Záře se probudila s mokrým kožíškem. V noci pršelo a nějaké ty kapky se dostali i přes listy stromů. Kočička vylezla z doupěte a protáhlá se. Začala se olizovat a doufala, že se aspoň trochu zahřeje.
Po důkladném umytí, které ji ale vůbec k zahrání nepomohlo, zvedla hlavu. Kousek opodál seděla její učitelka a povídala si s Mrazivou vichřicí. Obě se podívaly jejím směrem a malinko se pousmály. Obě se vydaly jejím směrem a jakmile od ní byly jen dvě liščí délky Tůňka promluvila. ,,Dobré ráno Záře. " mňoukla. Zástupkyně ji kývla na pozdrav a usadila se s ocasem obtočeným kolem tlapek. ,,Celou noc pršelo, a tak nás napadlo, že by jste se mohli při tréninku zahřát." navrhla její učitelka a olízla si tlapku. ,,Mohli? Nás půjde víc?" nechápavě se na ně podívala. ,,Ano, půjdeš ty, můj učedník Plamen, Perla a Noc." odpověděla na její otázku pro změnu Vichřice. Záře vyskočila na všechny čtyři a v očích jí pohrávaly jiskřičky. Tůňka se usmála a také si stoupla. U vchodu do tábora seděly kočky, které s nimi měly jít na trénink. Když k nim doběhly, Mrazivá dala pokyn a Záře vystřelila z tábora.

,,Zaútoč na mě." mňoukla Tůňka na Záři na kamenné mýtince. Záře pokrčila rameny a začala kolem své učitelky kroužit. Byla menší než Tůňka a tak ji napadl jeden manévr. Rozběhla se a pokusila se jí podklouznot. Zlatá byla ale rychlejší a vyskočila do vzduchu. Jakmile byla Záře pod ní, dopadla ji na břicho a přišpendlila ji k zemi. Učednice těžce vydechla a začala se zmítat. Učitelka ale nepovolovala a držela. Zrzavá učednice se ale jen tak nevzdávala a začala ji zadními kopat do slabin. Trochu to pomohlo a učitelka povolila stisk. Záře vyskočila na čtyři a začala se vydýchávat.
,,Když budeš dělat něco jako tohle, nesmíš nepříteli ukázat, co jdeš dělat. Třeba dělej, že chceš seknout přes obličej, ale místo toho ji podklouzni." mrkla na ni.
,,Tak znovu." přikázala. Záře znovu začala kroužit. Pak vyskočila a dělala, že chce skočit na záda, místo toho ale uhnula a rozsekla ji trochu bok. Učitelka nevěděla, co udělá a tak schytala škrábanec. ,,To bylo lepší." pochválila ji. ,,Vichřice to taky něco ukáže." mrskla ocasem k zástupkyni a začala si olizovaz ránu na boku.
,,Zaútoč." řekla jednoduše. Záře znovu pokrčila rameny a místo kroužení běhala z jedné strany na druhou. Když byla za ní, kousla jí do zadní nohy, ale zástupkyně se najednou překulila a Záři přehodila taky. Když dopadla na záda, vyrazila si dech. Pak se pustila a chvíli tam ležela. Vichřice se jemně usmála.
,,Tohle se ti povede, pokud máš dost sílu. Ale když jsi bojovala třeba se Lvím, tak by to nešlo. A proto místo překulení můžeš nepřítele kopnout do nosu či no očí. Měl by povolit stisk a můžeš dál bojovat." poučila ji a kývla. Takhle to dál pokračovalo, dokud slunce nebylo nejvýš. Učitelé střídali učedníky a vždy jim poradili s bojovými technikami.
,,Cestou nazpět by jsme mohli jít kolem řeky." navrhla Noc a zastavila se.
,,To není špatný nápad." souhlasila její učitelka Perla.
,,Dobře," mňoukla Vichřice. ,,Vrázíme se kolem řeky." a rozběhla se k řece.

,,Ta voda nějak stoupla!" polekal se Plamen. ,,Nemůže se dostat až k našemu táboru pokud bude pršet?" optal se a pozoroval řeku.
,,Myslím, že ne," zamýšleně ho ujistila Perla. ,,Ale měli by jsme to veliteli říct." dodala. Všichni kývli a dál běželi podél řeky.
Záře si v hlavě stále opakovala vše, co se nového naučila, ale byla dost vyřízená. Tolik nových informací! Zamyslela a se přidala do kroku.
Najednou se zastavila a zavětřila. Ucítila pach králíka. No toho tady přece nenechá!
Přikrčila se a začala pohledem hledat ušáka. Lehounce našlapovala a když byla jen kousek, skočila. Zajíc se jí vyškubl a uháněl pryč. Zrzavá učednice ho začala pronásledovat a když se zajíc zastavil, aby si odpočinul - využila toho a skočila. Okamžitě ho usmrtila a chtěla se vrátit za ostatními. Avšak ucítila pach Tmavé větve. Nebyla na lovu ani na hlídce, jen se tak procházel. Záře zúžila oči a chystala se ho pronásledovat, když ji z toho vyrušilo mňouknutí její učitelky. Povzdechla si a rezignovaně se rozběhla za ní i s králíkem.

,,Tak jak bylo na výcviku?" zeptala se Pírkotlapka.
,,Bylo to... Úžasné!" rozzářila se Záře. ,,Dověděla jsem se spoustu nových technik!" začala poskakovat. ,,A co ty a Oblak? Kde jste byli dneska?" zeptala se pro změnu ona.
,,Byli jsme na lovu a já ulovila veverku! Oblak mě za to pochválil!" tentokrát jásala Pírkotlapka.
,,Ještě něco," odmlčela se zrzavá učednice.
,,Když jsme šli nazpět, voda v řece byla výš!" oznámila jí. ,,Bojím se, že jestli bude ještě v blízké době pršet - stoupne až k našemu táboru." zatvářila se vylekaně.
,,Budeme doufat, že tohle by Hvězdný klan nedovolil. Jak by to bylo potom s potravou? Vždyť by se vše utopilo! A navíc - Blíží se období padajícího listí a pak i bezlistí. Jak dlouho by trvalo, než by se zem vzpamatovala?" promluvila Pírkotlapka.
,,Snad se nic takového nestane.." olízla Záře povzbudivě Pírkotlapku a přátelsky se k ní přitiskla.

///
832 slov!❣
Doufám, že se kapitola líbila a už mám plán na snad dvě kapitoli dopředu!
Omlouvám se, že je to tak pozdě, ale hlavní je, že je to dnes! ;)

Tak já se poroučím aa..

✨😼Mňaur válečníci!😼✨