9.9

Snažím se žít. Ale většina mých dní vypadá úplně stejně, je to jako přes kopírák. Nic mi nepřináší radost, ani čas s kamarády. Vždy to totiž dopadne stejně. Začíná to nevinně a potom stejně spadnem k chlastu, protože nás nic nebaví. Pach cigaret nám dávno ulpěl na oblečení a i po vyprání nám hadry smrdí jako bychom právě vylezli z kuřárny. Učitelé nad námi vždy ohrnují nos když se dostanou blízko nás. Už to dávno přestali řešit a prostě se s tím smířili. Asi nad námi zlomili hůl jako naši rodiče.

10.9.

Dnes má přijít ke mě Nikol, moje dlouholetá kamarádka. Nic víc. Bylo období, kdy to na něco víc vypadalo, ale už je to za námi. Máme v plánu se dnes jenom zkouřit a koukat na film. Potřebujem se oba odreagovat. Má za sebou těžký rozchod a já — no, já to mám prostě jen těžký v hlavě.

18.9.

Někoho jsem poznal. Kluka. Nedokážu ho vyhnat z mé mysli, miliony otázek a myšlenek. Jak by mohl milovat někoho kdo je trans. Jak by mohl milovat takovou kurvu jako jsem já. Kdo by vůbec dokázal milovat mě? Pokřivenou osobnost a zničené srdce.