✨ Blaise věští budoucnost ✨

Od (ne)podařeného pikniku - zda byl podařený či nepodařený, to záviselo hlavně na úhlu pohledu, a Hermiona byla spíš malinko zklamaná než potěšená, jak to dopadlo - se vztah mezi lvy a hady podstatně zlepšil. Tedy, samozřejmě, že ne mezi všemi, ale mezi Harrym, Ronem, Blaisem, Theodorem a Dracem se to zlepšilo rozhodně. Jistěže se z nich okamžitě nestali nejlepší přátelé, ale už spolu dokázali vycházet, aniž by si dělali zbytečné naschvály, nebo se hádali kvůli hloupostem. Určité urážky se u nich ale stále držely, jenže to se už dalo brát jako přátelské popichování, jež si víceméně užívaly obě strany.

,,Už máte všechny dárky?" přihnal se ke čtveřici mladíků Blaise, který jako vždy chodil pozdě. Kdykoliv ho kvůli tomu někdo popíchnul, s oblibou odpovídal, že na to nejlepší si přece vyplatí si počkat. Bylo to zvláštní. Ještě donedávna si naše ústřední nebelvírská trojice myslela, bůhvíjak Blaise není nafoukaný, chladný, odtažitý a povýšený. Vlastně nebyl ani jedno z toho. Občas byl až přehnaně energický, veselý, sarkastický, a hádat se s ním musela být jedna radost, což ostatně jeho zmijozelští přátelé mohli potvrdit. Z každé vážné hádky Blaise dokázal elegantně vybruslit a proměnit ji ve vtipnou přestřelku, takže mnohdy už jste si ani nevzpomínali, kvůli čemu jste se hádali, jak vás od smíchu bolelo břicho. Blaise měl v rukávu vždycky spoustu trefných poznámek.

,,No to by to s náma bylo hodně špatný, kdybychom ještě neměli dárky. Vánoce už klepou na dveře," připomněl Ron. Nejen Vánoce klepaly na dveře, ale také Kouzelný zimní ples. Lockhart už se nedočkavě natřásal a pečlivě dohlížel na poslední přípravy - zda je dostatek punče, vánočního cukroví, ledových soch, které neroztají, čokoládových fontánek, do nichž se namáčely nejrůznější druhy ovoce, girlandy, správné osvětlení, perfektní výzdoba... No, když tak nad tím studenti uvažovali, bylo jim docela líto bradavických skřítků, kteří se už tak museli v kuchyni pěkně nadřít. A vyhovět do toho všem Lockhartovým požadavkům, to nemohlo být jednoduché...

,,To je pravda. No, já se jen tak ptám. Dělám průzkum, chápete," zazubil se a posadil se do výklenku okna. Děvčata zřejmě něco podnikala spolu, nebo balila poslední dárky, aby bylo všechno perfektní. ,,No a jak se vám je podařilo zabalit? Nebudou se vaše drahé polovičky stydět?"

Draco se ušklíbl. ,,To je snad jedno, ne? Navíc, nikdo z nás tu nemá holku."

Blaise vykřikl, až sebou všichni trhli. ,,No tak to prr! To přece vůbec není pravda!" zahlaholil nesouhlasně a trochu se zamračil. ,,Stačí jedna jediná noc a Ginny bude moje se vším všudy - ale ne, já nemám na mysli tamto, lasičko," řekl netrpělivě, když na něj Ronald hodil nesouhlasný pohled. ,,Všechno se netočí jen kolem sexu. Myslel jsem tím, že stačí, aby se mnou strávila Kouzelný zimní ples a propadne mému kouzlu, kterému neodolá absolutně nikdo," zazubil se na ně na všechny.

,,Dobře, tak ty možná holku mít budeš - ale co ostatní?" zajímal se zvědavě Theodore, který seděl na zemi a pažemi si objímal kolena.

,,No od tebe to sedí, Theodore," ušklíbl se vševědoucně Blaise. ,,Každý ví, že ty jsi zamilovaný do malé Potterové a malá Potterová je zamilovaná do tebe. Takže o tebe bych si starosti nedělal. Dále tu máme lasičku," zabloudil pohledem k Ronovi, krátce se na něj podíval a pokýval hlavou. ,,Ano, ano. Ty jdeš na ples s Grangerovou. O vás dva bych se taky nebál, vy jednou skončíte spolu, dej na má slova."

,,Co jsi, Trelawneyová?" ušklíbl se Ron a nepatrně se začervenal, když si uvědomil, že skutečně existuje možnost, že by se mohli dát po plesu s Hermionou dohromady. Lhal by, kdyby tvrdil, že o tom někdy nepřemýšlel, ale vždycky se bál, že by jí nestačil a byl by pro ni moc nudný...

