Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Fed:
Jsem z Louisova počínání nadržený až na takovou úroveň, že se téměř nedovedu ovládat. Proto chvíli trvá, než mu odpovím.
„Chci, aby jsi to moc neprotahoval s přípravou a co nejrychleji a nejtvrději mi ho tam strčil," zformuluju touhu, která mi projíždí tělem jako elektrický proud, do slov.
Slyším jeho zvonivý smích a zalapám po dechu, když do mě zničeho nic naráz vrazí dva suché prsty.
„V-šup-lí-ku..." Špitnu přes zatnuté zuby.

Mike:
Oliver mi kouká přes rameno a já dám poslední vykrajované ovoce do misky.
Ještě to chce jogurt...
„Dělám nám snídani, dáš si?" Usměju se a dám mu před pusu kousek kiwi ve tvaru vesmírné rakety.
„Podáš z lednice ještě dva jogurty, prosím?" Požádám ho a s miskou s ovocem se vydám ke stolu.
Sedíme naproti sobě a Oli mě zrovna krmí melounovým srdíčkem, když si všimnu za oknem osoby v černém.
„Oli..." Šeptnu trochu vystrašeně, to je ten chlap, kterého jsem viděl před několika týdny tady v zahradě.
„Proč se na mě tvůj zahradník tak divně dívá?" Ouška mám přitisklá k hlavě, že mezi vlasy nejdou skoro vidět, cítím, že je něco špatně, a Oliverova reakce tomu nijak nepomáhá.

Louis:
Před tím než jsem do něj vsunul dva prsty, tak jsem je řádně naslinil. Nejsem hlupák a je mi jasné, že to nepůjde jen tak nasucho a hned. Jeho tělo by to nezvládlo. Už jen tohle ho muselo hodně bolet. Líbal jsem jej na záda a nepřestával jsem jej roztahovat. Sice si to přál tvrdě, ale nehodlám ho zmrzačit.
Postupně se natáhnu k šuplíku, odkud vyndám lubrikant, kterým pomažu své vzrušené mužství. Vytáhnu z něj prsty a roztáhnu mu od sebe půlky.
Začnu se o něj otírat, než se začnu tlačit dovnitř.
Nechci, aby jej to bolelo, ale on se chová jako netrpělivá lehká žena.
Posledních pár centimetrů jej už nijak nešetřím a chytím jej za boky.

Oliver:
Zmateně zvednu hlavu k oknu a okamžitě se postavím.
„Omluv mě teď, ano? Zůstaň hezky tady, jo?" usměju se na Mika a rychle se vydám k hlavním dveřím.
Co tady dělá? Proč chodí až ke mně domů? Nemá tady co dělat, vždyť mají telefon.
Otevřu dveře a vtáhnu muže dovnitř, abych s ním pak mohl jít rovnou do své kanceláře.

Fed:
Když do mě náhle přirazí až nadoraz, s trhavým výdechem zakloním hlavu, oči dokořán, zatímco Loui je má slastně přivřené.
Náhle se ve mně pohne a i já musím mhouřit oči nad tím příjemným pocitem, který se mi rozlévá po těle.
Louis začne přirážet rovnou ze začátku na mou prostatu a já se můžu zbláznit.
Nechápu, jak může jen tak s klidem měnit rychlosti a mě tím mučit.
Drtí mi boky a naše kůže o sebe plácají... Ruce se mi postupně podlamují...
„Chci, chci tě... vidět..." Chci jej po dlouhé době vidět vyvrcholit, vidět jeho obličej skřivený vlnou orgasmu.

Mike:
Poslechnu Olivera a zůstane sedět v jídelně.
Nechápu, co ten zahradník potřebuje tak důležitého, že nás musí otravovat v sobotu ráno...
Ani jsme se nestihli spolu pořádně nasnídat.
Povzdechnu si a přejdu do kuchyně, kde po sobě uklidím linku.

Louis:
„Ne, takhle je to, uhm," nedokázal jsem se normálně vyjádřit. Z úst se mi dralo jen hekání a vzdechy.
Jeho zadek byl pro mé tělo jako hostina se vším všudy a já si nedovedl představit, že bych se teď snad nějak zdržoval tím, že bych měnil naši pozici. Mohlo se zdát, že jsem až agresivní, ale jemu nešlo odolat.
Přeci jen jsem však nakonec zvolnil tempo a s neochotou jsem z něj vyklouzl, abych jej mohl převalit na záda.
Jednu jeho nohu jsem si hodil přes rameno a opět jsem pronikl do jeho těla. Díval jsem se mu do zčervenalé tváře. Nechápu, proč jsem se o tohle dobrovolně připravoval.

Oliver:
Sedím za stolem a muž, kterého ani neznám jménem se neomaleně přehrabuje v mých papírech.
„Dobře. Využijete tu budovu a tím naše spolupráce nadobro končí." Dostanu ze sebe nakonec a on se posměšně usměje.
„Tady už není cesta zpět, chlape," blýskne se po mně úsměvem a pomalu se zvedne.
„Ale máš hezké kotě. Neměl bys ho nechávat bez dozoru."
Křečovitě chytím desku stolu. Tohle byla jasná výhrůžka a já s tím nic nenadělám.
Jsem naprosto bezbranný.

