Skříňka. Měl jsi ji pořád v brašně a teď by se mohla hodit. Kdysi dávno jsi slýchával vyprávění o magických předmětech, které dokázaly dělat zázraky. Doufal jsi, že tohle je právě ten předmět a nějaký zázrak vykoná. Otevřel jsi hrací skříňku, ze které se rozezněla klidná melodie. Tempem uspávala až připomínala ukolébavku. Třeba by mohla písnička stáže uspat a ty bys měl volnou cestu. Pomalu jsi došel až k hlídačům. Jen, co zaslechli hudbu ze skříňky, povadly jim hlavy na hrudníky. Přivřeli oči a opravdu vypadali, že spí.

„Tak a teď mě nechte v klidu projít. Hlavně spěte dál." zašeptal jsi svou prosbu. Po0vyslovení posledního slova hudba přestala hrát a skříňka se rozplynula. Hlídači zůstali stát s hlavami dole. Jednomu dokonce unikla slina z pusy a skápla na fialovou uniformu. Pokračuj na 100.