-Trochu pozdě ale je to tady XD užijte si to!

,,Hm, no tak fajn," Zamručel jsem a zase zívnul. To je divný. Nespal jsem přes sto let, přijde on a jsem rád, že se můžu zavrtat do peřin.

"Tak na mě počkej." Zavrněl jsem a než stihl před mým odchodem něco říct, políbil jsem ho a odťapkal do koupelny kde jsem ze skříňky vytáhl od Jura krém na křídla. Původně měl zpomalovat proces šednutí a vypadávání mého peří ale teď když mám Ereda zpátky, potřebuju ten proces naopak urychlit aby mi narostlo nové peří a tak jsem do mastičky přidal trošku své energie a špetku soli. To obrátilo účinky mastičky. Už se těším až zas budu moct lítat.

Sedl jsem si na kraj postele a natáhl si boxerky. Došel jsem k oknu a podíval se z něj. Nad domy proletěli dva démoni...Ty časy, kdy jsem takhle lítal já. ALE JÁ TADY MÁM SAKRA MĚKKOU POSTEL! Hned jsem do ní skočil a začal se tam převalovat jako pašík.

Vyvolal jsem svá, už lehce vypelichaná křídla a začal je důkladně promazávat mastičkou. Když jsem skončil, spousta šedého peří mi zůstala přilepená na rukou které jsem si hned umyl. Mastičku jsem uklidil, křídla odvolal a šel zpět za Eredem.

Nějak mě chytl rapl a stále se tam rochnil. Co má tohle znamenat...Ruplo mi v bedně a tohle je vedlejší účinek.

Sotva jsem vkročil do pokoje, musel jsem se uchechtnout. Ered se v posteli všemožně převaloval a vypadalo to, že si zatím ani nevšiml že tu jsem a tak jsem se prozradil až když jsem se začal tiše smát.

Zasekl jsem se, prudce se postavil a rudý se zadíval na Akiho. ,,Za tohle já nemůžu," odfrknul jsem a schoval se pod deku.

Zas jsem se zasmál a zalehl ho... jestli jsem to tak mohl zpoloviny. 

Zakňučel jsem a pak odfrknul. ,,budeme dělat, že se to nestalo, ano," doufal jsem, že mi to odkýve.

"To si dobře promyslím." Zasmál jsem se a pevně ho objal.

,,To bych ti radil," zavrčel jsem, vylezl zpod deky a začal ho lechtat. Sedl jsem si mu na pánev, takže se mi nemohl vykroutit.

Překvapeně jsem zamrkal když jsem se ocitl pod ním a dřív než jsem vůbec stačil cokoliv udělat, začal mě lochtat. "N-éééé!!! ha ha ha!! do-do-ost!! Hi hi hiííí!!!" Smál jsem se jak blázen a kroutil se jak jen to šlo.

Smál jsem se jemu smíchu. To prostě nešlo. Po chvilce jsem chytil jeho ruce nad jeho hlavu, sehnul se a věnoval mu pár polibků. ,,Jsi roztomilej, když se nemůžeš bránit," zazubil jsem se a pomalu ho pustil na svobodu.

Pomalu jsem se vydýchával takže když mě políbil, ani jsem pořádně nestihl reagovat. "Jak jako nemůžu bránit? já se ti snad vůbec bráním?" Oddechl jsem a na tváři měl stále vysmátý úsměv.

,,Protože nemůžeš," vyplázl jsem jazyk a rozvalil se na posteli. Podíval jsem se na něj a opět se zazubil. Tohle bylo fajn.

"Ale můžu, kdybych chtěl." Našpulil jsem uraženě pusu a 'zamračil se'.

,,Jo jooo, víme," usmál jsem se a zavřel oči. Ruce jsem si dal za hlavu a pak jedno oko otevřel. ,,A nebuď uraženej," vyplázl jsem jazyk.

