Nebránil jsem se,
i když jsem mohl.
Zasloužím si ty rány,
ty občasné nadávky...
Zastaví jí až Pupet.
Zasloužil bych si i víc...
Zůstanu sedět na zemi...
Poté co jí Pupet vše vysvětlí,
se mi začne omlouvat.
Ty nade mnou stojíš a lituješ,
že se mně nemůžeš dotknout.
Já toho však nelituji...
Jako stín za světla se vypařím...
A objevím se v jiné místnosti.