Stojím ve stínu a vše sleduji.
Pořád mi nevěří...
Tak je přesvědčím!
Je to divné dívat se sám na sebe...
Vypadám strašně...
Ucho urvané, velká část kostímu zničená...
Dost!
Nejsem tu abych se litoval.
Mám svůj cíl,
a támhle letí...
Bude to těžké...
Nesmí mě vidět...
Ještě ne...
Ještě o kousek blíž...
Teď se otočil!
Moje šance.
Dotknu se jejího ramena.
Ona se na mně otočí.
O trochu zesvětlá...
Pořád je to ale phantom,
Nevím co jsem si z toho sliboval ale...

ale už ji neovládá!