Černovlasý mladík se probudil z krásného snu.
Slastně se protáhl, otočil na pravý bok a pousmál. Dracova půlka postele je opět prázdná.
Za celý půlrok, co se Zmijozelským princem chodí, se ještě nestalo, aby byl vzhůru dřív, než blonďák.

Na chvilinku si ještě dovolil zavřít oči a vybavit si, jak se druhý chlapec pod ním svíjel rozkoší, kterou mu dával více, než ochotně.

Po pár minutách oči znovu otevřel a zašeptáním „Tempus“ zjistil čas.
Má to akorát, aby došel na snídani, třebaže se jeho přátelé budou vyptávat, kde že to zase spal.
A on jim opět odpoví, že v posteli.