Král se na tebe vřele usmál a přistoupil blíže. Chvíli jsi váhal, jak vůbec krále pozdravit. Král se nezdál být tak mrzutý jako král Sigrel —král Briskelu. Natáhl jsi ruku a vyčkával, až ji král taktéž stiskne. Tomu úsměv lehce opadl, ale nakonec tvou ruku stiskl. Jeho stisk byl pevný, ne jako tvůj zdořilý.

„Zítra ráno vyrazíme." usmál se Frig a sebral ze země kladivo pokryté zlatými ornamenty.

„Přeci nenechám svého syna chodit pěšky. Nechám vám připravit balón." pronesl král a vešel do jedné z uliček ústících do trůnního sálu zezadu. Frig na tebe kývl a rozešel se za otcem. Hned jak odešli ujali se tě trpaslice a dovedly tě do jídelny. Všude byly hory jídla a medoviny, zlaté jako stropy každé místnosti. Ani bys nepoznal, že se schyluje k ránu, kdyby nepřišel Frig a neodvedl tě do jedné z komnat. Trochu jsi to s pitím přehnal a bylo štěstí, že jsi nezapadl do nějaké rokliny, která se v paláci nacházela.

Ráno, tedy jestli vůbec byl a Frig si z tebe jennedělal legraci, protože se to ve skále nedalo poznat, vám přinesli dalšítrpaslíci zásoby jídla a pití před brány paláce. Tam už stál nafouknutý balón.Byl dělaný pro trpaslíky, takže ses musel při nástupu hodně skrčit, aby ti žárseshora neožehnul vlasy. I když jste vyletěli radši jsi byl skrčený. Popáleninynavíc si řešit neměl za potřebí. Pokračuj na 27