,,Hochu," mlaskl Blaise netrpělivě jazykem, ,,kdybych já byl Trelawneyová, tak by se žádná z těchhle předpovědí nenaplnila. Ale to si piš, že se naplní, takže až vyjdu školu, můžu se klidně ucházet o místo profesora jasnovidectví, protože tomu skutečně rozumím, a ne jako někdo," dodal důrazně a opět narážel na jmenovanou profesorku.

,,Víš, možná, že Ron myslel Kassandru Trelawneyovou, velkou a významnou věštkyni, jejíž předpovědi a věštby se plnily vcelku pravidelně," podotkl zamyšleně sečtělý Theodore, jenž byl něco jako Hermiona v mužském těle. Všichni otráveně zasténali, když zase předvedl, o kolik toho ví víc než všichni ostatní, a on se začervenal. Naštěstí ale nikoho nenudil dlouhými žvásty a nehovořil, jako kdyby spolkl učebnici, což bylo něco, co měla ve zvyku Hermiona - tedy, ne že by snad jedla učebnice, jenom... no, však víte - a všem to na ní vadilo. Hermionina mužská verze byla zřejmě o něco vylepšenější. ,,Tím chci říct, že ti vlastně složil poklonu."

,,No dobrá, berme to tak, abych se nemusel urážet," souhlasil tedy nakonec Blaise a uchechtl se. ,,A pak tu tedy máme Draca. Draco a Lenka Láskorádová jsou poslední dobou nějak často spolu. Už jsi ji pozval na ples?" vyzvídal, a Malfoyovi okamžitě zrůžověly tváře. Chlapci obdivně zapískali, protože byť Draco nic neřekl nahlas, jeho výraz mluvil za vše. ,,Takže pozval. No to je nádhera. Budete roztomilý páreček. Oba dva blonďatí, vaše děti budou naprosto dokonalé, blonďaté, trhlé a k sežrání," předpovídal jim a pak zúžil oči. ,,Hele, doufal jsem, že si ty předpovědi někdo bude psát, protože pochybuju, že se všechny stanou hned po skončení plesu. A jak všichni víme, já mám krátkou paměť a navíc skáču z tématu do tématu, takže už si to nemusím pamatovat. A když si to nikdo nezapíše, jak pak budeme vědět, že jsem to skutečně předpovídal, až se to vyplní? Chtěl bych vám to potom omlátit o hlavu."

Theodore pokrčil rameny. ,,Já bych si to zapsal, ale bohužel nemám žádný deníček a Vánoce ještě nepřišly."

Blaise zabručel. ,,Ach jo, člověk, aby si všechno dělal sám, tady mu skutečně snad nikdo nepomůže..." A teatrálně si povzdechl. Oči mu zasvítily, když přesunul pohled na posledního člena jejich neoficiální party. Na Harryho Pottera, jednoho ze členů skupinky tří mudrců z východu, jak jim vždycky s oblibou připomínal Theodore, jenž pokaždé zcela neočekávaně vytáhl nějakou historku z večera, kdy se chlapci opili a blábolili nesmysly. ,,No, Harry je taková trochu tajemná komnata. Nemáme tušení, jestli náhodou s někým nerandí, jestli se mu někdo nelíbí, a zda už konečně někoho pozval na ples..."

Harry si založil ruce na hrudi. ,,Tohle má být výslech? Stačilo mi to včera s mým kmotrem," poznamenal a Ron se pobaveně zachechtal.

Zabini ho začal pštít a pozvedl ruku, aby ho umlčel. ,,Tichoučko. Tohle nemá být žádný výslech, Harolde, tvým úkolem je být zticha a nechat vědmu pracovat. Občas je to náročné," připustil, na okamžik zavřel oči a začal si mnout spánky. Čtveřice mladíků si vyměnila pohled a držela se, aby nevybuchli smíchy. ,,Hm, on je skutečně tajemná komnata, vůbec se mi nedaří se napojit na jeho vlnu... Ale to nevadí, já na to přijdu. Takže Draco už bohužel padá, jelikož má partnerku - doufám, že je za tím něco víc, než jen to, že chceš ze sebe dát pryč nálepku gaye," dobíral si ho, ale Draco se i přesto zatvářil dotčeně. ,,No a jedinej, kdo za Harrym běhá jako pejsek, ačkoliv poslední dny ho asi někdo drží na řetězu, poněvadž už jsem ho dlouho neviděl, je Cedric Diggory!" zvolal rozjařeně, jako by objevil Ameriku. Potom se k Harrymu důvěrně naklonil. ,,Takže, Harolde, jak to s tím týpečkem máš?"

,,Nijak. Vyhýbám se mu," odpověděl mu Harry poklidně. ,,A na ten ples jsem nikoho nepozval."

Blaise šokovaně zalapal po dechu a chytil se za srdce, zatímco se ostatní mladíci rozesmáli. ,,To snad ne! Ale ty přece nemůžeš jít sám! Jak to, že nemáš partnera nebo partnerku?!" zvolal nevěřícně a kroutil u toho hlavou. Pak ukázal prstem na Rona. ,,I lasička si našel partnerku, dokonce nejrychleji z nás všech, a to jsem si myslel, že zrovna on nikoho mít nebude! Jau!" V ten okamžik ho Ron udeřil loktem mezi lopatky, až se Blaise prohnul a vzápětí naježil jako kocour, div i nezasyčel.

,,Hele, nech si toho, jo?"

,,Říkal jsi, že se mi vyhýbáš, Harry? No, až doposud se ti to dařilo, ale zřejmě nemůžeš mít štěstí věčně," ozval se medový hlas a vzápětí zpoza brnění vystoupil s oslnivým úsměvem Cedric Diggory. Blaise zalapal po dechu podruhé.

,,To jsi tam jako stál celou dobu?! A špehoval nás? No toto, co kdybychom probírali intimní záležitosti!" zhrozil se a pohoršeně vrtěl hlavou. ,,To máš štěstí, Diggy. Protože jinak bys nám musel na oplátku ukázat něco ty."

Cedric se ušklíbl a očima utkvěl na Harrym, jemuž se ten pohled příliš nelíbil. ,,To by mi nevadilo," odtušil a olízl si rty.

Blaise vykřikl: ,,Ty nekulturní hovado! Nemravné! Chtěl jsem říct nemravné!" opravil se rychle. ,,No toto. To jsem tedy nezažil. Takový skandál!"

,,Nezažil?" povytáhl obočí Draco. ,,Tak aspoň vidíš, jaké to je. My s Theodorem tohle zažíváme každý den."

Zabini se na něj otočil. ,,Skutečně? Takže Diggy špehuje i nás a leze k nám do pokoje? A dokonce vám dělal nějaké nabídky?!" A zase se obrátil zpět k Cedricovi. ,,To už přestává všechno!"

Malfoy protočil očima. ,,Ale ne, jeho se to netýká. Ty každé ráno meleš podobné hlouposti a svádíš nás."

,,To je přece úděl nejlepších kamarádů!"

,,Ehm, nerad vám do toho vstupuji, ale mohli byste nás nechat s Harrym o samotě? Chtěl bych s ním něco probrat," řekl jim Cedric klidně a Harry na ně vrhl úpěnlivý pohled.

,,Jestli chceš něco Harrymu, řekni to i před náma, my před sebou nemáme tajnosti," odvětil Ron a založil si ruce na hrudi.

,,A pokud ho chceš pozvat na půlnoční koupáníčko v prefektské koupelně, já se milerád přidám," řekl důrazně Blaise.

,,No Blaisi!"

,,Co je? Doufal jsem, že ho odradím."

,,Ehm," odkašlal si Cedric. ,,Harry, půjdeš se mnou na ples?"

Rozhostilo se ticho. Harry zrudnul, Cedric se usmíval a Blaise pokukoval po Dracovi, jak zareaguje. Jenže Draco neudělal nic neobvyklého. Ani nezrudnul v obličeji, ani se nevrhl na Cedrica, aby mu dal pěstí do nosu, že obtěžuje jeho Harryho. Zabini si povzdechl. ,,Co si člověk neudělá sám..." A vytáhl svou hůlku, míře s ní na Cedrica. Ten vyděšeně o krok odstoupil. Blaise se nadechoval, že něco řekne, ale v ten okamžik se ozvaly kroky a zpoza rohu vystoupil Zlatoslav Lockhart v ultramarínově modrém hábitu, na němž byly bílou nití vyšité různé ornamenty.

,,Ách, pane Zabini!" zatrylkoval a pak si naoko smutně povzdechl. ,,Ale copak to vidím? Na chodbách se přece nesmí kouzlit! Je mi to velmi líto, ale budu vám muset uložit trest. Přijďte zítra v osm hodin do mého kabinetu, ano? A teď už schovejte tu hůlku a rozejděte se v dobrém! Tak, potřeste si rukama. Výborně. Nu, a já se na vás budu těšit!" zacvrlikal, udělal ladnou otočku a elegantním krokem se rozešel směrem do svého kabinetu.

Blaise si ztěžka sedl na zem a vložil si tvář do dlaní. ,,Zítřek bude moje smrt," utrousil smutně.