Kapitola 15.
„Co tu chceš?!” zavrčel Bílý hlídací pes na Pampelišku.
„Klid, odteď se k nám přidává.” řekla Mia. Bílý hlídací pes si jen odfrkl. Miu ta situace trochu zmátla. Chová se jako Alfa. Je to pes samotář, ale přeci jen: nemá nějaké zkušenosti se smečkou?
„Mám hlad.”
Tahle věta prolomila ticho, když šli dál. Ray byl i přes svá zranění v čele, protože se šlo za Lee. Pampelišce však nic moc neřekli. Všichni tři jedli naposledy ráno v útulku, že kterého utekli. Nikoho nenapadlo, že bude mít Pampeliška hlad.
„No ano, samozřejmě, to chápu. Musíme jídlo získat od Dlouhých pacek.” řekl Bílý hlídací pes sebevědomě. Ray jen mírně přikyvoval, ale bylo mu to tak nějak jedno. Mia ale váhala. Dají Dlouhé packy jídlo čtyřem „psům” najednou?
„Já myslela, že si jídlo ulovíme.” řekla Pampeliška. To v tu chvíli nikoho nenapadlo. Ale ano, má pravdu. Koneckonců, ne vždy se můžeme spoléhat na Dlouhé packy. Stejně by jsme jednou byli nuceni k lovu.
„Ale... Já neumím lovit.” přiznal Ray.
„Můžeme to zkusit. Už jsem ulovila králíka, ulovím něco znovu. Ale musí nám pomoct tady Pampeliška.” usmála se na ni Mia.
„Tak počkat. Chcete tím snad říct, že můj plán odsuzujete? Co máte proti Dlouhým packám?” naštval se Bílý hlídací pes. Tohle jeho arogantní chování se mi vážně nelíbí. Co si myslí? Že je snad nějaký náš Alfa?
„Ne, nic proti nim nemám. Sám je mám. Tedy měl jsem... Ale to je jedno, prostě si něco ulovíme, je dobré mít zkušenost.” snažil se situaci zachránit Ray.
„K čemu zkušenost? Co když to bude marné? A proč posloucháte tu lišku?”
Ray už se naštval.
„A ty si snad nějaký náš Alfa?”
Už na to padlo slovo...
Ray pokračoval: „A vůbec: Proč tu pořád jsi? Já jdu za svou bývalou družkou, Mia jde za Vodítkovými psy a o Pampelišku se staráme, protože nemá domov. Ale ty jsi měl za cíl jen utéct z útulku. Proč tu tedy zůstáváš?”
Mia celou situaci napjatě sledovala. Hádka se jí vůbec nezamlouvala.
„Abys věděl, mám zraněnou tlapu od Šeltie, jestli sis nevšiml. Těch tvých pár škrábanců je oproti tomu nic.”
A teď jsem já ta zlá? Bílý hlídací pes je na mě kvůli vysvobození naštvaný? Bude tu muset zůstat, ale to už mi naopak neodpustí Ray!
Oba psi na sebe vrčeli. Pampeliška se opodál jen smála.
„Vidím, že se neshodnete. Tak budu něco jako Beta a řeknu, že se jde na lov. Tečka.”
Pampeliška situaci opravdu vyřešila. Všichni se teď drželi při sobě a hledali kořist. Mia se cítila trapně, že konflikt mezi Rayem a Bílým hlídacím psem nevyřešila ona. Ale hlavně, že už se nikdo nehádá. Tedy alespoň v tuhle chvíli.
„Kořist!” zaznamenala Pampeliška.
Ostatní se jen nechápavě otáčeli. Pampeliška ukázala na dvě myšky, které si jich už všimly. Pampeliška se za nimi začala hnát. Mia nechtěla zůstat pozadu, chtěla se předvést. Běžela za Pampeliškou.
„Mio, běž víc doleva, netlač se tak na mě!”
Mia se trochu zastyděla, ale ihned udělala to, co se po ní žádá. Myšky byly obklíčené. Mia jim zatarasila cestu a Pampeliška je zakousla. Už přibíhali i Ray s Bílým hlídacím psem.
„No ne! Jste dobré! Musíte mě taky naučit lovit.” radoval se Ray. Bílý hlídací pes však jen povýšeně zvedl hlavu.
„Jak se z toho asi máme najíst?”
Mia si jen povzdechla. Ray mírně zavrčel, ale Pampeliška pohotově odpověděla: „Tak nám něco přines ty od Dlouhých pacek. Uvidíme, kdo bude lepší.”
Bílý hlídací pes jen kývl hlavou a odešel. Počkat, co? On vážně poslechl lišku? Nebo se jen chce předvést?
Byla noc a Mia, Ray a Pampeliška se usadili u jednoho stromu, kde byla měkká půda. K Lee už je to kousek. I na Rayovi jde poznat nadšení.
Všichni už spali a Mie se pořád motala hlava myšlenkami. Nechápe, jak mohla být Pampeliška omegou, když by se hodila na dokonce na alfu. Zato Bílý hlídací pes by se hodil maximálně na lovce. Ikdyž o lov nejeví zájem.
Uslyšela kroky. Bílý hlídací pes se vrátil. V tlamě držel něco velkého. Nevypadalo to jako jídlo, ale když to jaksi otevřel, bylo tam šťavnaté maso a různé další vůně. Bílý hlídací pes před každého položil kousek. Před Raye jen maličko. Jak jinak. Před Miu však položil velký kus. Větší, než měl on sám. Všiml si, že je vzhůru. Mia kývla hlavou na znamení díku a Bílý hlídací pes si udělal svůj vlastní pelech o dost dále. Mia si povzdechla.
Vážně ho nechápu. Jednou je zlý a panovačný, jednou zas dobrotivý. Nevím, o co mu jde, ale doufám, že naše tlupa s ním nezažije něco horšího...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro