Hermiona na ně pohlížela pohledem zuřící saně a přemýšlela, koho zabít dříve, zda Ronalda nebo Malfoye.

„Že Malfoy nemá žádnou potřebu dodržovat sliby mě nepřekvapuje, ale o tobě jsem si nemyslela, že jsi až takový idiot, Ronalde!“

„Nemůžu za to, že mu to Malfoy vykecal, Hermiono!“

„Jistě! A jen tak mimochodem jsi se profesorovi zmínil, kde Harry bydlí, že ano?“

„Víš jak je Snape strašidelný, když zuří?“

Malfoy v naprostém klidu a s úsměvem sledoval slovní přestřelku mezi zrzkem a šprtkou. Jistěže to měl na svědomí on, ale byl si jistý, že se rozhodl správně.

Nejen, že se nemohl zbavit vidiny zbídačeného Pottera, který nebyl schopen ani obyčejných kouzel, ale především měl možnost sledovat svého kmotra.

První a jediné co ho zajímalo byl právě Potter. Ani na chvíli neskočil Weasleymu na jeho historku o zdrogování a halucinacích. Během doby své léčby si pročetl všechny noviny od konce války byl rozhodnutý Harryho najít.

Možná, kdyby v jeho očích nevídal tu bolest ze zmizení přítele, nezašel by tak daleko, aby Weasleyho práskl. Jenomže na Severuse byl vskutku žalostný pohled.

„Nechceš přestat jančit, Grangerová?“

Jako mávnutím kouzelného proutku se veškerá pozornost rozzuřené saně přesunula jen a pouze na Draca.

„Ne, to teda nechci, Malfoyi! To, že tobě dodržování slibů nic neříká neznamená, že my ostatní to máme stejně!“

„Takže tebe vlastně neštve, že se Severus vydal za Harrym, ale že Weasley nedodržel slovo. Zamyslela ses vůbec nad tím, proč jsem to Severusovi řekl?“

Hermiona konečně utichla. Ne, nad tím nepřemýšlela. Byla natolik naštvaná, že ji ani nenapadlo přemýšlet nad Malfoyovými důvody.

Když neodpovídala, tak se Draco povýšeně usmál.

„Myslel jsem si to. Pamatuješ si, co mi řekl Potter než odešel?“

„Samozřejmě. Řekl ‚Postarej se o něj, Draco.‘ A? Co to má společného s tím, že jsi vykecal snad všechno co víš?“

„Tak za prvé, vůbec neskočil na tu vaši historku o halucinacích. Za druhé, byl rozhodnutý Pottera hledat ještě dřív, než jsem mu cokoliv řekl a za třetí, nerad to přiznávám, ale ten brýlatej blbec Severuse potřebuje.“

„A na to jsi zas přišel jak?“

„U Merlina, Grangerová! Na to bys snad mohla přijít sama, ne? Co může způsobit ztrátu magie?“

Mladá nebelvírka nakrčila čelo a zoufale hledala odpověď, kterou jí vzápětí dal Ron, na kterého téměř zapomněla.

„Ztráta milované osoby.“

Ron to téměř zašeptal, přesto ho všichni slyšeli.

„Rone? Jak ty to víš?“

Hermiona se na svého kamaráda zkoumavě zadívala.

„To George. Po smrti Freda nějaký čas nebyl schopný kouzlit.“

V místnosti se rozhostilo ticho, které přerušil blonďák arogantně znějícím hlasem.

„Teď, když už to konečně chápeš, můžu jít domů a dělat něco smysluplného.“

Draco se zvedl z křesla a chystal se odejít, ovšem Hermiona ho ještě zastavila.

„Co má profesor v plánu?“

Draco se na ni otočil a ve tváři se mu usadil zcela neutrální výraz.

„Mám za to, že mu chce pomoct s návratem do našeho světa.“

„A když to nedokáže?“

„Je to Severus Snape, on to dokáže, Grangerová.“

„A když ne?“

Hermiona byla neústupná a Draco to chápal. Dalo se čekat, že se bude o Pottera strachovat.

„V tom případě hodlá zůstat s Potterem mezi mudly.“

Rychle vyšel ze dveří, aby nikdo z nich neviděl strach v jeho tváři. Měl totiž vážné obavy, že právě tak Severusova cesta skončí.