Nevím, kdo z nás dvou byl vyvalený víc, jestli já, že přichází do ordinace tak mladý člověk, nebo on, protože čekal svou lékařku v požehnaném věku a ne její zástup, který by ročníkem pasoval spíš její dceři.

Za vydatného kroucení ze sebe polovičatými slovy vymáčkl popis svého problému, decentně řečeno, v anální krajině.

,,Podíval jste se tam?" Opravdu to jde, stačí mobil.

,,Ne."

,,Tak třeba přítelkyně?"

,,Nemám."

Chich ouvej, to je materiál.

,,Ukážete mi to?" zeptala jsem se opatrně.

,,Ani omylem," prakticky na židličce poskočil.

,,Už jsem pár zadků opravdu viděla." Nekecám, čestné pionýrské.

,,Ne, to fakt nepůjde." Zrudnul ještě víc, až jsem se bála, aby se mu nevznítila rouška.

,,Tak vás pošlu do proktologické poradny," navrhla jsem. Stejně bych ho tam poslala.

,,Bezva."

Vypsala jsem žádanku a jakýsi ďáblík, který mluví rychleji než já, potichu dodal: ,,a víte, že v té ambulanci může taky sedět doktorka-mladá ženská?"