„Shouto?"
     „Hm?"
     „Já... Chci se rozejít."
     Překvapeně se na ni podívám „cože?"
     „Nekoukej na mě tak."
     „A jak bych asi měl koukat? Právě teď se mi tu hroutí celý můj život. Jak bych měl asi koukat Momo?"
     „Já nevím... Mezi námi to neklape už dávno. Vždyť to taky vidíš ne? Poslední dobou mě bereš jako samozřejmost. Když odejdu, tak ti to je jedno," řekne posmutněle.
     „Tak ti chci nechat volnost ne? Nechci, abys u mě zůstala protože musíš. Když chceš jít s kamarádkama, tak jdi. Co bys po mně chtěla?!" tohle není dobré, zase to spěje k hádce. Nechci se znovu hádat, dost mi to ubližuje. Bohužel mi nedává navybranou.
     „Chci se rozejít. Moje poslední slovo!" zvýší hlas.
     „A kam teď jako půjdeš?!"
     „Neboj, něco vymyslím. Dokážu se o sebe postarat."
     Tak je blbá nebo co už? Miluju jí jak se jenom dá a ona tohle?
     „Chci to ukončit v dobrém, tak se hnedka nehádej."
     „V dobrém?! S tím tvým „dobrem" jdi někam!" takhle to v poslední době mezi námi vypadá pořád. Netuším proč se začala takhle chovat. Je jinej člověk.
     „Nekřič na mě! Co to s tebou je Shouto?!"
     „To samé bych mohl říkat já!" tohle nikam nevede. Ať už vypadne.
     „Odcházím. Už tu nechci být ani vteřinu," poslední slova. Poté si vezme kufry, které má připravené před dveřmi a odejde.
     Když se podívám z okna na příjezdovou cestu uvidím Iidu. Jako vážně? Ona to celou tu dobu táhla s ním? K čertu s ní.
     Sednu si na gauč a pustím si televizi ve které stejně nic zajímavého nejde. To ale není dopře, páč právě teď bych potřeboval na ni zapomenout, což se mi takhle nepovede.
     No, budu to muset nějak přečkat.

Tak něco nového😁 Jenom chci informovat, že tohle bude rozhodně něco kradšího a věci se tam budou pro někoho možná odvíjet rychle. Tak prosím od toho nečekejte něco extra (to jsem u Deku is fuck me! říkala taky, že?🤔) prostě to je pro mě něco jako na odpočinutí. Prostě nepřemýšlím jak co bude, všechno vymýšlím v průběhu psaní.😂 Snad se bude líbit.😊