Ahojky, máme tu kapitolu na víc 😉 Doufám, že někomu třeba zlepší den, když už je dnes to pololetí vysvětčení.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Mike:

Vážně se to děje? Vážně před Oliverem ležím nahý, vzrušený a s penisem v jeho puse? Vážně se toto děje a ani jeden nejsme pod vlivem žádné látky nebo období? Vážně to přijde teď tady na tom starém gauči?
Jeho ústa mě laskají na jednom z nejcitlivější místě na mém těle a já nemůžu jinak, než slastně příst, kňourat a sténat, to všechno dohromady.
Je v tom, co dělá, tak dobrý. Ani nevím jak a už se ode mě odtáhne s pusou plnou mě. Kdy jsem se vlastně udělal?
Cítím se tak uvolněně, tak krásně, jakoby bylo vše v pořádku. A já toužím po jediném. Taky mu dopřát ten pocit a zkusit jej pojmout do úst...

Oliver:

Ústa mi zalila ne moc příjemná chuť, ale vše jsem spolkl a otřel jsem si ústa. Ten pohled na něj mi za ty útrapy ale stál.
Divoce oddechoval, byl zpocený a mírně v omámení přivíral oči. Natiskl jsem se na něj a jazykem a drobnými kousanci jsem začal dráždit jeho bradavky.
Nehodlal jsem mu dát ani chvilku oddychu.
Při tom jsem jednou rukou sjel k jeho zadečku, kde jsem mnul místo, kde mu vyrůstal ocásek.
Stále nedovedu uvěřit tomu, že ho tu mám. Jen pro sebe, bez možnosti, že by nám to někdo překazil a on, vše dělá dobrovolně.
Vůbec jsem jej nemusel do ničeho nutit. Sám ochotně spolupracoval a to vědomí mě vzrušovalo o to víc. 

Mike:

Zase mě vzrušil, už zase, je to vůbec možné? V nestřežený okamžik, kdy jsem jej překvapil kousancem do ucha, nás přetočím a já zůstanu sedět na jeho břiše.
„Teď to zkusím já, jo?" Špitnu a otočím se tak, aby měl výhled na můj zadek, zatímco mu sundám kalhoty.
Trošku se mi klepou ruce, ale není to vidět, teda dokud nemám Olimu sundat i boxerky.
Vážně to chci udělat? Co když udělám něco špatně a ublížím mu?
Až přehnaně opatrně přejedu po velkém obrysu jeho chlouby zakryté rudou látkou.
„Můžu?"

Oliver:

Ještě se ptej, problesklo mi hlavou, když se zeptal na tak nesmyslnou věc.
„Ano, prosím," zachraptěl jsem a vzrušením jsem se celý otřásl, když mi konečně stáhl boxerky a vystavil tak můj penis jeho horkému dechu.
Nedočkavě jsem se zavrtěl a alespoň jsem v rukou tiskl jeho zadeček.
Trochu jsem se nadzvedl, takže jsem měl jeho zadek u obličeje a rovnou jsem jazykem poškádlil jeho dírku. Tohle bylo naprosto jiné od toho, co se stalo během jeho období. To, co se tehdy stalo bylo strašné, ale teď?
Tlumeně jsem zasténal, když jsem ucítil jeho jazyk na svém žaludu.
„Neboj se, Miki." Zamručel jsem mu do pokožky, než jsem mu na pravé půlce udělal další cucflek.

Mike:

Moc nevím, co dělat, a jeho jazyk na mé a v mé dírce mi vůbec nepomáhá.
Snažím se si vybavit různé pohyby, co dělal Oli, ale moc mi to nejde. Ale už něco udělat musím, tak mu olíznu ten jeho velký rudý žalud.
Prvně jej olizuju jako lízátko, a když se osmělím, tak si to zkusím zasunout do nejdál do pusy.
Odpovědí na to mi je prudké vydechnutí a zastavení Oliho jazyku.
Okamžitě se odtáhnu.
„Udělal jsem něco špatně? Ublížil jsem ti?" Stáhnu ouška blíž k hlavě a otočím se na něj.

Oliver:

„Ne, pokračuj," poručím si.
„Děláš to skvěle" Jen hrozně pomalu.
„Nepřestávají." Nasliním si mezitím pořádně prst a opatrně zkusím, jestli jej zvládne. Šlo to překvapivě naprosto snadno a já tak i bez problémů našel jeho prostatu, kde jsem jej začal dráždit. Při tom jsem sám své steny nedržel nijak zpátky.
Užíval jsem si to plnými doušky a dával jsem mu to patřičně najevo. 

Mike:

Nevím, na co myslet dřív, jestli na to, že mám jeho prsty ve svém zadečku nebo na to, abych mu lízal penis a občas ho strkal celý do mé malé pusy.
Bože, mám v sobě jeho prsty a je to naprosto úžasné, znamená to, že se spolu opravdu vyspíme?
Náhle se bytem kromě našeho vzdychání ozve zvonění telefonu. To volá určitě Lou!
Chci se zvednout a jít to zvednout, ale Oli mě zastaví a naléhavě mě políbí.
„Musíme to zvednout, jinak se Lou bude bát..." Šeptnu a on dál nesouhlasně mručí.

Oliver:

Naštvaně se zamračím, ale pustím jej. On doběhne k telefonu a začne se tam vybavovat se svým bratrem. Dal nakvašeně koukám před sebe.
„Řekni, že je vše v pořádku, ať můžeme pokračovat." Zamumlu, ale on mě snad ignoruje.
Pomalu k němu dojdu a obejmu jej zezadu, čímž se můj penis natlačil na jeho zadeček. Jemně mu začnu líbat krk a snažím se mu dát najevo, aby šel zpátky na ten starý gauč a dodělal se mnou to, co jsme začali.
On sebou ale jen šije, a když konečně telefon položí, tak se kousne do rtu a já jen čekám, až mi řekne, co se dozvěděl, abychom pak mohli pokračovat. 

Mike:

„Lou, neboj se, všechno je v pořádku, jen jsem zrovna balil své věci v pokoji a neslyšel jsem mobil, co jsem nechal v kuchyni... Jo, je tu se mnou Oli... Ano, ohřál mi jídlo... Pomáhá mi balit... Ty přijdeš i s Fedem dřív?... Tak to je super... Fedovi není dobře?...Pavouci?...Aha, Oli mu určitě pomůže... Tak mu pomůžeš ty... Budeme vás čekat... Měj se..." Dotelefonuju a nejistě se otočím na Oliho.
Rozhodně se mu to, co uslyší, nebude líbit. Dívám se na jeho krásné nahé tělo a sám si zakrývám rukama svůj vzrušený penis.
„Víš, kluci za chvíli dojedou. Federicovi není dobře, Lou si myslí něco o záchvatu nebo tak něco. On se totiž strašně bojí pavouků, a teď musel odnášet krabice plné pavouků a povedlo se mu to vysypat. Takže měl pavouky i na sobě. Lou dostal za úkol ho odvést k sobě domů a postarat se o něj, aby byl další den fit kvůli nějakému velkému případu a kontrole..." Sdělím mu a posmutním, když se začne hodně, ale opravdu hodně mračit.
„Já se omlouvám, já... Měli bychom se obléct." Zakňučím a uhnu pohledem.

Oliver:

Nakonec jen sklesle kývnu hlavou a jemně jej políbím na rty. I tak mě stojí obrovské přemáhání, abych jej prostě na ten gauč nedostal zpátky.
Je to vlastně štěstí, že Louis zavolal, jinak by ze mě byl asi mrtvý muž.
„Vynahradíme si to jindy, ano?" usmál jsem se a sám jsem se začal oblékat.
Má erekce si ale žádala pozornost, a tak jsem si rychle odskočil na záchod, kde jsem udělal, co jsem musel.
„Tak jo. Dáme se do toho balení?" 

Mike:

Taky se se obléknu se a v tichosti se s Oliverem pustíme do balení kuchyně.
Za nedlouho se ozve klepání na dveře a za nimi je Louis s bledým Fedem, kterého pevně objímá.

Louis:

To, co se stalo, bylo jako ve špatné komedii. Když už se Fed vzpamatoval z těch pavouků v jámě, tak jsme měli přenést nějaké krabice. Vyklízel se jeden sklad.
Problém byl, že na sebe Fed shodil jednu z krabic, která byla plná mrtvých pavouků. Nejspíš je tam střádala ta šílená uklízečka, co u nás minule pracovala.
Na Feda toho bylo ale moc a zhroutil se. Nejspíš bych ale reagoval stejně.
Teď jsem Feda konečně dostal do svého bytu. Svého.
Nevesele jsem se pousmál a vešel jsem dovnitř, kde jsem Feda položil na gauč a vydal se do kuchyně, abych mu udělal čaj.

Oliver:

Mírně jsem se ušklíbl, když si Fed lehl na gauč, kde jsme to před chvilkou dělali, ale moc mi to nevadilo. Kdyby si dával pozor, mohl jsem s Mikim pokračovat v činnosti, ale oni nás museli vyrušit.
I tak mi ho bylo líto, vypadal děsně.

Fed:

Bylo jich tolik... Byli na mně... Dotýkali se mě těma jejich nožičkama... Brrr... Těma chlupatýma nožičkama...
Ani nevnímám cestu k Louimu domů, prostě se nechám vláčet...
Na něčem sedím, ale pak se rozhodnu, že to ze sebe musím všechno sundat, smýt... Fuj...
Zesléknu se do naha, ale to mě pak z mé činnosti vytrhne křik.
Nedbám toho a odeberu se trhavým krokem směr koupelna.
Cítím ty svině na sobě, musím, musím se pořádně vydrhnout.

Mike:

Potom, co oba dva vešli do bytu, oba dva byli úplně mimo.
Louis sypal Federicovi do čaje sůl a Fed se do naha vyslékl ve chvíli, kdy jsem na něj mluvil. Jakobych tu snad ani nebyl.
„Ááá..." Vyjeknu a Oliver mi pohotově zakryje oči, abych Feda nemohl vidět.
Na to se Fed sebral, a jak ho pán Bůh stvořil, odešel ani nevím kam.
Louis se objevil mezi dveřmi a rychle se za poněkud zmateným Federicem vydal.

Louis:

Okamžitě se rozeběhnu za Fedem do koupelny. Seděl ve vaně a nechal na sebe téct, naštěstí teplou, vodu. Konejšivě jsem jej pohladil po hlavě jal jsem se jeho mytí. Něžně jsem se jej dotýkal a snažil jsem se jej konejšit i slovy, ale oči se mi zavíraly. Potřeboval jsem spát, ale musel jsem to vydržet.
Alespoň prozatím, pak, až se Fed vzpamatuje, se dám zase do balení, pak si na hodinu můžu lehnout a pak budu hledat zase byty.

Oliver:

Federico je naprosto mimo a ještě málem Mikimu způsobil srdeční újmu. Děs a hrůza.
Stejně za to vlastně může on, kdyby dával pozor, tak by vůbec nepřijeli a já s Mikim mohl dokončit to, co jsme začali.
Když jsem měl jistotu, že můj kocourek nebude už nijak pošpiněn, tak jsem mu oči odkryl a pohladil jsem jej po tváři.
„Půjdu je radši zkontrolovat." Řekl jsem po chvíli a bylo dobře, že jsem šel. Louis totiž usnul opřený o vanu Fed si zoufale drhnul břicho.