První čtyři dny jsem si z jeho nepřítomnosti nic nedělal. Pátý jsem začal být rád, že mě konečně nechal napokoji. Začal jsem opět žít svůj normální život.
     Během těch pěti dní stihl Kirishima zabodovat u jeho lásky. Když jsem se to dozvěděl, nějak mě to zamrzelo. Ne že bych chtěl s Kirishimou být, to ne. Spíš to bylo ze žárlivosti. A smutku. Avšak to hned přešlo, takže jsem to nějak neřešil.
     Můj problém je, že nerozumím svým pocitům. Nerozumím svému chování. Nevím, co chci. Myslím si, že vím, za čím jdu, ale to mě vždy přivede za nějakou dobu v omyl.
     Sedmý sen jsem zašel do knihovny pro nějakou knihu o porozumění svých myšlenek. Avšak někde uvnitř mě do té knihovny šlo za jiným účelem. Upřímně jsem se bál zjišťovat proč jsem sem ve skutečnosti šel.