Fed:
Koukal jsem se do Louisových očí, ve kterých bylo vidět vzrušení, a užíval si tu slast. Vlasy mu létaly všude kolem a svaly na rukou měl napnuté, jak prudce přirážel.
Dech se mu zrychlil a já poznal, že Louis za chvíli přepadne přes okraj vlny slasti.
Odtáhl jsem se, aby ze mě vyklouzl, naklonil se k němu a vzal jeho naběhlý penis do ruky, Louis neváhal a udělal to samé.
Měli jsme k sobě přitisknutá těla a jeden druhému dělal doo rukou.
„Řekni si, až budeš blízko," řekl jsem Louimu, mezitím co mi dlaní přejížděl přes žalud.
Užíval jsem si tenhle úžasný okamžik a připadal si jako v ráji.
Toto je to po čem jsem celou dobu toužil.
Z mírného přemýšlení mě vytrhlo Louisovo "UUŽ".
Rychle jsem zpomalil a šeptal mu do ucha: „Udělej se, udělej se pro mě."
Louis zrychlil tak moc, že během chvíle jsem cítil, že se blíží i můj orgasmus.
Náhle jsem uslyšel Louiho sténání a cítil, jak na mě dopadají kapky jeho výstřiku.
Chvíli na to jsem se dočkal i já, klesnu hlavou na Louisovo rameno a celý se chvěju vzrušením. Ten orgasmus byl neuvěřitelně silný a dlouhý.
Padli jsme vedle sebe na postel, semeno bylo všude kolem nás. A my jen zhluboka oddechovali a drželi se za ruce.

Mike čeká na Olivera v kuchyni a dolešťuje teď už naprosto čistou linku.

Louis:
Přivinul jsem jej k sobě. Byl jsem spokojený, tak jako dlouho už ne.
„Bylo to. Miluju tě," zasmál jsem se a políbil jsem jej na tvář.
Láskyplně jsem si jej k sobě tisknul a snažil jsem se vydýchat.
Byl jsem unavený. Nejdřív běh, teď sex a co přijde ještě?
Hladil jsem jej po břiše a nepřestával jsem mu šeptat krásná slůvka.

Oliver:
Vrátil jsem se do kuchyně, ve snaze tvářit se, že se nic neděje. Mika jsem zezadu objal a políbil jsem jej na krk.
„Promiň, můžeme pokračovat ve snídani? " navrhl jsem s úsměvem a nezapomněl jsem jej pohladit po boku.
Byl tak drobný, bezbranný. Nemohu dovolit, aby se mu cokoli stalo.

Fed:
„Vždyť já tebe taky," vydechnu a svou hlavu Louisovi položím na prsa.
„Tak moc..."
Užíváme si spolu pěkné chvilky, než se Louisovi rozezvoní mobil.
S otráveným výrazem se pro něj natáhne, ale mě si stále drží u sebe.
On telefonuje a já očima hypnotyzuju jeho zatím relativně ploché bříško.

Mike:
„Už je ten zahradník pryč? Co potřeboval?" Zeptám se, otočím se mu v náruči čelem a mírně nakloním hlavu na stranu.
Pomalu se přesuneme zpátky ke stolu a dojíme snídani.
Za nedlouho se v kuchyni objeví i Lou s Federicem.
„Kam jdete?" Vyjeknu překvapeně, když mě Loui pohladí zběžně mezi oušky a s Fedem míří ke vchodovým dveřím.

Louis:
Volali mi z práce. Proč zrovna teď? S nechutí jsem hovor vyřídil a mrkl jsem na Feda.
„Musím do práce. Špatně jsem podle všeho cosi vyplnil, tak... " povzdechl jsem si a něžně jsem jej políbil.
Je mi jasné, že chyba na mé straně nebude.
On však hned vyhrkne, že jde se mnou a kdesi cosi, a já ani nemám chuť mu to vyvrátit.
V kuchyni Mika zběžně pohladím a Fed za mě odpoví. Ve dveřích se ale zastavím a vrátím se k Mikovi. Voní tak nějak.
„Nejsi nemocný?"

Oliver:
„Ano, už je to v pohodě," mrknul jsem na něj a rychle jsem jeho pozornost odvedl pryč řádným polibkem.
Když se tu objeví ti dva, tak mi Fed ukáže zdvižené palce, ale neujde mi, že to on trošku kulhá. To jsem popravdě vůbec nečekal, ale zpráva, že jdou pryč, mě potěší. Budu mít Mika zas jen pro sebe.
„Je mu dobře," vyhrknu rychle.

Fed:
„Musíme něco vyřídit v práci, ale na oběd určitě budeme doma," mrknu na Mika a taky jej pohladím.
Zatímco Lou zkoumá Mikiho, tak já si nemůžu nevšimnout Oliverovy náplasti na krku.
Chvíli mi trvá, než mi dojde, co to asi znamená.
Chci se na to hned zeptat a upozornit na tu skutečnost Louise, ale Oliver mi zacpe pusu nějakým kusem ovoce.
Vysvětlí Louisovi, že jej bodl nějaký hmyz a on si to do krve rozškrábal. Mike se na něj ublíženě podívá.
To ale už Louisovi zase zvoní mobil a my musíme okamžitě vyrazit, jinak se šéf asi zblázní...

Mike:
„Neboj, je mi dobře," usměju se na Louiho a už bych mu řekl, co se stalo a co je vlastně nového, ale... Oli nechce.
Nechápu proč, proč vymýšlí nějakou historku o hovadu v naší ložnici?
Štěstí přeje Oliverovi, protože Lou nemá čas se tím moc zaobírat a už spěchá s Fedem z domu.
Já se na Olivera zamračím.
„Jaké že hovado ti udělalo to bebino na krku?" Zaprskám a založím si ruce na hrudi.