Kira

Dolétli jsme před obrovskou jeskyni. "zde budeš bydlet" řekl Faon a pokynul abych sesedla. Šla jsem před jeskyni. "Zítra si pro tebe příjdu" řekl a odletěl.
Vstoupila jsem do jeskyně. Bylo v ní krásně teplo. Měla čtyři místnosti. Ložnici, obývák, kuchyň a záchod s jezírkem s teplou vodou.
Vešla jsem do obýváku. Uprostřed leželo dračí vejce. Dotkla jsem se ho. Vejce se začalo třepat a praskat. Vylezl z něj malí dráček. "Ahoj maličký" řekla jsem a podrbala ho za krkem. Byl modrý. Zakuckal se a vykuckal že sebe malí zlatý náhrdelník ve tvaru draka. Pověsila jsem si ho na krk a pohladila dráčka. "Tak paninka má svého draka jó?" Zachechtal se za mnou známí ironický hlas, otočila jsem se. Leknutím jsem málem spadla na zadek. Stála tam Celest, ale né taková jakou znám. Měla červené vlasy, oči a jakýsi oděv. Za pasem mněla dýku. Lehce ji pohladila a obešla mne. Stálá teď v tváří tvář mému dráčkovy. "No tomu teda říkám úlovek. To ti nemohly dát aspoň zelenýho?" Usmála se a nadzdvihla svou dýkou dráčkovu hlavu. Vzala jsem ho a přitiskla k sobě. Až teď jsem si všimla jejího náhrdelníku. Byl totožný s mím ale měl červený ocas. Ten můj mněl modrý. Celest si toho zřejmě všimla." Přidej se k nám Kiro. Jsi silná a černí draci tě ocení. Spolu ovládneme svět." " Černí draci zapomínaj že je můžu poslat tam odkud přišly" zavrčela jsem. "jak myslíš. Pošli svého dráčka zpět. Dvakrát se tě ptát nebudu" řekla Celest to mne donutilo podívat se na dráčka. Chtěla jsem něco říct ale když jsem zvedla hlavu, Celest byla fuč. Vyběhla jsem z jeskyně ale viděla jsem jen odlétající červené šmouhy.

"Kiro jsi v pořádku?" Zeptal se přilétající Faon. Ani se nedivím že kemně lítá jen on. Důvěřuju mu a to dračí vycítí. Ale teď tu byl s dalšímy draky mnoha barev. "Nechápu jak sme nemohli zaregistrovat průchid magickou bariérou!" Vztekal se Faon. Máme nejlepší magické prostředky a..." Zaseknul se uprostřed věty. Čichl svím obrovzkým čumákem k mé hrudi. Odstrčil mne tlapou a šel směr obývák.
Na tlamně mu vzrostl úsměv při pohledu na malé dráče. "Koukám že ti budu muset dát lekci rodičovství rovnou. Ve škole jen podrobnosti" Usmál se Faon a já mu úsměv oplatila."pokud ti zčervená a začne pálit náhrdelník, něco s tvím dráčkem není v pořádku. Jdi spát a nech ho spát. Dotkneš se ho až ve škole. Nebo ti vyroste a zasedne ten drahej stůl z křišťálu" uchechtl se Faon. Já komicky bleskovou rychlostí sebrala dráčka ze stolu. "Už musím mé dítě. Děj na sebe pozor." Řekl a s duněním odeběhl k východu. Naposled se otočil a odletěl.

Já v klidu ulehla do poslele "Dobrou"

Další kapitola za námi 500 slov. Docela makačka, ale snad se líbila. A opovažte se nekomentovat!!! Lindo mluvím na tebe =)