitě Hermiona. V ten okamžik to vypadalo, že už ji ti dva paličáci konečně poslechnou a prostě půjdou. Ale to by do toho nesměl zasáhnout fuchsiový hurikán. Spasitel Lockhart, vztahový poradce a držitel ceny nepříšernějšího a nejkřiklavějšího šatníku.
,,To tedy nemohou, slečno Grangerová!" zavolal na ni medovým hlasem a vztyčil se. Zvedl ruku a ukázal na cosi nad jejich hlavami. ,,Jen se podívejte! Jmelí! Nad panem Malfoyem a panem Potterem rozkvétá jmelí! Víte, co to znamená, pánové?"
Harry zalapal po dechu a Draco, pokud to ještě šlo, zbledl o další odstín.
,,Ne, já Pottera líbat nebudu!" zařval Draco, ale v ten okamžik - v ten okamžik se něco změnilo. Najednou jím prostoupil zvláštní klid a Harryho viděl v úplně jiném světle. A stejně tak to měl i Harry.
Hermiona pochopila vteřinu před tím, než se to stalo, co bude následovat. Zalapala po dechu a dala si dlaň před ústa. ,,Ale ne! Oni stojí pod -"
Zbytek věty už nestihla doříct. Celá Velká síň totiž zalapala po dechu, když Harry popadl Draca za zátylek, on jej chytil kolem pasu, a vzápětí si dali dlouhý a vášnivý polibek.
,,Theodore," vydechl Blaise a popadl svého kamaráda za předloktí, načež mu věnoval naléhavý pohled. ,,Je načase začít plánovat svatbu."
•••
První okénko je za námi! Tak co, máte doma i čokoládový kalendář?😁
Na mě dnes ráno čekalo překvapení, protože dost nasněžilo, tak to je už skutečně takové tématické😍 děkuju za tu spoustu hlasů a komentářů u předmluvy, udělali jste mi hroznou radost! Tak snad se vám příběh bude líbit a já se budu těšit zase zítra❤
Millie✨
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro