Kira celý večer přemýšlela nad hádankou kterou jí kniha dala. Z encyklopedie moc moudrá nebyla. Věděla jedno, sama to nezvládne.
Po chvíli chůze dorazila Kira do parku s kamennou kašnou. Sedělo se u ní příjemně. Jen zavřít oči a...
"Ahoj Kiro, tak sme tady!" Ozvalo se náhle. Kira se lekla přicházející Celest a málem spadla do vody. Stačila se akorát zapřít nohama a v tom zpěchu omilem hodila knihu do vody. Kniha spadla na dno a přitom drkla o vyčnívající kámen.
Z ničeho nic se z kašny vypařila voda a vyjel kamený sloup. Na jeho vrcholu byla kamená schránka.
Celest společně se svým psem Zoe užasle koukali ale Kira byla ze všeho zmatená.
"Celest, tobě nepříjde  divný že v té hádance bylo že tu má být oheň a že je to v dračích horách?" Rěkla a zkoušela přitom otevřít schránku. Celest se probudila z úžasu. " Zaprvé o žádné hádance nevím, zadruhé dračí hory byli dříve i tady a zatřetí zkus položit hořící papír na schránku. Četla sem o tom v jedné detektivní knize." "Jo, to bych se musela mít zapalovač" Odvětila celkem vztekle Kira.
Ještě chvíli zápasili se schránkou a pak šli únavné domů.