Mít Bílého hlídacího psa za Alfu bylo víc než divné. Celé postavení ve smečce byl jeden velký nezvyk. Nejhůř na tom byl Ray, protože téměř neznal Zákon smečky, tedy nevěděl, co jaké postavení obnáší. A už vůbec neví, co dělá Omega, ale určitě to nevěstí nic dobrého.
Sluneční pes příjemně hřál. Na to, že se chýlil konec léta bylo pořád teplo. Mie to vyhovovalo. Na cestu to bylo vhodné počasí. Šli pořád dál a míjeli obydlí Dlouhých pacek. V čele stál Bílý hlídací pes a hrdě vedl smečku. Mia stále chtěla vědět něco o jeho minulosti, tak se vydala dopředu za ním.
„Alfo?” řekla opatrně.
„Ano, Beto?”
Tohle oslovení Miu vyvedlo z míry. Ano, byla vysoko postavenou Betou, ale to oslovení se jí nezamlouvalo. Ale když to vzala za jiný konec, Beta je rozhodně lepší než Šeltie.
„Jak to, že máš takové zkušenosti ze smečkou?”
Bílý hlídací pes chvíli nic neříkal. Potom ale prostě odpověděl:
„Protože jsem v jedné vyrůstal.”
Tak prostou odpověď nečekala. Bílý hlídací pes dělal, jako by se nic nedělo. Ale pro Miu to zmamenalo spoustu otázek.
„A v jaké?”
Bílý Alfa se zamyslel.
„Ve smečce hlídacích psů přece.”
Další prostá odpověď.
„A proč jsi tam nezůstal? Proč jsi samotářem?”
„Nějak moc se ptáš. Co kdyby si mi radši řekla o své minulosti ty, Beto?”
Tohle Miu naštvalo. Na chvíli se zamyslela a pak jednoduše spustila:
„Pocházím z vrhu šesti štěňat. Moje maminka byla zlatý retrívr, tatínek šeltie. Žila jsem se štěněte smečkou, dokud si mě nevzaly Dlouhé packy. A jak jistě víš, už s nima nejsem.”
Na to, jak prostě to řekla, to tak vůbec necítila. Chtěla by se rozmluvit, jak moc ji všichni chybí a vynadávat si ohledně Belly. Ale zrovna jemu by nic nesvěřovala. Ten nemá pochopení pro nic.
„Hm.” odfrkl.
Jenom „hm”?! Já se tady snažím vydolovat informace o jeho smečce a jemu je celá MOJE minulost ukradená?
Mia věděla, že ji nic neřekne. Ale aspoň zkusila ještě jednu otázku.
„Jak se jmenuješ?”
Ano, znělo to směšně, ale Mia už to nemohla vydržet. Aspoň s touhle maličkostí by se jí mohl svěřit.
„O takové věci se nezajímej, když mě máš oslovovat Alfo, Šeltie.”
Mia to vzdala. Ať se bude snažit sebevíc, stejně ji Bílý hlídací pes nic neřekne. Jediné, co o něm ví je, že měl sestru. Ale když ji to říkal, byl zrovna v depresi, když Mia přišla z veteriny. Za normálních okolností by jí to určitě neřekl.
Mia se vzdálila a přišla dozadu, kde se spolu bavili Ray a Pampeliška. Bylo dobré vidět aspoň některé, kteří spolu ve smečce vychází. S Bílým hlídacím psem totiž nevychází nikdo.
Pampeliška se začala smát. To upoutalo Miinu pozornost.
„Ahoj, o čem je řeč?”
Pampeliška se k ní otočila.
„Ale vlastně o ničem, jen mi Ray vypráví jeho příhody s Dlouhýma packama. Stalo se ti někdy, že si Dlouhá packa nachystala jídlo a tys jí ho snědla? Jemu jo!”
Pampelišce se to zdá hodně vtipné, ikdyž život s Dlouhýma packama moc nechápe. Je dobře, že jí ho chce Ray trochu přiblížit. Když se nad tím zamyslela, Pampeliška a Ray by byli dobrý pár. Tedy, kdyby Pampeliška nebyla liškou. Věděla, že Ray už družku měl, takže vlastně ví jak na to, ale co Pampeliška? Měla druha? Nebo dokonce liščata? Mia toho bude muset ještě spoustu zjistit.
Bílý hlídací pes se zastavil. Něco cítil. Mia si myslela, že jde o kořist. I Pampeliška se zastyděla, že nic necítila a snažila se to napravit. Mia pohlédla na Raye, aby zjistila, jestli něco nepostřehl. Ano, postřehl a dokonce to věděl už delší dobu, když je celou dobu pronásledovala Lee.