"A budu." Uchechtl jsem se, lehl si na něj a uvelebil se na jeho hrudi. "Jsi pohodlný..." Šeptl jsem spokojeně a zavřel oči.

Jednou rukou jsem ho objal a pak mu věnoval dlohý polibek do vlasů. ,,Oh, to jsem rád," uchechtl jsem se a zavřel oči. ,,Dobrou Aki..."

"Mmmm... Dobrou Ere...de.." Broukl jsem z posledního, zívl si a usnul. dnešek byl svým způsobem vyčerpávající.

Chvíli mi trvalo, než jsem usnul, ale povedlo se mi to. Konečně zase s ním.

Spokojeně jsem spal až do rána kdy mě na zádech začali hřát sluneční paprsky. Když jsem otevřel oči, Ered stále spal a já se usmál. Jak jsem ležel na tom sluníčku, měl jsem chuť vyvolat svá křídla a prohřát si je ale nechtěl jsem aby je on viděl dokud nebudou v naprostém pořádku. Tak jsem to nechal být.

Musel jsem spát dlouho, protože když jsem se probudil, byl Aki už vzhůru. Otočil jsem se na bok a pousmál se na něj. ,,Dobré ráno."

"Dobré." Broukl jsem a něžně ho políbil. "Jak se ti spalo?"

,,No...popravdě úžasně. Ani nevíš, jak jsem rád, že jsem mohl spát zase vedle tebe," pousmál jsem se a věnoval mu polibek na čelo.

"Já to mám stejně." Zavrněl jsem a prohrábl mu vlasy. "Chceš snídani?"

,,To by bylo fajn," zazubil jsem se a zívnul. Protáhl jsem se a snad všechno ve mně křuplo... Ahh... bomba.

Usmál jsem se a ještě ho políbil. "Tak až se na to budeš cítit, přijď." Zvedl jsem se, rychle převlékl a šel udělat snídani.

Dám mu chvíli čas... Chvíli jsem se ještě válel, ale pak mě začalo štvát slunce. Zvedl jsem se, oblékl a skočil si na záchod. Snad všichni v baráku museli slyšet mé úlevné 'aaahhhh'.

Dnes jsem nám namazal chleba s máslem a k tomu na druhý talíř nakrájel plátky salámu, šunky, sýru, pár koleček klobásy a slaninu aby si na chleba dal, co bude chtít. Musel jsem se uchechtnout když jsem ho slyšel ze záchoda.

Vylezl jsem ze záchoda a šel rovnou do kuchyně. ,,Teď jsem lehčí tak o dva litry," protahoval jsem se a ucítil maso. ,,Ohoho, tady mě chce někdo rozmazlovat."

Pobaveně jsem nadzvedl obočí. "Je všeobecně známo že jste vášnivý masový jedlík, pane Rencisi." Uculil jsem se a položil talíře na stůl. "Dej si kolik sníš."

,,Informace vám dostupné jsou správné," zasmál jsem se a sedl si ke stolu. ,,Můžu i s talířem?"

Podrbal jsem se za krkem. "Nooo jako můžeš to zkusit ale já osobně bych ho nejedl." Zachechtal jsem se.

,,Fájn, tak ty talíře nechám na pokoji," zasmál jsem se, vzal chleba a od každého si na něj něco dal. Proč ne že... S chutí jsem se zakousnul.

S úsměvem jsem ho chvíli pozoroval. To jak se usmívá, s jakou chutí jí a jak si tam dává opravdu vše. Byl jsem tak šťastný že ho mám zpět. Najednou se ta událost před třemi týdny zdá jako blbá iluze. Noční můra ze které jsem se dnes probudil. S úsměvem jsem si taky už obložil chleba a začal jíst.

,,Máš to dobrý," mluvil jsem s plnou pusou a stihl sníst tři chleby...Za pět minut. Měl bych se krotit, ještě budu tlustý.

-Tak a konec. další (možná) v pondělí ;) opravdu mi rychle dochází text XD