,,Vstávej!" žduchla do ní čumáčkem Pírkotlapka.,,Jdeme na hlídku!" zamračila se.Záře něco zamumlala a pak neochotně vstala.Upravila si kožíšek a vylezla z doupěte.Před doupětem učedníků seděl Kopřiváček.,,Ahoj!" pozdravily ho obě a on jim na oplátku pokýval hlavou.Když si všimly Tůňky,Oblaka a Vánice rozběhly se k nim.Vedle nich stála Mrazivá Vichřice a zdělovala jim,kam mají jít.,,Běžte k hranicím s Mračným klanem až k mostu.A zkontroluje,jestli se nám zase nesnaží vzít kamenné skalky." při poslední větě trochu zavrčela.Mračný klan se snaží získat si kamenné skalky.Chtějí je,protože na jejich vrcholku je vidět na všechny území klanů.Sice né jejich tábor,ale jejich území ano.

Vybíhali tunelem z ostružiní po pěšince,když se zrovna vrátila noční hlídka složená ze Světlého mraka,Modré mlhy a Ohnivého měsíčka.Pozdravili je kývnutím hlavy a dal se věnovali své cestě.Rozběhli se ke hranicím s Mračným klanem.,,Zavětřete." mňoukla Zlatá tůňka.,,Co cítíte?" zeptala se.
,,Cítím hraboše a pachy mračného klanu." odpověděla Záře.
,,Správně" pochválila ji Tůňka.Vánice kývla,zvedla ocas a označkovala území Stromových.Rozběhli se dál po hranici,když najednou Vánici na zádech někdo přistál.Leknutím nadskočila,ale hned zasyčela a pokusila se ho setřást.Útočník se jí zakousl do ramene a Vánice ještě víc zasyčela.V mžiku se otočila a popadla ho za zátylek.Pustila ho na zem a všichni zaujali bojový postoj.
,,Kdo ji a co fu chceš!?" zasyčela Pírkotlapka.
,,Je z ní cítit...Noční klan?" vykřikl Oblak.
,,Co tu děláš učedníku!?" vložila se do toho Záře.,,Zatoulal jsi se něj a daleko."řekla posměšně.
,,J-jmenuji se S-Sovička." zakoktala.
,,B-Byl to můj úkol.M-Měla jsem j-jít na cizí území.." sklopila zrak.
,,A měla si i zaútočit na hlídku!?" zavřískla Vánice.Začínala toho mít dost.
,,Měla..." zamumlala.
Tůňka zavrtěla hlavou a podívala se na Sovičku.,,Sovičko,víš,že i kdyby jsi byla výborná učednice,tři válečníky a dva učedníky nepřemůžeš." řekla jemně.
,,Půjdeme tě doprovodit k hranicím." zasyčela posměšně Záře.

,,Co to bylo?" dloubla Záře do Pírkotlapky.Ta jen pokrčila rameny a zavětřila.Když doprovodili Sovičku,vrátili se to ohlásit veliteli a oni šly na lov.Blížilo se období padajícího listí a potravy nebylo tolik jako v období zeleného listí.Zrovna procházely lesem kousek od kamenné mýtiny.Zjistili,že na ní někdo trénuje.Z ničeho nic se před nimi objevila Lilie.Pírkotlapka leknutím nadskočila,ale Záře jen přimhouřila oči.,,Ty jsi nás sledovala?"podívala se na Lilii.Ta jen mrkla a promluvila.,,Obě víte,že se blíží období padajícího listí,měli by jste lovit a né se poflakovat." řekla až moc učitelským tónem.Vedle ní se zjevil její učedník Stínek.Pohrdavě je sledoval a jasně jim dával najevo,že se jim směje.,,Omlouváme se,víme to." zamumlala Pírka.
Lilie se přátelsky usmála.,,Tak upalujte" pronesla se smíchem a otočila se k mýtině.Stínek po nich jen střelil nepřátelský pohled a se zvednutým ocasem následoval svoji učitelku.

,,Něco cítím." špitla Záře a začala dumat, co nebo koho cítí. Byla to myš. Učednice se přikrčila a začala hledat, kde se zvířátko nachází. Najednou ho uviděla. Myška chroupala semínko a nevěděla, že ho možná ani nedojí. Záře dala všechnu váhu do stehen a jemně kladla jednu tlapku za druhou. Když od ní byla jen jednu délku ocasu, vyskočila a skočila na myš. Zakousla se jí do krku a tím ji usmrtila. Nahrnula na ni hlínu, aby si ji mohla vyzvednout později.

///

,,Zítra v novi se bude konat shromáždění. Chtěla bych vidět výrazy Nočních až zjistí, že jeden jejich učedník byl na území cizího klanu." ušklíbl se Tmavý potok. ,,Myslím, že si je dokážu představit." uchechtl se Tmavá větev, ale hned zmlkl. Všiml si, jak je Zrzavý učednice pozoruje. Něco tají.. Záře přimhouřila oči a radši odešla. V jeho přítomnosti se cítila nesvá. Šla směrem k léčitelskému doupěti pozdravit Oříška. Oříšek je učedník její léčitelky Jizvy.
,,Ahoj Oříšku!" zavrněla Záře na učedníka, který právě rovnal bylinky.
,,Chybí nám řebříček a kerblík." zamumlal.
,,Ahoj Záře!" usmál se na ni. ,,Půjdeš se mnou nazbírat bylinky?" usmál se a přátelsky do ni dloubl.
,,Jasně!" a vyběhla z doupěte. ,,Tak kam?" poskakovala.
,,Řebříček roste nejvíce kousek od měsíčního údolí a kerblík u hranice s Mračným klanem." zamyslel se. ,,Prvně půjdeme pro řebříček."

,,Cítíš to?" špitla Záře.
Oříšek po otevřel tlamičku a napsál pach. Najednou ztuhl.
,,Oříšku?" polekala se Záře. Nic. Oříšek stal na místě a zíral před sebe. Najednou mu škubla špička ocásku a ona zamrkal.
,,Jsi v pořádku?" snažila se neznít polekaně.
,,Jsem." špitl. ,,Bylo to něco jako vidění." špitl a rozběhl se s řebříčkem i kerblík.
,,Oříšku? A co jsi v tom vidění viděl?" otázala se.
Kocourek chvíli mlčel a zastavil se. To samé udělala učednice a zahleděla se na něj. On se jí podíval do očí a špitl: ,,Sám nevím, ale jediné, čím jsem si jistý je to, že jsi tam byla ty, Záře."
Zrzavá učednice vydržela jeho pohled a pak jen špitla: ,,Až budeš vědět, co to znamená, řekneš mi to? Prosím."
Oříšek jen kývl a rozběhl se zpět do tábora. Záře tam chvíli stála a nevěděla, co si má myslet. Zavrtěla hlavou a upalovala za ním.

///

Tak jak se líbí? :3
No a taková menší informačka:
1. Příběhy se pokusím vydávat ob den 
2. Budou mít cca kolem 800
3. Možná bych napsala i nějakou kapitolu z pohledu jiné kočky! ;)
Takové menší napětí....
Co mělo znamenat to vidění?
Proč Tmavá větev zmlk, když si všiml, že je Záře na blízku?